Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 6. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: OHEŇ NA CESTU

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 12.2.2022

    Proč je důležité věřit, že Ježíš vstal z mrtvých? Nejen důležité, ale nejdůležitější? "Pokud Kristus nevstal, vaše víra je marná a stále jste ve svých hříších," odpovídá svatý Pavel (1Kor 15,17). Pokud nebylo zmrtvýchvstání, tak není ani odpuštění hříchů. Není smíření s Bohem. Není pokoj v srdcích lidí... Nepokoje po celém světě mimo jiné hovoří o tom, že mnozí pokřtění přestali žít podle víry. Víra se pro mnohé stala jen zvykem. V neděli hodinu Bohu, ostatní hodiny týdne pro mě. V lepším případě je Bůh jeden ze zájmů pokřtěného – stejně jako fandění olympionikům (což vůbec není špatné; ale modlíš se za všechny ty, co se snaží získat pozemské vavříny, aby usilovali i o ty věčné?) či sezení u piva nebo čtení bulváru. Jen z pohledu zmrtvýchvstání můžeme vnímat ostatní biblické texty této neděle s nadějí. Mluví o dvou cestách. Jen o dvou! I když téměř ve všem v Církvi platí i-i, na konci platí buď-nebo. Nyní jsme v Církvi i světci, i hříšníci; potřebujeme milost, ale ta předpokládá i přirozenost, žijeme ve víře a používáme také rozum, máme tělo i duši… Ale na konci bude buď nebe, nebo peklo. A co bude konkrétně mým údělem, závisí jen a jen na mě. Na tom, zda si nyní vyberu kráčení se zmrtvýchvstalým Kristem, nebo kráčení s pomíjejícím se světem, závisí to, zda si na konci vyberu nebe nebo peklo. Ne Bůh mě pošle tam či onam. On jen bude (tak, jak to dělá celý můj život) respektovat mé rozhodnutí. Svatý Augustin k tomu řekl: „Nemůže špatně umřít, kdo dobře žil. Ale sotva umírá dobře, kdo žil špatně." Když zvu lidi ke společnému kráčení v rámci synodu, nejednou se zamýšlím, jestli někteří z nich věří ve zmrtvýchvstání. Nezanedbali jsme v Církvi hlásat každému a v každé době, že Ježíš vstal z mrtvých? Kolik jsem už v životě slyšel kázání o prázdném hrobě. Ale jak málo bylo o tom, že Ježíš žije! Ale ohlašovat Ježíšovo vítězství není úkol jen pro kněze. Neboť jejich prvořadý úkol je slavit svátosti s lidmi a pro lidi, kteří věří ve zmrtvýchvstání a žijí s živým Ježíšem. Ohlašovat, že Ježíš žije, je úkol každého, kdo se s Ježíšem setkal. Moje a doufám, že i tvoje - pokud ses s Ježíšem setkal. Při prvním setkání naší skupiny na téma synodu padla otázka, že proč bychom měli spolu kráčet. Odpověď je ukryta ve víře v Ježíše, ve víře v jeho zmrtvýchvstání. Tou jsme se stali (křtem) členy Boží rodiny, Kristovým tajemným tělem. Nejsme ponecháni každý sám na sebe, ale jsme pospojováni, abychom jako jedno tělo kráčeli k věčnosti. Po zemi! V každodenním životě. Ohlas tento týden někomu radostnou zvěst: Ježíš vstal z mrtvých a žije! Vůbec to nemusí být někomu cizímu, na ulici. Možná to potřebuje slyšet tvůj syn, možná kněz ve tvé farnosti, možná tvoje máma… Neboj se, radostná zvěst bude působit, i když ty možná sklidíš výsměch či nechápavý pohled…

  •

    P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Za koho se budeme modlit v modlitební síti?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 5.2.2022

