Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  • Program národní pouti na Velehradě

        Každoročně jsme zváni 4. 5. 7. na národní pouť s bohatým doprovodným programem s názvem Dny lidí dobré vůle. Informace najdete na webu https://dnylididobrevule.cz/   Přijeďte na Velehrad   Modlitba za vlast - Velehrad 2023   Mladí fandí Velehradu - Dny lidí dobré vůle 2023  

  • Ohlášky 12. neděle v mezidobí, 23. 6.

      Dnes jste zváni na akci MILOVANÉ MĚSTO od 15:00 na náměstí Míru ve Zlíně. Bohatý program najdete na vývěsce. Dnes jste zváni na primiční mši sv. o. Josefa Kvapilíka v 15:30 v kostele sv. Mořice v Kroměříži. V pondělí bude mše sv. v 10:00 na Charitě a večerní mše v Kvítkovicích není. Přijměte pozvání na Triduum Modliteb matek, které se bude konat o víkendu 28. - 30. června. Využijme čas nám svěřený na společnou modlitbu před Pánem v pátek od 16:00 v kostele sv. Vojtěcha, v sobotu od 8:20 v kostele sv. Michaela, v neděli při adoraci od 18:00 v kostele sv. Vojtěcha.  Modlíme se za své rodiny a celou farnost. Je možné napsat na lístek své vlastní prosby a díky a vložit je na stolíku do nádoby. Všechny úmysly budou neseny s obětními dary příští neděli v 10:30.       V pátek 28. 6. přijměte pozvání od vedoucích TOMu na zakončení školního roku. Mše svatá začne již v 17:00. Pak bude následovat program plný her a soutěží na hřišti za kostelem s opékáním. Těšíme se na rodiče, prarodiče, celou farnost. V tomto týdnu slavíme slavnost apoštolů Petra a Pavla, což je doporučený zasvěcený svátek. Páteční mše svatá v 17:00 bude z vigilie této slavnosti, v sobotu pak v 7:30 u sv. Michaela ze slavnosti. V sobotu 29. 6. jste zváni na primiční mši sv. o. Václava Slivky ve 14:00 v kostele sv. Vavřince v Přerově. V neděli 30. 6. jsme zvaní do basiliky na Velehradě od 17:00 modlitební večer Mosty víry s Gedeon Worship, Riekou Života a hosty Jeremy a Katie Riddle z USA. Na stolíku najdete přihlášky do 1. třídy náboženství. Do vyšších tříd není potřeba přihlášky, počítáme s tím, že děti pokračují. Najdete tam taky rozvrh náboženství na další školní rok. Na vývěsce najdete program Dnů lidí dobré vůle s národní poutí 4.-5. 7. na Velehradě.   ZMĚNA BOHOSLUŽEB TENTO TÝDEN V pondělí 24. 6. nebude mše sv. v 18:30 v Kvítkovicích. V pátek 28. 6. bude mše sv. 17:00 u sv. Vojtěcha.

