Koronavirový pozdrav z Rio de Janeiro k nám do Otrokovic
- Inspirace
- napsal Administrator
- 16.10.2020
Když celý svět postupně ochromil koronavir a k nám se dostávaly zprávy o problémech v různých částech světa, tak jsem si při zprávách o Brazílii vzpomněl na kamaráda bubeníka Stanleyho Jahodu (dříve kapely Generace, VITACIT, Merlin, Motorband…), který se tam oženil se zpěvačkou Thabatou Oliver (dříve kapela Christafari z USA). Jsem vděčný za festival UNITED, díky kterému se několik lidí zde nejenom potkalo, ale taky se později vzali a dnes jsou manželé. A tak jsem se rozhodl jedněm takovým napsat a poprosit o rozhovor. Odpověď z Roi de Janeira byla překvapivě blesková, užijte si ji.
Ahoj Stanley. Přiznám se, že jak se setkávám díky své službě kněze s čím dál větším množstvím lidí, tak si někdy nemohu přesně vzpomenout, kde jsme se poprvé viděli? Vzpomeneš si Ty?
Ahoj Pavle, zdravím Tě! Jsem moc rád, že jsi si na mě vzpomněl, velmi mě to potěšilo. Myslím, že jsem Tě registroval už dříve před tím, ale osobně to bylo v Olomouci. Bylo to vlastně z důvodu toho, že jsem vlastně hledal odpověď na mou situaci, profesionálního muzikanta či bubeníka. Upřesním, tehdy jsem si zahrál nebo spolupracoval s poměrně dost známými nebo chcete-li "slavnými" muzikanty, zpěváky-zpěvačkami nebo interprety v českém "showbyznysu". Bylo to všechno moc fajn, byl to můj sen, ale cítil jsem se být prázdný. Tak jako když, člověk přijímá nějakou mrtvou stravu, která mu nedodá žádné živiny.
O tom, že pocházíš od Zlína a ve kterých kapelách jsi u nás hrával, se čtenáři dočtou v odkazech níže na jiné rozhovory s Tebou. Já bych se jako první zeptal otevřeně na to, na co se asi nezeptají jiné weby. Jaká byla Tvoje cesta k objevení živého vztahu s Bohem?
Cesta k objevení skutečného "živého vztahu" s Bohem byla poměrně z lidského hlediska dlouhá, téměř 25letá. Pocházím z katolické rodiny, v mládí jsem dokonce i několik let ministroval. Určitě to mělo vše smysl. Ale jak začalo období dospívání, tak přišla muzika, která mě prostě zasáhla úplně maximálně, následně bubny, koncerty, a tak nějak jsem se dostal z prostředí, kde jsem vyrůstal, pryč. Bůh, jakožto opravdu velký "táta", své děti miluje a přitáhl si mě zpět, ovšem On nikoho nenutí, musel jsem se rozhodnout a po čase můžu říct, že to bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě!
Napsal jsi třeba i nějaké písně pro Boha nebo kde jsi hrával v církevním prostředí?
To přišlo až docela nedávno, kdy jsme spolu s mojí dnes už manželkou natočili DVD "Thabata Oliver – Live in Rio 2020", tady jsem měl možnost spolupracovat s opravdu výjimečným producentem a klávesistou Sergio Assuncao. Před tím jsem ale v církevním prostředí nikde nehrál ani nespolupracoval.
Jak se to stalo, že jsi se ocitl v Rio de Janeiro?