    Otázky: 1. Jak se loví lidi? 2. Za koho se budeme modlit v modlitební síti? 3. Soutěž   Evangelium ( Lk 5,1-11) Když Ježíš stál u Genezaretského jezera, lidé se na něho tlačili, aby slyšeli Boží slovo. Tu spatřil u břehu stát dvě lodě. Rybáři z nich vystoupili a prali sítě. Vstoupil na jednu z těch lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby trochu odrazil od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy. Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovení!“ Šimon mu odpověděl: „Mistře, celou noc jsme se lopotili, a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“ Když to udělali, zahrnuli veliké množství ryb, že se jim sítě téměř trhaly. Dali znamení společníkům v druhé lodi, aby jim přišli na pomoc, a ti přijeli. Naplnili obě lodě, až se potápěly. Když to Šimon Petr viděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: „Pane, odejdi ode mě: jsem člověk hříšný!“ Zmocnil se ho totiž úžas – a také všech jeho společníků – nad tím lovem ryb, které chytili; stejně i Zebedeových synů Jakuba a Jana, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi.“ Přirazili s loďmi k zemi, nechali všeho a šli za ním.   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Za koho se budeme modlit v modlitební síti?     Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 5. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: HRÁT

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 5.2.2022

    Kráčet společně (Syn hodos)   Když jsem byl druhák na základní škole, moji rodiče chtěli, abych chodil do hudební školy na klavír. Ale nepřijali mě. Po pokusu zazpívat nějakou písničku o mně prohlásili, že nemám hudební sluch. Po letech na gymnáziu náš profesor francouzštiny dostal stranický úkol založit pěvecký sbor. A tak na konci jedné hodiny nám oznámil, že vzniká sbor a na první nácvik po vyučování přijdou ti a ti. Jelikož zaznělo i mé jméno, tak jsem se ozval (byl to skvělý člověk, neměli jsme problém komunikovat s ním, ačkoli byl už v důchodovém věku), že neumím zpívat. On zareagoval: „Hlas máš dobrý a zpívat tě naučím.“ Naučil. V dnešním žalmu se mluví o hraní Bohu před tváří andělů, o opěvování Pánových cest. Dovedeš si představit, že si před tváří andělů sedneš ke klavíru a budeš hrát Bohu? Nebo chytíš kytaru a budeš brnkat a opěvovat Pánovy cesty? Určitě ne, vždyť i nejlepší virtuosi by asi měli bázeň hrát takovému vznešenému publiku. A přesto jsme k tomu povoláni. Všimni si dnes Izaiáše, jak zděšený volá: „Běda mi, jsem ztracený!“ A Bůh? Přestože jinými slovy, ale vlastně mu říká: „Budeš mi hrát před tváří andělů.“ A stalo se. Podívej se na Petra, jak padá Ježíšovi k nohám se slovy: „Pane, odejdi ode mě, neboť jsem člověk hříšný.“ A Ježíš? Přestože jinými slovy, ale vlastně mu říká: „Budeš opěvovat Pánovy cesty.“ A stalo se. Podívej se na Pavla, který se prohlašuje za nedochůdče. Ale co s ním udělala Boží milost? S mocí hlásal Boží evangelium: Ježíš zemřel, byl pohřben, ale pak vzkříšen a zjevil se. Copak to není ta nejdůležitější píseň, jakou můžeme v životě slyšet? A Pavel ji zpíval s oduševněním, hrál před tváří andělů pro spásu mnohých. Pokud se nám zdá, že neumíme zpívat o Božích cestách či hrát před tváří andělů, Bůh nám říká: „Pojď, naučím tě to. Jestli chceš.“ Prosím tě, chtěj a jdi! Tolik lidí kolem tebe čeká na tvou hru, na tvůj zpěv před tváří andělů. Chtějí syn hodos - kráčet spolu s tebou. Bůh tě to naučí, neboj se. Dnešní žalm má pro mě ještě zvláštní příchuť. V roce 1983 jsem vedl Oázu pro asi 35 lidí v Papíně na severovýchodě Slovenska. Byl to první velký úkol, který mi byl v podzemní církvi svěřen. První čtyři dny to byl pro mě tak těžký čas, že jsem chtěl utéct. Takové mé typické řešení problémů. Ten čtvrtý večer jsem si po skončení programu při světle baterky otevřel Písmo a modlil jsem se, co dělat, téměř rozhodnutý ujet prvním ranním autobusem. A poslední slova tohoto žalmu byla pro mě záchranou před útěkem: „Pán za mě dílo dokončí.“ Bylo to nádherné syn hodos. Pán dílo dokončil. Aleluja!

