Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 6. VELIKONOČNÍ NEDĚLI: SPORY V BOŽÍM PŘÍBYTKU?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 21.5.2022

      Kráčet společně (Syn hodos) Přestože mě láká věnovat se tématu „sporu a ne malé hádky“ (Sk 15, 2), neboť to nám je blízké a v dnešních novinách by byly z toho bombastické titulky, pro nás mnohem důležitější je souvislost tohoto textu (a celého, nejen uvedených slov) s ostatními čteními. V Antiochii vznikl problém. Pokud by jeho účastníci nežili s Ježíšem, neprožívali to, co Ježíš slibuje v dnešním evangeliu – „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a uděláme si u něj příbytek“ (Jn 14, 23) -, tak by sotva našli řešení. Ale protože vnímali, že jde o Boží věc, že ​​jde o to, aby Bůh přebýval nejen v jejich srdcích, ale také v jejich společenství, tak hledali řešení a Boží Duch jim ho dal: „Duch Svatý a my jsme rozhodli…“ (Sk 15, 28). Konečným výsledkem takového prožívání své víry, takového přístupu k problémům je text ze Zjevení: „…svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha ozářeno Boží slávou… Chrám jsem v něm neviděl, neboť jeho chrámem je Pán, všemohoucí Bůh, a Beránek“ (Zjv 21, 10–11.22). Nádherná vize, pro kterou se vyplatí žít! Možná si myslíš, že máš k tomu daleko, aby si Bůh u tebe udělal příbytek, aby tě vedl Boží Duch. Ale to není pravda. Od křtu Bůh v tobě přebývá. Stal ses jeho dítětem, součástí Kristova těla – Církve, jsi vbudován do svatého chrámu. Jsi součástí nového Jeruzaléma, jsi Kristovou nevěstou. Jistě, můžeš namítat, že tvé hříchy Boha vyhánějí. Ale Bůh se nedá jen tak snadno vyhnat. Pokud si svá selhání uvědomuješ, pokud jich lituješ (nebo jak to kdosi řekl, pokud lituješ alespoň toho, že jich nedokážeš litovat), pokud usiluješ o dobro čili pokud Boha miluješ, proč by měl být Bůh mimo tebe? A teď udělám skok. Velmi mi v Církvi chybí zdravé spory a hádky. Ať se děje cokoliv, tváříme se, jako by všechno bylo v pořádku. Apatie? Lhostejnost? Nezájem? Strach? Vyvolává to ve mně otázku, jestli vůbec žijeme… Jsme-li Božím příbytkem, tak to musí být na nás vidět. Skutečné Boží věci v nás musí vyvolávat vášeň, nadšení, je-li třeba, i rozhořčení či hádky, aby hledáním řešení byl v nás, ve své Církvi, oslaven Bůh. Synodální setkání jsou k tomu skvělou příležitostí.   Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    Filmový apoštolát nabídne film o sv. Ritě

    Srdečně zve k promítání italského romantického dramatu Sv. RITA. Promítáme v pondělí 23. května v 18:30 v sále pod kostelem sv. Vojtěcha. Občerstvení zajištěno. Vstup volný.   Na konci 14. století, v době nezávislosti a prosperity Umbrie, byla moc     ve městě Cascia v rukou několika šlechtických rodů. Jediným platným zákonem byl Zákon cti a jediným jasným jazykem bylo násilí. V té době    se mladá, odvážná a krásná Rita zamiluje do rytíře Paola Manciniho. Ale krátce po svatbě Rita zjistí, že Paolo je bezcitný vrah. Díky silné víře            a neustálé lásce své ženy však opustí pomstychtivé boje a v jeho životě dojde k obratu. Ale jejich šťastný rodinný život trvá jen do dne, kdy je Paolo obviněn ze zrady rodiny a svými bývalými společníky zabit. Příběh Rity, které kruté intriky a vzájemná stará nenávist mezi znepřátelenými rody připravila jak o manžela, tak i o dva syny, příběh hluboce věřící katoličky a silné ženy, která se zapříčinila o usmíření těchto dvou rodů a později zasvětila svůj život Bohu. Jejím životním posláním je odpuštění a smíření a na její hlubokou lásku ke Kristu Bůh odpovídá udělením stigmat.   Svätá Rita   Svätá Rita - Patrónka nevyriešiteľných situácií  