  • Zamyšlení MŮJ BŮH (12. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

      V modlitbě Liturgie hodin mě tento týden jedno ráno zaujala antifona k invitatoriu: „Pojďte, klanějme se Pánu, neboť on je náš Bůh.“ Komu se klaním? Kdo je můj Bůh? Co znamená, že někdo je můj Bůh? Odpověď dostávám v textech Písma svatého každý den. I tuto neděli: Můj Bůh je Moc. Vládne nad nezkrotným mořem: „Až sem smíš přijít“ (Job 38, 11). „Uklidnil bouři v tichý vánek vánek“ (Ž 107, 29). „Mlč, buď zticha!“ (Mk 4, 39). Spojení těchto textů je zároveň důkazem, že Ježíš je Bůh! Jinde v Písmu se dozvídám, že Bůh je Světlo, že Bůh je Dobro, že Bůh je Krása, že Bůh je Moudrost, že Bůh je Jednota… Že Bůh je Láska. Každý z těch pojmů však může zůstat prázdný, nenaplní-li jej konkrétní obsah – poznání, zážitek, zkušenost. A to je součástí mého každodenního zápasu víry. Například u tak jednoduché věci, jako je sušení sena. Pokosil jsem naši malou louku (kosou, ne sekačkou), pak to manželka chodila obracet, až jsme nakonec domů dovezli tři fůry sena (tedy tři kolečka :-)). Běžná lidská činnost. Ale při této práci jsem se učil věřit, že to má význam pro naši věčnost, pro krásu nebeského království, pro „chléb náš každodenní“. I taková drobnost je vzdáním úcty Bohu, je v nějakém smyslu klaněním se Tomu, který stvořil nebe i zemi . Vnímám, že je náročné takto vnímat Boha ve všem a klanět se mu při všem. Je to zápas o mysl. Aby se neutopila v marnosti. A tak když teď občas sleduji v televizi nějaký fotbal, učím se dělat to tak, aby to bylo pro Boží království. Minule mi přišlo na um modlit se za fanoušky na stadionu. A aby to nebylo jen tak obecné, tak zejména za ty, na kterých režie zamíří kamery. Setkáme se někdy v nebi? Ale přiznávám, že mi tato modlitba příliš nešla. Často mi mysl zůstala při akci, která se před střihem kamery odehrála na hřišti, víc jsem poslouchal komentátory než své nitro, které chtělo za každého diváka volat: „Pane, smiluj se! Pane, požehnej!“ Komu se klaníš? Kdo je tvůj Bůh? Co znamená, že někdo je tvůj Bůh?   Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • MILOVANÉ MĚSTO ZLÍN 23. 6.

      V neděli 23. června jste zváni od 15 hodin do Zlína na náměstí Míru na další ročník Milovaného města, které je společným projektem zlínských křesťanských společenství, církví a neziskových organizací. Jde o příležitost k setkání (nejen) rodin, věřících i nevěřících, k modlitbě, radosti i zábavě. Připraven je bohatý program pro děti i dospělé - Michal Nesvadba, kapela Dobrá otázka, venkovní kavárna, atrakce a tvoření, parkour show, ale také chvály, svědectví, modlitební stan, nebo divadelní zpracování evangelií od chlapců z Komunity Cenacolo. Vezměte své rodiny a přátele a přijďte prožít tento vzácný čas. Více informací najdete na www.credonf.cz     Milované město – Zlín 2023 | Zpravodajské Noeviny 27. 6. 2023  

  • Náboženství v novém školním roce

    Přihlášky do náboženství na nový školní rok 2024-2025 vyplňují rodiče, jejichž děti nastoupí do 1. třídy. Všechny dříve přihlášené děti automaticky postupují do vyššího ročníku, není potřeba znovu vyplňovat přihlášku. Náboženství začne v týdnu od pondělí 16. září 2024.   Přihlášku je možné si vyzvednout v kostele na stolíku nebo stáhnout zde.  

  • TOM zve na Zakončení školního roku

      V pátek 28. 6. přijměte pozvání od vedoucích TOMu na zakončení školního roku.  Mše svatá začne již v 17:00.  Pak bude následovat program plný her a soutěží na hřišti za kostelem s opékáním. Těšíme se na rodiče, prarodiče, celou farnost.

  • Zamyšlení NENÁPADNÉ PŮSOBENÍ (11. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