  •

    P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Proč se v Nazaretě na Ježíše tak zlobili?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 29.1.2022

    Otázky: 1. V Bibli čteme o putování do zaslíbené země. Kde ona zaslíbená země je? 2. Proč se v Nazaretě na Ježíše tak zlobili? Co je to jednota křesťanů? Host: P. Radim Kuchař   Evangelium  (Lk 4,21-30) Ježíš promluvil v synagoze: „Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“ Všichni mu přisvědčovali, divili se milým slovům z jeho úst a říkali: „Není to syn Josefův?“ Řekl jim: „Jistě mi připomenete přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! Udělej i tady ve svém domově to, o čem jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnau.“ Dále řekl: „Amen, pravím vám: Žádný prorok není vítaný ve svém domově. Říkám vám podle pravdy: Mnoho vdov bylo v izraelském národě za dnů Eliášových, kdy se nebe zavřelo na tři léta a šest měsíců a nastal velký hlad po celé zemi; ale k žádné z nich nebyl poslán Eliáš, jen k vdově do Sarepty v Sidónsku. A mnoho malomocných bylo v izraelském národě za proroka Elizea, ale nikdo z nich nebyl očištěn, jenom Náman ze Sýrie.“ Když to slyšeli, všichni v synagoze vzplanuli hněvem. Zvedli se, vyhnali ho ven z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo vystavěno jejich město, aby ho srazili dolů. On však prošel jejich středem a ubíral se dál.   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Proč se v Nazaretě na Ježíše tak zlobili?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 4. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: TÝKÁ SE TO I TEBE

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 29.1.2022

    Kráčet společně (Syn hodos)   „Moje ústa, Pane, budou hlásat tvou spásu“ (srov. Ž 71, 15ab). Prorok Jeremiáš zažil povolání k ohlašování, ale jeho další život bychom mohli nazvat noční můrou pronásledování, číhání na život, výsměchu, ponižování. Ale nepřestal, protože mu v srdci hořel oheň pro Pána. (Stojí za to alespoň jednou v roce si přečíst celou Knihu proroka Jeremiáše a povzbudit se jeho věrností Bohu za každou cenu.) Ježíš také vnímal, že je povolán ohlašovat spásu, „Pánův milostivý rok“. Ale hned na začátku ho chtěli jeho vlastní zabít. Je dobré na to pamatovat, pouštíme-li se na cestu vědomého svědectví víry, abychom na ni vstupovali s vědomím nebezpečí, ale i s důvěrou, že Pán se o nás stará. Aha, uvědomil jsem si, že to, co jsem výše napsal, se mě (nás) netýká. To ať dělá papež, biskup, farář… Já jsem jen posluchač a konzument. Hned mi je lehčeji, protože se cítím méně ohrožen… Alespoň se mi nikdo nevysměje či na mě nebude divně dívat, když zmíním jméno Ježíš a slovo vykoupení. Při prvních krocích na synodální cestě si najednou uvědomujeme, že se nás to týká. Že pokud mnoho pokřtěných lidí kolem nás nechce s Církví nic mít nebo požaduje od ní jen služby (křest, biřmování, sňatek, pohřeb…), tak je to také proto, že neohlašujeme spásu. Neboť mluvit o svém životě s Bohem je tabu i mezi lidmi, kteří jsou možná denně v kostele. Je čas změnit to. Máme v naší farnosti dvě setkání malé skupiny, která se odhodlala společně kráčet (syn hodos) a hledá odpovědi na otázky, položené v doprovodných materiálech synodu. A objevujeme vzájemnou izolovanost - nekráčení spolu, jen „já a Ježíš“. Ale také touhu změnit to na „my a Ježíš“. Objevujeme, že jsme se ne odnaučili, ale ještě ani nenaučili poslouchat – Boha, hlas Církve, sebe navzájem. A na těch setkáních se to učíme – každý může předložit svou odpověď na otázky (i když mlčením), přičemž ostatní ho posloucháme s touhou poznat, co nám skrze něho říká Bůh. Otázky jsou sice jednoduché, ale takové, jaké nám nikdo nikdy nekladl, proto se dost obtížně hledají na ně odpovědi. Ale setkáváme se v naději, že nás to spolu posune dál na cestě, kterou je Ježíš. Že najdeme cesty ohlašování (učte ze začátku beze slov, ale změnou způsobu života), které změní naši farnost, diecézi. Synoda se týká i tebe: S kým kráčíš po cestě víry? Doprovází tě někdo? Doprovázíš někoho ty? Koho posloucháš? Kdo poslouchá tebe? Jsi s tím spokojen? Je třeba něco změnit? Zkus „ohlašovat spásu“: oslov někoho, komu důvěřuješ, a spolu hledejte odpovědi na otázky synodu (vše je na webu). Přinášejí naději na nový oheň v životě naší Církve. A dělej to ne pro nějaký výstup pro diecézi, ale proto, abys s někým kráčel, neboť už hledání odpovědí je společné kráčení…