To je poměrně dlouhý příběh. Zkusím jej zkrátit. Jak už jsem výše odpovídal, hledal jsem se v hudebním prostředí, kde jsem působil a cítil jsem prázdno. Tehdy jsem měl volný víkend, kdy se nehrálo a já slyšel o festivalu United od mých přátel a rodiny, byli tam Christafari, na které mě přivedl můj strejda, který je pastor. Já už je nějakou dobu poslouchal a moc mě fascinovali, totálně mě uchvátila ta jejich energie. Vzal jsem tehdy moje mladší sourozence bráchu a ségru (jsou o 15 a o 20let mladší) hahahaha :) s sebou na koncert, tam jsme se mimo jiné také potkal i Tebe. Během koncertu jsem uslyšel nebo vnímal něco, jako kdyby mi někdo uvnitř mě něco říkal, já tomu moc nedával prostor a užíval si koncert. Pak najednou to mluvení bylo znovu, uslyšel jsem: "To je tvá žena" a já se podivil a říkal si, o co jde? Nedával jsem tomu moc a poslouchal koncert dál, ale znovu se ozvalo: "Ta, co teď tančí a zpívá ". Já se podivil a říkal si, co se to děje, tahle zpěvačka s dredama? Úplně jsem to zavrhl, myslel jsem, že blouzním a pokračoval v poslechu koncertu. Po skončení jsme se vraceli domů a moje mladší sestřička si našla na Instagramu právě tuhle zpěvačku a říká mi: „Podívej brácho, tohle je ta parádní zpěvačka z Christafari, co má ty dredy, ta se mi moc líbila.“ Tehdy mi to docvaklo a vše, co se mi stalo během koncertu, se mi vybavilo zpět a já si uvědomil, že tohle nebyla náhoda. S Thabatou jsme se po nějaké době seznámili, stali se přáteli, já vše v ČR ukončil a po nějaké době jsem si ji vzal za manželku v Rio de Janeiru, odkud pochází a kde nyní žijeme. Legrační je taky to, že mi později ukázala kus listu papíru a na něm napsané cosi jako vlastnosti svého budoucího muže. Tehdy za mnou přišla a říká: „Tak a list je kompletní, splnil si vše, na co jsem se Boha ptala.“ :)
Znal jsi Christafari už dříve? Jak jsi pohlížel přece jenom jako muzikant hrající rock na raggae?
Ukázal mi je můj strejda, byl to song "Selah", to mě dostalo. Mám rád spoustu hudebních stylů, nemusí to být zrovna "rock", moc rád si zahraju jakýkoliv styl, i když jsem byl předtím převáženě rock-metalový muzikant.
Jak jsi měl možnost poznat Christafarri, čím Tě oslovili? Já jsem třeba nechápal, jak mohou zvládat všechno to cestování po celém světě. Ale jak jsem je živě viděl třeba v Bratřejově, vesničce na Valašsku, kam přijeli, protože chtěli někde v neděli sdílet svou víru, tak jsem pochopil, že pro ně je skutečně snem získat 1 000 000 lidí, kteří díky jejich hudbě přijmou Krista, a to jim dodává energii a pomáhá překonávat všechny těžkosti spojené třeba s tím být neustále na cestách. Čím oslovili Tebe?
Měl jsem tu možnost se s nimi potkat právě díky mé ženě Thabatě, která s nimi před tím nějakou dobu hrála ve státě Rio de Janeiro v oblasti Arrial de Cabo Frio, kde měli tour po Brazílii, osobně už před tím jsem se znal z jejich další zpěvačkou Nikita Carter, takže to bylo moc fajn setkání, sedli jsme si. Oni hrají se stejným zápalem pro deset lidí stejně jako pro 10 tisíc. Jednu dobu to vypadalo taky, že s nimi budu hrát, dost jsem o tom uvažoval. Christafari mě oslovili totálně svojí kreativitou a neskutečným zápalem pro věc. Mark Mohr je snad nejvíc kreativní člověk, kterého jsem kdy potkal, vlastně celá kapela a tým, od kterého se je opravdu co učit. Jejich malá dcera Ziza má myslím 7 nebo 8 let a má za s sebou více jak 400 letů letadlem, což je více jak rok, takže si lidé mohou alespoň trochu představit, jak moc aktivní jsou.
Přestože Thabata již s Christafari nezpívá, jste v kontaktu?
Ano, jsme stále v kontaktu, občas si voláme nebo napíšeme. Já osobně mám nějaký nápad na nějakou spolupráci, uvidíme, jak Pán naše cesty napřímí :)
V současné době hrajete chvály v Brazílii. Hrajete? Jaká je tam vlastně situace v době koronaviru?