    Pamatuješ si, jak jsem minulý týden psal o nepříteli, o jeho nástrahách? Doufám, že jsi zvládl všechny, které Pán na tvé cestě ponechal, aby tě jimi formoval a vychovával v duchovním boji. Mně jich tedy nechal požehnaně, hlavně ve sféře myšlenek jsem musel být ve střehu téměř v každé chvíli. Vzpomínky, představy, touhy… Snad jsem toho moc nezkazil. Texty této neděle nám představují jinou stránku našeho života – jednání Boha, které je téměř vždy nenápadné, postupné, až se nám někdy může zdát (mně se to stává často), jako by Bůh nejednal a nechal všechno na nás. Ale Písmo mluví jasně – když něco zasejeme, vzrůst a úrodu dává Bůh. Když prorok Ezechiel (Ez 17, 22–24) říká, že Bůh vezme halouzku z vrcholku vysokého cedru a zasadí ji, zároveň hovoří o tom, jak „lidsky“ Bůh jedná – neboť to je jeden z přirozených způsobů rozmnožování cedrů (tak jsem to našel na internetu). Ježíš v evangeliu (Mk 4, 26–34) zase mluví o setí. Také je to něco, co je nám lidem blízké a samozřejmé. Sejeme, sázíme, hnojíme, zaléváme – ale vzrůst dává Bůh. A to až do té míry, že ještě i ve stáří můžeme přinášet ovoce, být úrodní a plní svěžesti (Ž 92, 15). Není to z nás, je to Boží dar a milost. A tak nám texty této neděle přinášejí posilu i v našem zápase s nepřítelem, v našem odhalování jeho nástrah. Neboť Bůh v nás jedná. Využívá k tomu naši schopnost rozumně a logicky uvažovat, rozlišovat mezi dobrem a zlem, naši schopnost učit se a naučené prakticky používat. Přitom tyto naše schopnosti Bůh používá tak „přirozeně“, že většinou ani nevnímáme, že to ne my, ale Bůh v nás jedná. Nuže zkusme tento týden v tom všem, co prožíváme, alespoň občas postřehnout nenápadné Boží působení, děkovat za něj a ochotně se podřizovat Božím vnuknutím a plánům. Tak snáze překonáme nástrahy nepřítele a přineseme více ovoce.   Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • Hasiči z Kvítkovic zvou na oslavy 130 let od založení jejich sboru

      Oslavy zahájíme v sobotu 22. 6. v 10:00 mší sv. v kapli sv. Anny v Kvítkovicích.   Jak a kdy se bude slavit? Co všechno bude k vidění? Kolikrát byl SDH Kvítkovice zrušen a znovu založen? Kdy si mákli kvítkovičtí hasiči šest týdnů v kuse? Co dělají jejich mladí hasiči založení už v roce 1946?   Víte, že hasičské muzeum v Kvítkovicích má 36 kusů historické kolové techniky? Jsou mezi nimi unikáty, které jinde nemají. Co se složit z hromady šrotu? Jaká "nej" má kvítkovická parnička původně vyrobená pro město Chrudim? Na tyto a další otázky vám odpoví starosta SDH Kvítkovice a vedoucí týmu hasičského muzea Martin Holčík. 

  • VYŠEL NOVÝ FARNÍ OBČASNÍK

      V neděli vyšel další Farní občasník. Děkuji všem, kdo do něj přispěli.    Fom ke stažení zde: FOM 2024-06(03) web