  •

    P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Proč musím chodit každou neděli do kostela?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 22.1.2022

    Otázky: 1. Kdo vyhraje skládací betlém? 2. Proč musím chodit každou neděli do kostela? 3. Proč se říká papeži papež a panu faráři pan farář? Host: P. Pavel Šupol   Evangelium (Lk 1,1-4;4-14-21) Už mnoho (lidí) se pokusilo sepsat vypravování o událostech, které se dovršily mezi námi, jak nám je odevzdali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky slova. A tak, když jsem všechno od začátku důkladně prozkoumal, rozhodl jsem se i já, že to pro tebe, vážený Teofile, uspořádaně vypíšu, aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsi byl vyučen. Když se Ježíš vrátil v síle Ducha do Galileje, pověst o něm se roznesla po celém kraji. Učil v jejich synagogách a všichni ho velmi chválili. (Ježíš) přišel do Nazareta, kde vyrostl, a jak měl ve zvyku, šel v sobotu do synagogy. Povstal, aby předčítal (z Písma). Podali mu knihu proroka Izaiáše. Otevřel ji a nalezl místo, kde stálo: `Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Páně.' Pak zavřel knihu, vrátil ji služebníkovi a usedl. A všichni v synagoze na něho upřeně hleděli. Začal k nim mluvit: "Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli."   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Proč musím chodit každou neděli do kostela?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 3. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: OTÁZKY A ODPOVĚDI

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 22.1.2022

    Kráčet společně (Syn hodos)   Chtěl bys mít co nejčastěji dobrou náladu, i když jsi nemocný a trpíš? Chtěl by ses vždy moudře a správně rozhodovat? Chtěl bys, aby ti něco potěšilo srdce, když jsi smutný, zklamaný, frustrovaný? Chtěl bys mít jasný pohled na události, na život svůj i své nejbližší? Kdo by to všechno nechtěl?! Věz, že odpovědí na všechny tyto „chtěl bych“ je Boží slovo. Tak to tvrdí dnešní žalm. „Pánův zákon… osvěžuje duši, dává moudrost, potěšuje srdce, osvěcuje oči“ (Ž 19, 8–9). Pokud bys četl žalm s pořadovým číslem o sto výše, tak by ses dozvěděl 176 důvodů, proč číst Písmo, čím tě ono obdarovává. Pokud bys četl 24. kapitolu Knihy Sirachova syna, dozvěděl by ses, co všechno nabízí moudrost. A 32. verš této kapitoly říká: „Toto všechno je kniha smlouvy Nejvyššího.“ Boží slovo je moudrost… Všimni si, jak si Lukáš na začátku svého evangelia staví svou „dřevěnou vyvýšeninu“ (Neh 8, 4): důkladné prozkoumání všeho od počátku (Lk 1, 3). Tak jako Ezdráš četl knihu Božího zákona, kapitolu za kapitolou, aby lid znal Boží cesty a kráčel po nich. Dnes je Neděle Božího slova. V našich kostelích zazní mnoho výzev číst Písmo svaté. Zazní však i nějaké nabídky Písmo vysvětlovat (Neh 8, 8), důkladně zkoumat? Například: „Dnes odpoledne o druhé bude katecheze ke Knize žalmů a pak ji celou přečteme.“ Toto je reálná nabídka této neděle v jedné farnosti na Kysucích… Vzpomeňme si na eunucha etiopské královny, který si ve voze cestou z Jeruzaléma četl Knihu proroka Izaiáše, když Pán k němu poslal jáhna Filipa, ten se ho zeptal, jestli rozumí tomu, co čte. Odpověď zněla: „Jak bych mohl, když mi to nikdo nevysvětlí?“ (Sk 8, 31). Čtení je jen jedna z možností, jak Boží slovo poznávat. Dalšími jsou poslouchat, studovat, modlit se a učit se nazpaměť. A k tomu potřebujeme někoho, kdo nás bude doprovázet, kdo nám to vysvětlí. Na druhé straně jsou však lidé ochotni doprovázet, ale zjišťují, že není zájem. Začarovaný kruh. Prolomíš ho? Ježíš v nazaretské synagoze přečetl text z Knihy proroka Izaiáše, knihu svinul, vrátil ji sluhovi a sedl si. Když se oči všech upřely na něho, řekl: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli“ (Lk 4, 21). Budeš-li číst Písmo, naplní se i ve tvém životě. Stojíš o takový poklad?

