KOSTEL SV. MICHAELA
GPS 49°12'31"N, 17°32'9"E
Kostel sv. MichaelaPřestože se první písemná zmínka o Otrokovicích váže k roku 1141, kostel zde po mnoho století žádný nebyl. Teprve roku 1769 byla na otrokovické návsi postavena malá kaple, zasvěcená „Ke cti a chvále zjevení svatého archanděla Michaela", předchůdce dnešního kostela. V roce 1848 poslali otrokovičtí občané císaři Ferdinandovi žádost o přidělení kněze. Žádosti bylo vyhověno, ale občané byli vyzváni, aby kapli rozšířili na kostel. S přestavbou započali v roce 1849 a ještě téhož roku byl kostel (současné velikosti) dokončen. Farnost byla v Otrokovicích zřízena až v roce 1859 a prvním farářem nově zřízené farnosti se stal P. Ondřej Budík.
Obec se postupně rozrůstala, přibývalo obyvatel a už koncem 19. století kostel s kapacitou 250 lidí přestal dostačovat. Farníci proto začali usilovat o jeho zvětšení nebo postavení nového kostela a tyto snahy se táhly až do konce 20. století, kdy se podařilo postavit nový farní kostel.
Do historie kostela sv. Michaela neblaze zasáhla 1. světová válka, kdy byly zrekvírovány zvony a část varhanních píšťal. Nové zvony byly instalovány v roce 1925. Během 20. století se začal projevovat špatný stavební stav kostela. Jeho zhoršování se v období do 2. světové války snažila farnost zabránit několika opravami. Poslední byla provedena v roce 1937 jako reakce na stanovisko okresního stavebního úřadu, který žádal uzavřít kostel „pro jeho chatrnost, stavební závadnost a z důvodu bezpečnosti“. Opravu spojenou s elektrifikací kostela hradila firma Baťa. Protože rozmach této firmy byl hlavním důvodem velkého nárůstu počtu obyvatel města, bylo s ní po léta jednáno i o novém kostelu. Bohužel válka a následný komunistický puč všechno úsilí zmařily.
Další větší stavební úpravy kostela proběhly na konci 60. let, kdy otrokovickou farnost vedl P. Vojtěch Frélich. Byla opravena střecha, prodloužen kůr, čímž se kapacita kostela trochu zvětšila, a interiér byl upraven podle návrhu akad. malíře Františka Peňáze v duchu směrnic II. vatikánského koncilu. Starý oltář byl nahrazen novým obětním stolem, byla zrušena stará kazatelna, zazděny boční dveře a proběhly i další úpravy.
V letech 1974–1975 dostal kostel novou omítku a pískovcový sokl, stupně hlavního oltáře byly obloženy mramorem. V roce 1977 byly do kostelní věže umístěny dva nové zvony – sv. Michael a sv. Cyril a Metoděj.
V roce 1986 byl upraven interiér kostela podle návrhu arch. Indry: změnilo se rozmístění soch a v kněžišti byl umístěn nový kříž.
Od roku 1995, kdy v Otrokovicích začal sloužit nový velký farní kostel, začal být kostel sv. Michaela využíván ve všední dny jen příležitostně a v neděli pro bohoslužby řeckokatolické církve. V souvislosti s nimi byl v roce 2013 znovu upraven interiér kostela.
Současnému vnitřnímu uspořádání dominuje kříž, autorem korpusu je akad. sochař Antonín Berka. Vedle kříže je socha archanděla Michaela, patrona kostela. Oltář, svatostánek a většinu dalšího dřevěného vybavení kostela zhotovil při pokoncilní úpravě interiéru místní stolař podle návrhu F. Peňáze. Pro účely řeckokatolických bohoslužeb stojí v kněžišti dvě ikony, znázorňující Ježíše Krista a Pannu Marii.
Při bočních stěnách je umístěna socha Božského Srdce Páně a socha Panny Marie, v boční kapli pak kapli socha sv. Terezie. Stropní malba představuje Svatou Rodinu v Betlémě od neznámého místního malíře. Podle ústního podání mají pastýři na obrazu tváře tehdejších otrokovických občanů, zatímco postavy andělů mají tváře jejich manželek. Zajímavostí je, že oválný rám není z omítky, ale ze dřeva.
Vyřezávaná křížová cesta pochází ze Slovenska, byla pořízena v roce 1969. Kostel je vybaven jednomanuálovými varhanami od firmy Žloutek a Kubát z roku 1987.