Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    Zamyšlení BŮH JE BLÍZKO (22. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

      Kdo dokáže naplnit všechny požadavky, které na nás dnes kladou slova 15. žalmu? Kráčet bez poskvrny, jednat spravedlivě, mít upřímné srdce, mluvit pravdu, nepodvádět, nekřivdit, netupit, nespolupracovat s ničemníkem (jak aktuální!), mít v úctě bohabojných lidí, nepůjčovat na úrok, nedat se uplácet - to je jen jeden seznam požadavků na toho, kdo aspiruje na věčný život v Božím království. Jak to zvládnout? Odpověď nám dává Mojžíš: „…jak je nám blízko Pán, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme?!“ (Dt 4, 6). A také Ježíš, byť v negativním vyjádření: „…jejich srdce je daleko ode mě (Mk 7, 6). Abychom zvládli požadavky Boha na svatý život, potřebujeme být blízko u něho. On u nás je, nemůže nebýt. Ale naše srdce může být vzdáleno od něj. Můžeme ho vzývat, ale jako Boha vzdáleného, ​​kterého je třeba přesvědčit, aby se o nás zajímal. Možná to měli pohané snazší, když si své modly – ​​své bohy – nosili s sebou. Vždy je měli u sebe, měli je na očích. Náš Bůh je neviditelný a potřebujeme věřit, že je s námi. Potřebujeme si touto vírou naplňovat mysl, srdce… Proto máme doma kříže, obrazy svatých, proto jsou kostely vyzdobeny posvátnými motivy - aby nám vše připomínalo, že náš Bůh je blízko, je stále s námi. Pokud si tuto víru budeme rozvíjet, bude nám mnohem obtížnější konat zlo, ale mnohem snazší konat dobro. Vyzkoušej si to tento týden. Polož si k televizoru (počítači, mobilu) kříž a vždy, když ho budeš zapínat, používat, připomeň si, že Bůh je s tebou, a polož si otázku, zda to, co jdeš dělat, děláš s Bohem. Dej si kříž ke vchodovým dveřím, a když budeš vycházet, podívej na něj a pros Boha, aby šel s tebou. Najdi si způsob, jak více vnímat Boží blízkost. A po týdnu si udělej malou inventuru, kolik zla si dokázal díky takovému cvičení odmítnout a kolik dobra jsi dokázal udělat.  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/  

  • Chválový večer na Nové Dědině

      Přijměte pozvání na Chválový večer u kapličky na Nové Dědině. Tato kaplička stojí na místě archeologických nálezů více jak 200 hrobů, které dokládají osídlení této oblasti již v 11. stol. Tyto nálezy taky dokládají, že zde dříve stával malý kostelík. V roce 2022 byla vysvěcena na tomto místě nová ekumenická kaplička zasvěcená Panně Marii a sv. Cyrilu a Metodějovi. Pojďte se s námi modlit na místo, které archeologicky dokládá nejstarší zmínku o přítomnosti křesťanství v našem okolí. Kapličku najdete zde: https://mapy.cz/ Pokud potřebujete sedět, vezměte si stoličku nebo deku. Po chválách bude možnost opékání, vezměte si sebou něco na oheň.   O vzniku této kapličky   Z historie tohoto místa  

  •

    FILMOVÝ APOŠTOLÁT ZVE NA FILM Kdo chce být milován?

      Srdečně Vás zveme v pondělí 9. září v 18:30 v sále pod kostelem sv. Vojtěcha k promítání filmu Kdo chce být milován. Vstup volný, občerstvení zajištěno. Antoine je profesně úspěšný čtyřicátník, má hezkou ženu, dvě děti, zkrátka úspěšný život. Jednoho dne se však zcela nečekaně a naprosto iracionálně setkává s Boží láskou... Film natočený podle knihy Thierryho Bizota „Anonymní katolík“.  