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 2. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: PÁN KRALUJE

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 15.1.2022

    Kráčet společně (Syn hodos)   Přemýšlím nad tím, že když Izrael dostal skrze proroka Izaiáše tak velká, vznešená a mocná přislíbení, proč se nenaplnila? Proč místo toho, aby byl „zářivou korunou v Pánově ruce, královským věncem v ruce svého Boha“ (Iz 62, 3), byl odlomen z kmene olivy (srov. Řím 11)? Jistě, Bůh Izrael přivede, vštípí zpět. Ale odlomil ho, protože neplnil své poslání. Izrael měl být svatým národem, královstvím kněží – tedy svým výjimečným, svatým životem měl přitahovat ostatní národy k pravému Bohu a svým kněžským úkolem – přinášením obětí – měl pohanům přinést spásu. Ale Izrael se zaměřil na sebe a viděl jen své vyvolení, ale ne svůj úkol. Nyní je naším úkolem – úkolem Církve – žít jako vyvolený, svatý národ, jako království kněží, abychom splnili úkol, daný původně Izraeli: přinést pohanům spásu. Neboť k tomu jsme byli povoláni k životu s Bohem. Zaměříme-li se na sebe – na svou vlastní spásu, ale zapomeneme na lidi kolem sebe, i my můžeme být odlomeni. Ne celá Církev, ale jednotlivci či místní církve, jak se to už nejednou stalo v dějinách. Stačí se podívat na dnešní Turecko či severní Afriku, kde kdysi byly vzkvétající církve. A možná stačí podívat se na nejbližší okolí - zatímco před 40-50 lety se všichni sousedé snažili žít podle Božího zákona, dnes je tvůj dům a tvá rodina možná osamocená v moři pokřtěných pohanů. Jak máme svůj úkol plnit? V podstatě jednoduše. Žalmista říká: „Zpívejte Pánu píseň novou!" Nový člověk žije novým životem a zpívá novou píseň. O čem zpívá tvůj život? O Ježíšovi? O tom, že Pán kraluje? Nebo „zpívá“ o sporech, svárech, hádkách, křicích, rouhání, smilství, pornografii…? Žalmista říká: „Zvěstujte jeho spásu den co den.“ Jen ten, kdo si je vědom své spásy, může ji ohlašovat jiným. Víš, že jsi zachráněn? A z čeho jsi zachráněn? Pokud to víš, nemůžeš mlčet. Žalmista říká: „Klanějte se Pánu v posvátném rouchu.“ Posvátné roucho je čisté srdce, duše očištěná od hříchů. Ten, kdo zažil bytostně takové očištění, tak padá před Bohem na kolena a klaní se… I ty jsi byl ve křtu očištěn, proto nesetrvávej v hříchu, ale klaň se Pánu. Hned teď nech čtení a pokloň se Pánu. Pokud je třeba, vyznej svůj hřích, lituj a změň své smýšlení jako součást poklony Pánu Víš, co bude výsledkem? Budeš hlásat mezi pohany: „Pán kraluje!“ (Ž 96, 10). Pokud se toho bojíš, ať ti je povzbuzením, že nejsi na to sám. Určitě je ve tvém okolí někdo, kdo se také pokouší ohlašovat (možná i slovem): „Pán kraluje!“ Spoj se s ním a hlásejte spolu. Hlas (život) dvou je silnější než hlas (život) jednoho. Někdo vás uslyší/uvidí a přidá se. Bude kráčet spolu (syn hodos), budete zpívat novou píseň a „Pán bude každý den rozmnožovat ty, kdo mají být spaseni“ (srov. Sk 2, 47). P.S. Když si přečteš dnešní evangelium o svatbě v Káně (Jan 2, 1-11) a spojíš si ho s prvním čtením a žalmem, uvidíš, jak je Ježíšův zázrak voláním: „Pán kraluje!“, ale i výzvou pro učedníky uvěřit a žít novým životem, a tak se i stalo (Jn 2, 11), možná uvidíš ještě leccos jiného, ​​neboť toto evangelium je velmi bohaté na Boží dary.   Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    P. Roman Vlk – Silvestrovský speciál 2021