  •

    Benefiční koncert ZUŠ Otrokovice

  • ZAMYŠLENÍ NA 5. VELIKONOČNÍ NEDĚLI: ZÁJEM O LIDI

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 14.5.2022

    Kráčet společně (Syn hodos)   Na webu postoj.sk (svetkrestanstva.postoj.sk/105593/netusil-som-ze-bohatstvo-nas-tak-zmeni-uz-aj-ja-sa-spravam-inac) je rozhovor s Petrem Gombitem, knězem, který založil a vede zařízení Oáza pro bezdomovce v Bernátovcích nedaleko Košic. Doporučuji ho k přečtení každému právě ve spojitosti s liturgickými texty dnešní neděle. Proč? Neboť Ježíš říká: „Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem: jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem.“„ (Jn 13, 34-35). V rozhovoru je mnoho podnětů na toto téma. Naše synodální kráčení se pomalu blíží závěru první etapy, diecézní fáze. Při pohledu do zápisů ze setkání v naší farnosti se stále více vynořuje základní problém život v naší Církvi – individualismus. „Mám svůj život s Ježíšem a navíc nemám čas, nemám zájem.“ Ale když nás dnes Ježíš volá milovat se navzájem, tak to nelze bez skutečného zájmu o druhé. A nejen v tom, zda mají vše potřebné pro život (to se ještě jak-tak zvládá), ale jestli mají i vše potřebné pro věčný život. Vynořuje se však i jiný problém – způsob pastorace. Jako by se velká část kněží spokojila se základním servisem a rezignovala na úsilí zvát věřící k výšinám. Z Církve se stává servisní organizace, do které mnozí z farnosti přicházejí jen pro „služby“ - pokřtít, pohřbít, sezdat, připravit na biřmování, vyzpovídat… Nemáme však strukturu, která by těmto lidem nabízela biblické školy, formaci v modlitbě, systematickou katechizaci dospělých, růst ve víře… Proč tomu je tak? Je jasné, že kněz, ani ten nejlepší a nejhorlivější, nemůže sám nabízet veškeré bohatství Církve. Jsou potřební laici. Každý pokřtěný má v sobě bohatství, které může a má dávat jiným. Má v sobě Boží život. Pokud se každý pokřtěný neprobudí a nepřevezme část své odpovědnosti za bratry a sestry kolem sebe, tak… Všimni si v dnešním čtení ze Skutků apoštolů (14, 21b - 27) aktivit Pavla a lidí kolem něj. Jak velké věci učinil skrze ně Pán! Proč to dokázali? Neboť měli zájem o lidi. Neboť věděli, že poselství, které hlásají, je pro každého člověka, pro jeho věčný život jedinečné a nenahraditelné ničím jiným. Podobá se naše smýšlení o lidech Pavlovu? Posloucháme Ježíšův příkaz? Vezměme si za svá slova responsoriálního verše: „Chci tě oslavovat navěky, Bože, můj králi.“ Je jasné, že nejde jen o oslavná slova, neboť: „Podle toho poznají všichni, že jste moji učedníci, budete-li se navzájem milovat.“

  •

    P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Je možné dodržet Ježíšovo přikázání lásky?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 14.5.2022

    Otázky: 1. Kdy jste zakusil, že Ježíš je živý? 2. Kdo vyhrál přívěšek s ovečkou v soutěži z Vlčího doupěte? 3. Je možné dodržet Ježíšovo přikázání lásky? Host: Otec biskup Josef Nuzík   Evangelium  (Jan 13,31-33a.34-35) Když (Jidáš) odešel, Ježíš řekl: „Nyní je oslaven Syn člověka a Bůh je oslaven v něm. Je-li Bůh v něm oslaven, oslaví Bůh i jeho v sobě; ano, hned ho oslaví. Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem; jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem.“   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Je možné dodržet Ježíšovo přikázání lásky?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    Kurz Filip v Otrokovicích