  • Večer chval s Jeremy a Katie Riddle na Velehradě

    Toužíme se jako národy spojovat v modlitbě chval a uctívání a vyhlašovat léto Hospodinovy přízně. Spojujeme modlitbou dvě historicky klíčová místa víry! Na společný čas modlitby se těší: Společenství Rieka Života, Credo, Gedeon worship, P. Petr Bulvas, P. Radim Kuchař a další. Spišská Kapitula - 29. 6. od 18:00 - v katedrále sv. Martina – modlitební večer Rieka Života a hosté Jeremy a Katie Riddle Velehrad - 30. 6. od 17:00 - v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje – modlitební večer Gedeon Worship, Rieka Života a hosté Jeremy a Katie Riddle           V roce 2015 byl Jeremy hostem Camfestu a vznikl tam s ním tento rozhovor, ve kterém hovoří o chválách, hudbě a jeho vlastním životě. Tento rozhovor je převzat ze slovenského časopisu Nahlas.   “Nikdy som sa nesnažil byť vedúcim chvál, nesnažil som sa písať chválové piesne. Nemal som ambície robiť kariéru v Cirkvi, netúžil som po povolaní do služby — len som cítil povolanie vzdať sa pred Bohom a chcel byť skvelým Božím mužom. O to sa stále snažím.”       O svojom živote Narodil som sa v New Jersey. Obaja moji rodičia boli kresťania. Obrátili sa, keď boli hipisáci :-). Môj otec bol vedúci chvál a zároveň právnik. Veľa z toho, čo robím, som prijal od neho. Vstával o štvrtej ráno, hodiny chválil Boha a nebol pri tom ticho :-). Niekedy, keď som sa zobudil a vonku bola ešte tma, počul som zvuky odniekiaľ z domu. Pomyslel som si: „To je len otec modlí,“ a šiel som opäť spať. Keď ste malý, nepremýšľate o tom, je to normálna súčasť života, ale vtedy som sa učil o chválach. Videl som môjho otca, ako celý život chváli a preto je sloboda pre mňa prirodzená. Malá poznámka pre rodičov: deti pozorujú váš život, pozorujú váš vzťah s Bohom a to je oveľa viac ako všetky vyučovania, ktoré im môžeme dať. Keď som mal dvanásť, začal som hrať na gitaru. Naučil som sa tri akordy — to je všetko, čo potrebujete na chvály :-). Mal som v sebe veľký oheň a vychádzalo to z môjho srdca. Keď som mal trinásť, začal som viesť chvály. Bolo to predtým, než sa mi v puberte zmenil hlas, bol vtedy veľmi vysoký. Počas celej strednej a vysokej školy som viedol chvály. Na strednej som sa veľmi zaľúbil do jedného dievčaťa a plánoval som si s ňou život. Rok a pol som pracoval na tom, aby som ju oslovil. Jediný problém bol, že keď sa stredná končila, namiesto mňa začala chodiť s vedúcim mládeže. To nie je fér, lebo nemôžete súperiť s vedúcim mládeže. Mal som zlomené srdce a začal som písať ľúbostné piesne chlapca so zlomeným srdcom. Bol som trochu zatrpknutý na cirkev a orientoval som sa na rock-n-roll. Chcel som robiť niečo mainstreamové, necirkevné. Robil som to päť rokov. Medzitým som sa oženil, keď som mal 21 rokov a moja manželka mala devätnásť (bolo to skvelé, ona je úžasná). Počas celého toho času som vedel, že mám poslanie, ale nechcel som to. Myslel som si, že keď poviem Bohu áno, pošle ma do Afriky. Znie to hrozne, ale tak to vtedy bolo. Jedného dňa ku mne prehovoril môj otec, ktorý zjavne nebol nadšený z toho, čo robím. Náš vzťah bol plný napätia. Povedal: „Ideš veľmi rýchlo cestou, ktorú nechce Boh.“ Bola to pravda. Tak som dal všetky svoje vášne, túžby a sny na oltár a povedal som: „Bože, čokoľvek chceš robiť, tu to všetko je, dávam ti to a konaj, čo chceš. Nie moja vôľa, ale Tvoja vôľa nech sa stane.“ Toto rozhodnutie všetko zmenilo. Najprv som sa učil zomierať sebe, pretože moje sny a vášne boli pre mňa veľmi dôležité. Nezaujímalo ma až tak, čo chce Boh robiť s mojím životom, zaujímalo ma, čo ja chcem a musel som prísť až na koniec svojich síl, kým som videl Pánovu ruku konať v mojom živote.     