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 1.1.2022

    Ve Vlčím doupěti jsme se ohlédli za uplynulým rokem a poděkovali Pánu Bohu. Otázky:       1. Jak se dělá trik „Vstávej semínko“? A jak funguje trik „dvojí dech?“ https://youtu.be/O2RTS8p6ybA Bylo někdy natáčení i nebezpečné? Bál jste se přitom? https://youtu.be/pvmz4dJn2mQ Které natáčení vás nejvíc bavilo? A které jste si nejvíc užili? https://youtu.be/rk_uqeTSxYc Jak jste to udělali s bagrem? A jak s létajícím balónem? https://youtu.be/B3TcDUIkYrY https://youtu.be/O034b2ox5Oc Vypadalo to někdy, že video nestihnete natočit? A jak to dopadlo? https://youtu.be/AysIDMqre48        6. Mohly bychom se potkat s DJ Lupíkem a něco s ním společně zazpívat?   Roman Vlk – Silvestrovský speciál 2021   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    Zamyšlení na 2. neděli po narození Páně - Od viditelného k Neviditelnému

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 1.1.2022

    Při čtení biblických textů této neděle mám pocit, jako by nás Církev jejich výběrem tahala ze země do nebe, z časnosti do věčnosti, od jesliček, které můžeme vnímat svými tělesnými smysly, k vyvolení, které se stalo před věky a bylo naplněno příchodem Božího Syna, a které vnímáme vírou. Shrnutí či ústřední myšlenka čtení je vyjádřena v responsoriovém verši: „Slovo se tělem stalo a přebývalo mezi námi.“ Je to vyjádření úžasu nad tím, co Bůh vykonal, když Ježíš přišel na svět. Přišla mezi nás Boží moudrost. Uskutečnilo se vyvolení, o kterém Bůh rozhodl před stvořením světa, a dostali jsme podíl na Boží moudrosti. Ti, kteří Ježíše - Slovo - přijali, se stali Božími dětmi. Ten úžas Církve, tedy i nás, je tak velký, že místo responsoria můžeme dnes volat a zpívat: „Aleluja!“ Jako by tím Církev chtěla říci, že nemáme slov k vyjádření obdivu nad Božím dílem. Zbylo nám „pouze“ aleluja, aleluja, aleluja, aleluja… Když jsme tento týden bilancovali právě skončený rok, možná jsme v něm viděli spoustu bolesti, smrti, ale i zloby, hněvu, frustrace. Ale tato neděle nám chce do nového roku říci, že nic, co se děje, není mimo Boží ruce. “Před stvořením světa“ si nás vyvolil. Myslíš, že od té doby na nás už dávno zapomněl? Kdepak! Vždyť Slovo, které se stalo tělem, stále přebývá mezi námi. Dokonce v nás! Aleluja! A právě to, že Bůh má v nás příbytek, nám dává ochotu a schopnost dělat tak šílenou a lidsky předem k neúspěchu odsouzenou věc, jakou je synod. Role změnit smýšlení mnoha katolíků (v první řadě své), kteří žijí svou víru izolovaně (či dokonce povrchně), nevydávají o ní svědectví, nehlásají ji, neprožívají ji v žádném společenství, s nikým nekráčejí a nikdo nekráčí s nimi, je skutečně šíleně beznadějný úkol. Ale jeho plnění už začalo. Možná potrvá generace, než bude vidět její bohaté ovoce. Ale ono není naší starostí. Naším úkolem je – povoláni Svatým Otcem – pustit se do toho, neboť „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“. Každý je povolán zapojit se. Každého je třeba pozvat. Tak teď zvu tebe, který čteš tento text. Zjisti, jestli ve tvé farnosti existuje nějaká synodální buňka. Pokud ano, připoj se k ní. Pokud ne, oslov pár lidí kolem sebe a vytvořte společenství, které bude uvažovat nad tématy synodu. Požádej o pomoc diecézního koordinátora. Že nevíš, koho? Že témata neznáš? Že o synodu nic nevíš? Všechno je na webu! „Úžas budí skutky, které činí lidem“ (Ž 66, 5b). Aleluja!   Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/