    Přijměte pozvání na Kurz Filip, který proběhne v sobota 28. 5. od 9.00 do 18.00 hodin v suterénu kostela sv. Vojtěcha. Tento kurz je zaměřen na nové intenzivní prožití základní zvěsti evangelia o Boží lásce, lidském hříchu a spáse skrze Ježíše Krista.   Kurs tvoří tematicky jeden celek, proto je nutná účast na celém programu.   Registrace od 8.30, po ukončení v 18.00 následuje společné pohoštění. Adresáti: jednotlivci, rodiny, skupiny S sebou: srdce plné očekávání, Bibli a psací potřeby; (občerstvení zajištěno, včetně oběda) Příspěvek dle Vašeho uvážení a možností.   Pro přihlášení (uzávěrka do 22. 5. 2022) kontaktujte: Hana Burková, hburkova@gmail.com, tel. 731 621 184 Uveďte celé jméno, telefon, e-mail, příp. bydliště a věk.   Na společné setkání se těší členové sdružení pro novou evangelizaci Koinonia Jan Křtitel, www.koinonia.cz   Kurz Filip   Kurz Filip v několika svědectví těch, kteří jej zažili:   Svědectví Hanky: Píši vám s vděčností, že jsem konečně mohla na “Filipa”, a to díky službě našich bratří a sester dokonce tak blízko – Bohu díky! Prožila jsem poprvé zvláštní radost, dokonce až “užívání si” toho, že nemusím být před Pánem čistá! Ne že bych to předtím rozumově nevěděla, nebo že bych kdy měla nějaký pocit nepřijetí Bohem, ale vždy jsem se snažila o to “očištění”, než před Něho předstoupím. A ta chvíle, kdy jsme stáli na přímém slunci napatlaní blátem a ono se postupně začínalo drolit, mi připomněla dávná slova jednoho kamaráda o zašpinění hříchem, ve mně stále živá: “Když člověk spadne do bláta, může zalézt někde do kouta a sám si ho oškrabávat, ale lepší je běžet ke Slunci a ono uschne a opadá!” Dalším, velmi osvobozujícím a důležitým momentem pro mě bylo zformulování si a vypsání a odevzdání těch největších bolestí, pro mě těžko řešitelných situací a toho co vím, že dělám špatně, ale nevím, jak z toho ven…Dala jsem to Pánu na Jeho kříž…  Mirkovo vyučování o Duchu svatém mně dalo novou naději a při modlitbě vzývání jsem si pak přála, aby trvala ještě hodně, hodně dlouho… Když jsem pak po skončení musela běžet za svými povinnostmi k dětem, měla jsem pocit jakési nedokončenosti a lítosti, celý následující den jsem silně vnímala potřebu být v modlitbě s Pánem a nějak celý ten intenzivní den “doprožít”…Nyní už vím, co dozrává, co vidím nově a věřím, že ještě mnohé uvidím! Díky! Nádherný pohled byl i na bratry a sestry ve službě, na tu radost z dávání, na to, jak ve službě před očima přímo rozkvétají! Hana   Svědectví Elišky: Ježíš mi dal příležitost ve správný čas a já se jí chopila. Proč ve správný čas? Kdybych dostala tuto nabídku před rokem, odpověděla bych, že nemůžu, nejsem dostatečně připravena a našla bych mnoho dalších důvodů proč říci NE. Před rokem mě Ježíš uzdravil z mého sebepodceňování, z pocitu, že jsem nula… Konečně jsem se dokázala na sebe podívat do zrcadla a uvědomit si, že jsem nejen hezká v Božích očích, ale že i můj život má smysl! A od toho okamžiku se můj život začal proměňovat. Najednou jsem viděla tolik nádherných darů, které mi Pán dal a já jsem si je nechtěla nechat jen pro sebe. Bůh mě přece neobdarovává proto, abych jeho hřivny schovávala, ale abych jimi pomáhala ostatním. A tak se v mém srdci začala rodit touha pracovat pro Ježíše… Během metodologie kursu Filip Pán ve mně zpečetil mé rozhodnutí pracovat pro Něho, i když jsem měla stále pochybnosti, zda jsem dost připravená, zda mám dostatek vzdělání, zkušeností… Byl to opravdu náročný víkend: mnoho informací a málo času. Ale v průběhu tohoto víkendu mi Ježíš jasně ukázal, že důležité je rozhodnutí a o ostatní se postará On Z kursu jsem