O hudobných plánoch Kedysi sa odo mňa ako od hudobníka vyžadovalo produkovanie nových nahrávok, ale keď som prišiel do Bethelu, bolo to iné. Bolo to menej o tom, aby som bol výkonným umelcom a viac o tom, aby som vstúpil do komunity. Bolo to viac o spoločnom robení niečoho namiesto samostatného robenia. Bola to jedna z mojich najväčších vášní. Teraz nanovo objavujem, že túžim urobiť opäť nejaký projekt. Chcem urobiť nahrávanie naživo, pretože nechcem zachytiť len piesne alebo hlas, ale kultúru uctievania, keď sa stretnú ľudia, ktorí chcú chváliť Boha. To je trochu náročnejšie. Mohlo by to vyjsť niekedy v roku 2016.   O inšpirácii a svetskej hudbe Počúvam aj svetskú hudbu. Úprimne si myslím, že často je to len vecou jazyka, že my to tak potrebujeme mať pomenované, že niečo je svetské a niečo posvätné. Môžete nájsť niečo posvätné v svetských veciach a tiež aj niečo svetské v posvätných veciach. Nie je to tak, že všetka kresťanská hudba je posvätná. Dúfam, že mi rozumiete. Nie že by som odporúčal, a ani by som nedovolil mojej 13-ročnej dcére počúvať to, čo som ja kedysi počúval. Myslím si, že je to dosť subjektívne. Dávam si pozor na to, čo počúvam. Niekedy to je v pohode a inokedy to nie je v pohode — keď to nesýti môjho ducha. Takže si myslím, že dôležité je sledovať, čo sa deje vo vašom srdci, vo vašom duchu a že je dôležité sýtiť sa správnymi vecami. Mám aj obdobia, keď si poviem: „Nie, nemôžem to počúvať, lebo ma to nenapĺňa.“ Ale nepovedal by som, že toto je štandard, skôr že každý na to musí prísť na svojej ceste s Pánom. Vo svete chvály ma inšpirujú ľudia, ktorých pravdepodobne už nikto nepozná. Chlapík menom Kevin Prosch bol pre mňa super inšpiráciou. Bol to úžasne úprimný vedúci chvál a ja mám skutočne rád veľmi úprimných vedúcich chvál. Delirious pre mňa veľa znamenali, hlavne spôsob, akým sa Martin Smith do toho vkladal. Nevedel som, že sa dá takto napísať pieseň pre Boha. Bol to úplne nový, čerstvý, nádherný spôsob a ich piesne ma ovplyvňovali počas dospievania. Obrovský vplyv mala na mňa aj hudba zo zboru Vineyard a potom aj U2, Coldplay. Pamätám si, že keď som ako 18-ročný počúval U2, povedal som: „Ó nie, niekto používa rytmus, ktorý som mal raz ja zložiť. A oni ho už majú.“ (Smiech) Mám ich veľmi rád.     Kedy si objavil, že vedenie chvál je tvojím povolaním? „Je to zaujímavá cesta. Chválovú hudbu som začal hrávať, keď som mal 12 rokov. Bola to jedna z vecí, kedy som hneď vedel, že toto budem robiť. Potom som nejako zahorkol na cirkev a snažil som sa robiť svetskú hudbu. Hrali sme v Hollywoode a písal som piesne o láske. Keď sa toto obdobie skončilo a opäť som dal Bohu svoje srdce, znovu som sa vrátil ku chválam. Bolo to, akoby som nanovo objavoval chvály. A vôbec som si nepredstavoval, že budem niekedy vedúci chvál. Bolo to len o spoznávaní radosti, ktorá prichádzala do môjho vnútra, keď som chválil. Toto je dodnes mojou najväčšou hnacou silou, že sa môžem spojiť s Bohom, keď začínam spievať a keď hrám na gitare a to tak ako žiadnym iným spôsobom. Je to pre mňa dar, ktorý mi Boh dáva, aby som sa s Ním mohol spojiť. Toto ma poháňa ďalej. Keď som to objavil, bolo mi jasné, že to mám robiť. Teraz robím hudbu na plný úväzok. Myslel som si, že to je sen, lebo každý hudobník o tom sníva. Ale nemám rád neustále cestovanie. Milujem svoju rodinu a svoj domov a mám rád stále rytmy. Byť na cestách nie je také očarujúce, ako sa môže zdať — napríklad sedíte v stane, kde je asi miliarda stupňov (smiech — počas rozhovoru v stane pre novinárov bolo asi 40 stupňov). Starám sa tiež o skupinu mladých dospelých v Betheli. Volajú sa Tribe a je to skupina 30–40 lídrov vo veku 18–30 rokov. Okrem toho ešte vediem chvály v nedeľu ráno a pomáham v chválovej komunite. To je môj život.