Momentálně tady vše stojí. Takže se hrát nedá. Velmi pomalu se rozvolňují opatření, ale "cariocu" prostě nezastavíš, oni se potřebují neustále sdružovat, tančit a zpívat někde na pláži.
Oprášil jsem, ale svoje staré povolání, které jsem kdysi studoval "umělecké truhlářství" a začal dělat věci ze dřeva, vlastně jsme tak s Thabatou založili nechtěně malou dřevařskou firmičku " Stanleywood"
Díky Bohu, že jsem si to řemeslo kdysi udělal, protože se to teď v této době fakt hodí. :)
Denně se setkáváme s různými lidmi, ať už jsou to instalace nebo někdo přijde k nám do dílny, většinou jsou to lidé, kteří Krista nikdy nepoznali.
Dělali jsem věci pro různé woodo šamany nebo lidi, kteří provozují macumbu. Nutno říci, že jsme o tom nevěděli, aby si to lidé, kteří to budou číst nepřevrátili. Tito lidé si u nás koupili nebo nechali vyrobit něco a následně jsme zjistili, co jsou zač. Bůh si používá lidi i takhle pro tyto situace i během této divné doby.
U nás jsme třeba měli dokonce zakázané bohoslužby, došlo to i v Brazílii tak daleko? Jak prožívají místní lidé svou víru v době omezení?
Ano, i tady to bylo stejné. Lidé to ze začátku dost respektovali, protože je to vyděsilo. Následně bohoslužby s rouškami a odstupy. Já jsem si myslel, že to respektovat nebudou, ale překvapili. Teď už je to ale téměř v normálu. Sbory jsou také vlastně jediný prostor, kde nějakým způsobem teď fungují kapely a hudba.
Lituješ toho, že jsi opustil ČR? Je něco, po čem se Ti občas zasteskne?
Každý člověk má nějaký směr, určitě je dobré se pohnout, hlavně se rozhodnout něco dělat, o vše ostatní už se stará náš drahý nebeský Otec. Tím chci říci, že si lítost nepřipouštím. Brazílie není rozhodně žádný med, je to rozhodně obrovská vysoká škola a zkušenost. Denně jsem si vědom toho, že je Pán se mnou, protože už párkrát jsem se ocitl s pistolí u hlavy nebo prosvištěla kolem mě nějaká kulka. Po čem se mi zasteskne, je určitě má rodina, ale také moravské klobásky od mého táty a slivovica : ) hahaha (občas taky to "plzeňské") hahahahahahahah :)
Vždy si rád přečtu srovnání publika. Jaké je to naše a jaké je v Brazílii?
Brazilci obecně jsou velmi temperamentní, hluční a aktivní konkrétně "cariocas" (název obyvatel Rio de Janeira), ti mi občas přijdou, že nemají zábran a často ani pudy sebezáchovy. Na našich koncertech jsem se však setkal s velmi edukovaným a příjemným publikem, byla to čistá radost!
A poslední otázka, domnívám se správně, že v písni The Blessing reggae verzi od CHRISTAFARI se čeština objevila díky tobě a Tvé rodině? :-)
Ano je to tak, napsal nám Mark Mohr, který se mě zeptal, jestli bych věděl o někom, kdo by mohl podílet s češtinou v jejich klipu, kde zpívá téměř 60 lidí všech jazyků světa. Oslovil jsem moji sestřenku z mé rodiny "trumpeťáků Skopalovic" ze Zlína. Vskutku naprosto úchvatný klip, který dal spoustu práce.
Přeji požehnaný čas a mnoho otevřených srdcí skrze vaše chvály. Zdravíme všechny do Brazílie.
Odkazy:
Rozhovor o působení Stanleyho v dřívějších kapelách
https://www.facebook.com/stanleyjahodaofficial/
https://www.instagram.com/stanleywoodarte/
https://www.facebook.com/stanleywoodarte
https://www.picuki.com/profile/thabata_oliver