odcházela plná elánu a radosti, že mi Ježíš dal tuto příležitost a otevřel mi cestu k dalším a dalším možnostem, o kterých jsem ani nesnila… Eliška   Svědectví Mileny B.: Nejprve poděkování celému týmu: jako lektorka jsem obdivovala strukturu programu a propracovanost každé části, jakož i poddajnost vůči vedení Ducha Svatého, bez něhož by celý den byl sice skvěle odvedeným, ovšem nikoli Božím dílem. A tento rozdíl byl velmi znát: působivost, hloubka a přesvědčivost, s jakou byla zasahována lidská srdce, i následné další účinky v našich životech, jsou toho důkazem. Já sama jsem pociťovala uzdravující působení a nadále je prožívám. Když jsem například v pondělí po kurzu dostala špatné a zraňující zprávy, nejprve se mě zmocnil strach, ale náš Pán mi dal zakusit, že je opravdu nablízku a že se mám na Něho ve všem spolehnout: naplnil mne totiž takovým nadpřirozeným pokojem, důvěrou a nadějí, že jsem se začala těšit na to, co nového pro mě a mé blízké má, a tedy že naplní motto kurzu: SETKÁNÍ, KTERÉ TI ZMĚNÍ ŽIVOT. Velmi důležité pro moje životní směřování bylo mj. i Standovo svědectví o tom, jak se mu Bůh dal poznat. Je to pro mne velká naděje, že náš Pán zachrání ty, za jejichž obrácení a spásu se modlím, tak jako proměnil Standu, ateistu, v našeho oddaného bratra, a to podobně, jako změnil Saula z nepřítele křesťanů na svého apoštola… Věřím, že právě tak promění životy těch, které díky Němu nosím v srdci. Pavlovo velmi názorné vyučování o hříchu mi znovu potvrdilo Ježíšovo zaslíbení, že mě a nikoho z nás Ježíš v tom bahně nenechá a ze všeho nás vysvobodí – amen! Sláva a velké díky Pánu za rodinu – komunitu a všechno Jeho dobro! Milena B.   Svědectví Honzy: Chci poděkovat za radostný víkend plný setkání s otevřenými prima lidmi a s Kristem. Kurz Filip byl pro mě oživením ve víře a přiblížením se k Bohu, který se mi už delší dobu zdál být tak nějak v dálce, v mlze a kterého teď zase vnímám blízko. Nevěděl jsem, co pro to udělat, a chyběl mi pocit Boží blízkosti; stačilo ale se mu otevřít, chválit jej a nestydět se vyznat mu svou lásku. Taky bylo pro mě moc prima, že jsme mohli přijet celá rodinka i s malými dětmi: o to byla pro mě účast na kurzu Filip větší radostí, že jsem ty krásné chvíle mohl sdílet se svými nejbližšími, že i děti mohly tancovat a chválit Pána a vidět takhle i své rodiče a další lidi, že se do chval mohly ve své dětské radosti též zapojit. Díky Bohu i komunitě Jan Křtitel za organizaci a přijetí! Honza   Svědectví Hany B., Tečovice: Kristus vstal z mrtvých! Jmenuji se Hana, mám 51 let, jsem manželka, maminka, a hlavně jsem jako každý z vás milované Boží dítě. Ale tuto skutečnost jsem dlouho takhle neprožívala. Sice mě rodiče nechali pokřtít pár dnů po narození, ale ve víře jsem vychovávaná nebyla. Na přání svého budoucího manžela, který z věřící rodiny byl, jsem se za něj sice provdala v kostele, ale až do křtin našeho prvního dítěte, jsem si vlastně Boha nebyla nějak vědoma. Ale díky svědectví, které s námi sdílel kněz při přípravě na křest našeho prvního dítěte, jsem zakusila první větší Boží dotek. Jinak jsem neustále řešila vlastně sebe a své city a pocity. Dalším silným Božím dotekem a zkušeností pro mne byl můj první kurz Filip v roce 2006, který byl na tři dny od pátečního podvečera až do neděle. V neděli, na konci kurzu, po modlitbě vzývání Ducha svatého jsem svědčila přede všemi o tom, že teď už vím, že když budu potřebovat, bude Ježíš se mnou. V momentě, kdy jsem ta slova řekla "že teď už vím, že když budu potřebovat, bude Ježíš se mnou", jsem se zarazila, protože ve svém srdci jsem velice silně zakusila nával