“        Máš nejaké vzory? Myslíš si, že je dobre mať vzory alebo si myslíš, že nie je potrebné napodobňovať druhých a namiesto toho je potrebné byť sám sebou? „Namiesto slova vzor (v angličtine idol, pozn. red.) používam slovo hrdina. Myslím, že je nevyhnutné mať nejakých hrdinov — hrdinov viery. Ľudí, v ktorých vidíme Ježiša a pri ktorých sa môžeme spojiť s Ježišom. Pre mňa je hrdinom ten, kto mi pripomína, akým chcem byť človekom. Napríklad mám veľmi rád Billa Johnsona (líder zboru Bethel), pretože v ňom vidím muža, akým by som aj ja chcel byť. Niekedy vidíme takýchto ľudí a chceme sa dostať do ich blízkosti, lebo to robí niečo s naším srdcom. Myslím si, že je to nevyhnutné, aj keď sa to môže zdať čudné, lebo to môže vyznieť ako uctievanie ľudí. Ale na druhej strane si myslím, že ak máte nejakých ľudí, ktorých skutočne obdivujete a nasledujete ich životy, ťahá vás to vyššie. A to je podstatné. Znamená to vzájomné povzbudzovanie a vzrastanie do Krista.“     “Najsilnejší moment, ktorý som zažil počas chvál bol, keď sa Božia sláva zjavila fyzicky. Nikdy nezabudnem na to, ako sa celá miestnosť zmenila. Niekedy si neuvedomujeme, ako veľa pozornosti aj na chválach venujeme pozorovaniu toho, čo sa deje. Keď sa vtedy Boh zjavil, celá pozornosť bola na Ježišovi. To je naozajstné uctievanie.”     O Betheli Chceme vidieť prebudenie, nielen v Reddingu, ale všade vo svete. To je to, pre čo nám bije srdce — vidieť Božie hnutie a spolupracovať s ním. To je Pánova modlitba: „Príď Kráľovstvo tvoje, nech je na zemi tak ako je v nebi“. To je pre nás definícia prebudenia. Či sú to videnia, divy a zázraky, čokoľvek to je, chceme vidieť vládu a kraľovanie Boha, ako prichádza na zem. Oslavujeme každý malý krôčik vpred, či už uzdravenie nádchy alebo niečo väčšie a radikálnejšie — chceme oslavovať každé jedno dielo, ktoré vidíme, že Boh koná.   O príprave na chvály a o vyberaní piesní Príprava na chvály je určitým spôsobom životný štýl, je to konštantný postoj srdca pred Bohom a pokiaľ si tento postoj chránite, tak to nie je veľmi o príprave, ale to žijete. Uvedomujem si dve veci, keď pripravujem piesne: 1. ktoré piesne sa dotýkajú môjho srdca — mám poznámkový blok v iPhone a tam si ich zapisujem, 2. čo cítim, že Boh robí práve v tej chvíli. Nie je to o tom, že si spíšeme najpopulárnejšie piesne, ale o tom, čo cítime, že Boh robí v našich životoch. Pripravujeme sa najlepšie ako vieme, ale niekedy tak 30–40 percent času nevieme presne, čo sa stane. Máme tušenie, čo by sa mohlo diať. Niekedy aj uprostred chvál počúvame, čo Boh hovorí. Napríklad včera večer som nemal ani poňatia, čo sa stane a že uprostred chvál sa spýtam ľudí, či chcú byť naplnení Duchom Svätým. Nešiel som s tým na pódium, lebo pravdepodobne by som sám seba od tohto odhovoril, bál by som sa, aby som bol úprimný. Naučil som sa, že ak aj uprostred chvál cítim, že Boh ma niekam vedie, chcem ho nasledovať. Je fajn, že každý z kapely má hudobnú zručnosť a vie, ako ísť ďalej a hrať aj v situácii, keď nevieme, čo nastane.   ODKAZY: https://medium.com/@CasopisNahlas Zde je 12 videoklipů s českým překladem, stačí zapnout titulky