  •

    Zamyšlení JÁ A MŮJ DŮM (21. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

      Dnešní nedělí končí čtení Ježíšovy řeči o eucharistickém chlebu, kterou jsme poslouchali pět neděl. Vždy k ní bylo připojeno starozákonní čtení, které zdůrazňovalo některý aspekt toho, co Ježíš říkal. Nejprve to byl příběh o tom, jak Elíša nasytil dvaceti ječnými chlebíčky stovku chlapů (2 Kr 4, 42-44). Další neděli to bylo čtení o maně, andělském chlebu na poušti (Ex 16, 2-4. 12-15). Potom jsme slyšeli příběh o Eliášovi, který po snězení chleba, který mu donesl anděl, kráčel čtyřicet dní a nocí k hoře Choreb na setkání s Pánem (1 Kr 19, 4-8). A konečně minulou neděli nám Bůh mluvil o moudrosti, která připravila hostinu pro všechny, dokonce i pro pošetilé, pokud zanechají dětinství a začnou kráčet cestami rozumnosti (Přís 9, 1-6). Dnes máme k závěru Ježíšovy řeči, kterou mnozí jeho učedníci odmítli, pevné slovo Jozueho, který dává Izraelitům na výběr, komu chtějí sloužit. Zároveň však rozhodně prohlašuje, že on a jeho dům budou sloužit Pánu (Joz 24, 1–2a. 15–17.18b). Podobně i Petr mluví za sebe i ostatní apoštoly, že neopustí Ježíše, neboť on má slova věčného života (Jan 6, 60 – 69). Všimněme si pedagogického rozměru takového výběru starozákonních čtení. Pět neděl nás učí vnímat různé rozměry Eucharistie, přičemž zdůrazňují, že ona nám dává sílu konat Boží skutky, jít po Božích cestách a k tomu věčný život! Důležité je však uvěřit a rozhodnout se podle této víry žít – sloužit Pánu. A důležitým dodatkem k této škole o Eucharistii je 34. žalm, který jsme zpívali poslední tři neděle vždy se stejným responsoriem: „Okuste a vizte, jak dobrý je Pán“ (Ž 34, 9a). Mnoha způsoby popisuje, jak se Pán stará o ty, co ho přijímají a milují, ale také jak zavrhuje hříšníky – ne ty, co hřeší (vždyť všichni hřešíme), ale ty, kteří svého hříchu nelitují a nekonají pokání, co nechtějí zanechat zlo, aby mohli přijímat Chléb života. Jaké je tedy tvé rozhodnutí po pěti týdnech v eucharistické škole? Komu budeš sloužit? Čím budeš naplňovat svůj život, svou mysl, své srdce, svoji paměť? Co bude hlavním tématem tvých slov, o čem budeš přemýšlet a na co zaměříš svou představivost? „Já a můj dům, my budeme sloužit Pánu“ (Joz 24, 17). Ať všechno, čím jsi, slouží Pánu. Eucharistie ti k tomu dává sílu a všechny schopnosti, abys to dokázal. Pro Boží slávu a pro spásu tvou i tvého domu!  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    1. setkání klubu maminek bude 6. září

      Zvu všechny rodiče na mateřské dovolené s nejmenšími dětmi do malého společenství – klubu maminek. Budeme si hrát, zpívat, modlit se či tvořit. Začneme se scházet v září 2024 - každý pátek od 9 do 11 hodin v suterénu kostela sv. Vojtěcha. V případě hezkého počasí budeme moct využít i hřiště za kostelem a časem třeba podnikneme i různé výlety. V případě zájmu mě prosím kontaktujte a já vás přidám do skupinky, kde bude více informací. Je to nezávazné a na všem se společně teprve domluvíme, abychom si hlavně užívali společný čas spolu a dětmi. V suterénu bude možnost využít i kávovar, můžeme vždy donést něco dobrého a věřím, že si to společně uděláme hezké.Kdyby vás cokoli zajímalo, klidně mě kontaktujte. Na všechny se předem moc těším.Kačka Rafajová (ka.rafajova@gmail.com, 737 572 608)

  •

    MOUDROST (20. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

    Velmi se mi líbí, že Ježíšovu řeč o eucharistickém chlebu (Jan 6, 51–58) dnes Církev v liturgii spojuje s moudrostí (Přís 9, 1–6). Neboť jen Moudrost umí vymyslet něco takového, jako je Nejsvětější svátost oltářní, Eucharistie. Bůh se dává za pokrm těm, kdo v něho věří, a proměňuje je na sebe. Zbožšťuje nás… To sice přesahuje náš rozum, ale to neznamená, že je to bláznovství, jak si to mysleli mnozí z těch, kdo poslouchali Ježíše. Věříme-li Bohu, tak naší největší moudrostí je poslouchat jeho slovo a s vírou přijímat Chléb života, neboť to nám zajišťuje věčný život. Ano, jednou zemřu (pokud se do té doby Ježíš nevrátí), ale víra ve vzkříšení těla mi říká, že jednou vstanu z mrtvých a budu žít věčně. Neumím si to představit, ale je jisté, že ten věčný život je mnohem lepší, než ten nejlepší život zde na zemi. Možná řekneš, že tomu nevěříš a že nevěříš ani v přítomnost Krista v eucharistickém chlebu. A že když zemřeš, stejně už nic nebude. Pokud máš pravdu ty, tak oba po smrti už prostě nebudeme. Ale pokud mám pravdu já, co bude s tebou, když zemřeš? Moudrost připravila hostinu. Tady nám dává její závdavek, abychom jednou hodovali celou věčnost. Vůbec si to neumím představit. Ale pokládám za rozumné věřit tomu a podle toho jednat, abych po smrti nebyl zaskočen a nepřipraven.   Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    Pozvání ke společné modlitbě a svědectví