silné RADOSTI a Ježíšovu blízkost a díky tomuto prožitku bylo pro mne úplně přirozené zopakovat, co jsem pocítila: "Ne, že bude, ale ON JE stále se mnou.” A co jsem zažila na kurzu Filip, jsem měla touhu sdílet dál. Pozdravy, kterými jsme se zde zdravili, se staly i mými: KRISTUS VSTAL Z MRTVÝCH! A my v pravdě s Ním! (On žije je mezi námi...) DĚKUJI, ŽE JSI MNĚ PŘIJAL takovou, jaká jsem. A tyto pozdravy mě postupně pomáhaly osvobozovat a uzdravovat se od svírajících myšlenek a pocitů nedůvěry v sebe, které jsem si v sobě nesla, tak nějak už od dětství, a vlastně mě osvobozovaly a uzdravovaly i od nedůvěry v Boha. I když občas si ještě dovolí pocity nedůvěry v sebe a Boha vyskočit v návalu silného stresu, krize či starostí, ale dnes už, Bohu díky, vím, že On mě miluje, že mi dal Ježíše, bratry a sestry v Kristu, Boží slovo, a to vše je tady pro mne, a já zase pro ně. Už vím, že vše je o zkušenosti, a každý potřebujeme zažít tuto úžasnou milost Boží blízkosti a lásky. A dary, které jsme dostaly, neseme s radostí dál. "Ne, že bude, ale ON JE stále se mnou.” Amen. Aleluja. DZP neboli DĚKUJU VÁM, ŽE JSTE MĚ PŘIJALI TAKOVOU, JAKÁ JSEM!     Svědectví - reflexe Vládi R.: Chtěl bych tímto poděkovat Hance, Štefanovi, Marušce, Honzovi, a holkám ve chválách za nádherný den, který nám snesli z nebe. Člověk po tolika letech víry si mnohdy připadá, jako že už všechno ví. Jenže vůbec nejde o to, co víme o Bohu. Jde o to, co s Ním prožíváme. A na kurzu Filip jsme zažili opravdu pěkné chvíle. Lidé byli otevření, zářila z nich láska a pokoj, a proto se celé shromáždění mohlo dít v přirozené otevřenosti a sdílení se. Je vždy, znovu a znovu a znovu úžasné zažívat ten příbuzenský sesterský a bratrský vztah s těmi, které vidíte poprvé v životě. To je nádhera a nelze se toho nabažit. Máme tak velkou rodinu! Nejvíce se mě dotkl oddíl o Duchu svatém. Maruška se zeptala: „Proč máme dar Ducha svatého?“ Ona pak pokračovala v té linii, že proto, že nám jej Ježíš zaslíbil. Mě však přišla odpověď, kterou jsem potřeboval a poníž jsem žíznil: „proto, abych Nový život darovaný Ježíšem mohl žít v plnosti“. A pak jsme začali volat Ducha svatého: „Duchu svatý přijď! Prosíme, dotkni se nás!“ Ano, Duch svatý se takto vzývá. On je skutečný utěšitel. Po Duchu svatém se touží, stejně tak, jako po duchovních darech. Holky chváličky nás doprovázely v té chvíli a skutečně se naplňovalo to Písmo – že Bůh přebývá na chválách svého lidu. Po dlouhé době jsem zažil tento dotek Ducha svatého. Totiž, to společenství, kde jsem nyní, to příliš projevům Ducha svatého neholduje. Ale mě to tolik chybí! Okamžitě se mi aktivizovaly ty Dary Ducha svatého, které jsem kdysi dostal. Jako živé video se mi objevovaly vzpomínky na chvíle ve společenstvích, kdy jsme s Duchem svatým takto pomáhali druhým. Kdy jsem měl tu milost být u toho, jak se Duch svatý pohybuje. A je to důvěrné, velice důvěrné vzpomínání mezi mnou a Jím. Modlitba v jazycích, ten důvěrný rozhovor mezi mým nitrem a Duchem svatým, je tak důležitý! A tak dneska, den po Filipu, jak můžu, tak si brebentím. Není to jen zvuková kulisa. Z nitra jsou vynášeny vzpomínky, probíhá obnovování, aktivizace, citlivost, celé to znovu zažívám. A když se soustředím, tak neznámá slova získávají v mysli český ekvivalent, a já vím, co se můj duch modlí k Duchu Božímu. Boží sláva je tam, kde vyvyšuje Bůh. Je to úžasné, nádherné, a za to probuzení děkuji všem účastníkům kurzu. Toto, co jsem zažil, to úžasné bratrské společenství se všemi bratry a sestrami, to je kus nebe na zemi. Děkuji všem Filipovcům a těším se na další setkání! Vláďa, 15.08.2021

  •

    Ze života našeho turistického oddílu

      Když si přečtete o tom všem, co se událo od ledna v životě našich skupinek TOMu, tak nestačíte žasnout. Velké poděkování patří všem vedoucím, kteří mladším dětem dávají neskutečné množství svého volného času. Díky vám. A je tady taky pozvánka pro rodiče, kteří mají kluky ve věku od 5 let do 2. třídy. Jim právě patří skupinka Tygříků, do které je možné se přihlásit.     Poslední číslo oddílového časopisu: OTOČ č. 32

  •

    Tip na výlet - svezte se na pouť do Pohořelic výletním autovláčkem

      Pokud byste se svými dětmi rádi zažili něco netradičního, hned v neděli 15. 5. se vám nabízí příležitost. V Pohořelicích mají pouť, a protože na ni z Otrokovic vyráží poutní autovláček, máte příležitost se s ním svézt. Stačí přijít na parkoviště před Billou, odkud vyrazí v 9:15. Jízdné je za 50 Kč a děti do 3 let jedou zdarma. V 10:30 je poutní mše svatá a po ní si můžete užít vše, co k pouti patří – stánky, kolotoče…  

  • P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Co mě může vytrhnout z Božích rukou?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 7.5.2022

    Otázky: 1. Co mě může vytrhnout z Božích rukou? 2. Kdy jste zakusil, že Ježíš je živý? 3. Umí DJ Lupík i nějakou rozpustilou písničku? Host: Otec biskup Antonín Basler   Evangelium  (Jan 10,27-30) Ježíš řekl: „Moje ovce slyší můj hlas; já je znám a ony jdou za mnou. Já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou. Můj otec, který mi je dal, je větší než všichni a z Otcových rukou je nemůže vyrvat nikdo. Já a Otec jedno jsme.“   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Co mě může vytrhnout z Božích rukou?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 4. VELIKONOČNÍ NEDĚLI: DÁT VYPUČET SNŮM

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 7.5.2022

    Kráčet společně (Syn hodos)   Jsme jeho lid… (Ž 100). Pánův lid. Věříme, že se o nás stará. Že jeho péče je viditelná, hmatatelná, neboť jako lidé ji potřebujeme vnímat nejen „duchovně“, ale i smysly, tělesně. A právě to je důvod, proč se odvážím snít a trochu popsat svou představu budoucnosti naší místní církve. Vývojem během dějin se stalo, že v našich podmínkách je celá péče Dobrého pastýře o jeho lid svěřena do rukou pastýřů - kněží. Jistě to bylo někdy skvělé řešení, ale dnes je jasné (doufám, že nejen mně), že je to neudržitelný stav. Nestačí totiž pastorace „zvonění“ - určíme časy mší svatých, zpovídání, budou zvonit zvony a lidé přijdou. Neboť všichni jsme svědky, že těch, co přijdou, je stále méně. Ne že by zvonění neslyšeli, ale už je to nezajímá. Možná přijdou, když se ve farnosti vymění kněz nebo jsou mise, ale po pár nedělích znovu zlhostejnějí, neboť... V synodálních materiálech (Přípravný dokument) je napsáno, že cílem synodu je „dát vypučet snům“. Tak tady jeden je - o službě pastýře: Farnost jako společenství společenství. Co to znamená? Farnost pase ne sám kněz (případně více), ale společenství formovaných zodpovědných, které se setkává na týdenní bázi pod vedením kněze. Každý z členů tohoto společenství má své společenství odpovědné na nižším stupni, které formuje – opět na týdenní bázi – ke konkrétní službě ve farnosti. Taková struktura se může rozvětvovat podle potřeb dané služby. Jaké? Služba evangelizace, služba uvádění dospělých do křesťanské zralosti, služba katechizace (děti, mládež, dospělí, manželé, rozvedení, starší lidé…), služba slavení liturgie (v rámci ní například služba pořadatelská, služba úklidu, služba lektorů, služba akolytů, služba zpěvu, služba společných modliteb věřících, služba darů), služba charity, služba správy farního majetku, služba modlitby (v jejím rámci služba uzdravování)… Důležitým principem je to, že do služby se dorůstá formací a rozlišováním daru, pověření k ní dává kněz na základě doporučení jeho společenství odpovědných. V takovém modelu farnosti se nikdo z farnosti neztrácí, neboť všichni, kdo jsou zdánlivě mimo, jsou objektem zájmu služby evangelizace. To jsou lidé prvního kontaktu, zvláště formovaní pro zvěstování Ježíše. Pokud někdo odevzdá svůj život Kristu, přijme ho jako svého Pána a Spasitele, není ponechán sám sobě, ale dostane se do společenství těch, kdo se připravují na přijetí iniciačních svátostí nebo – pokud již svátosti „mají“ – do formačních katechetických kurzů, kde se učí žít svou víru, dozrávat v ní a nacházet svou specifickou službu v rámci farnosti. V tomto velmi stručně popsaném modelu je služba Dobrého pastýře svěřena každému. Samozřejmě, v jiné míře knězi, jemuž zůstává hlavní zodpovědnost, v jiné míře laikům, kteří přebírají zodpovědnost za nějaký úsek pastorace. Ale je jisté, že jen takto lze dosáhnout, aby každý ve farnosti osobně zakoušel péči Dobrého pastýře skrze konkrétní „pastýře“, kteří se o něj starají a pomáhají mu dostat se na dobré pastviny. Možná i ty chceš dát vypučet snům. Synod pro to dává skvělý prostor. Zapoj se. Neboj se. Nedej se odradit. Když jsem si přečetl, co jsem výše napsal, první věc, co mě napadla, byla odrazující myšlenka: „Myslíš si, že se to dá?“ Přesně to si myslím. Možná tři skupiny, které jsme v naší farnosti kvůli synodu vytvořili, jsou prvním krokem tím směrem, když Ježíš jako Dobrý pastýř jde spolu s námi (viz logo synodu), tak nám ukáže i druhý, třetí či 153. krok.