      3 neděli po sobě jsme slyšeli z 6. kapitoly evangelia sv. Jana tzv. Ježíšovu eucharistickou řeč. Zvu vás k zapojení do aktivity: Co pro mne Ježíš přítomný v Eucharistii udělal? Co mi pověděl, čeho mne zbavil, s čím pomohl? Můžete o tom napsat anonymně nebo i pod vlastním jménem a lístek vložit do krabičky v křestní kapli v Otrokovicích (na stolku s dary v Kvítkovicích). Toto naše svědectví může povzbudit víru druhých a společně vzdáme Bohu chválu.   Taky zde můžete vhazovat své modlitební, abychom se za ně při společné modlitbě růžence přede mší nebo při zapálení svíce u ikony sv. Rodiny mohli pomodlit a pak o síle přímluvné modlitby svědčit.  

  • Arcidiecézní pouť rodin na Svatém Hostýně

      Každý rok se poslední srpnovou sobotu na Svatém Hostýně setkávají rodiny na mši svaté s otcem arcibiskupem, aby společně poděkovali za prázdniny a vyprosili si Boží požehnání pro následující školní rok. Centrum pro rodinu spolu s pracovníky děkanátních center pro rodinu chystají program nejen duchovní, ale také zábavný, a to především pro rodiny s dětmi. S ohledem na každoroční tematické zaměření se děti mohou dozvědět něco nového a vyzkoušet si rukodělné či sportovní disciplíny.  

  • TOM zve na rozloučení s prázdninami

      Příští neděli odpoledne 25. 8. se na všechny těší vedoucí turistických oddílů od 16:00 na hřišti na ukončení prázdnin. Připraven je bohatý program plný her a soutěží. Toto odpoledne není jenom pro děti, ale i rodiče a prarodiče.

  •

    Zamyšlení PRO VĚČNÝ ŽIVOT (19. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

    Možná jste si všimli, že již třetí neděli za sebou nečteme při mši svaté Evangelium podle Marka, ale Evangelium podle Jana, konkrétně 6. kapitolu – řeč o eucharistickém chlebu v synagoze v Kafarnaum. Markovo evangelium je krátké, proto se při tvorbě lekcionářů na nedělní cyklus jeho tvůrci rozhodli vložit na pět neděl Janovy texty. Proč si vybrali právě téma Eucharistie? Protože je mimořádně důležitá. Láska i úcta k Eucharistii – k přítomnosti samotného Boha Ježíše Krista mezi námi patří k nejdůležitějším prvkům našeho katolického života. A samozřejmě její přijímání. Proto je důležité dát tomuto tématu pět neděl za sebou, abychom svou víru v Eucharistii obnovili a s novou vroucností pěstovali svůj upřímný vztah s Milovaným. I to byl důvod, proč například biskupové v USA při zjištění, že víra v reálnou přítomnost Krista v Eucharistii upadá, se rozhodli uspořádat národní Eucharistický kongres, který před pár týdny vyvrcholil po několikaměsíční pouti s Eucharistií po mnoha trasách celých Spojených států amerických. Mně zatím při čtení všech textů těchto neděl neustále přichází na um téma Bůh se stará. Začali jsme vykopávat brambory – tak po starém, motykou, každý den košík, dva. Je to čas na uvažování o tom, jak se Bůh stará o náš tělesný pokrm. Letos nám daroval dobrou úrodu. Minulý rok byla horší, ale Bůh se staral o to, aby se někde urodilo obilí, rýže a aby se dostali do obchodu a nezahynuli jsme hladem. Při tomto poznání jsem sedl k počítači a poslal nějaký peníz na účet Mary' Meals, hnutí, které sytí miliony dětí po celém světě. Podělit se… Možná se najde i někdo, s kým se budeme dělit o brambory. Úroda na poli je však zároveň znamením, jak se Bůh stará také o pokrm pro věčný život. Dostal jsem ho při křtu a potřebuji ho živit - Chlebem života. Když Eliáš dostal obyčejný chléb a vodu, dokázal kráčet čtyřicet dní a nocí. Když já přijímám Ježíše v Oltářní svátosti, dostávám sílu jít v temnotách tohoto světa až do smrti k věčnosti, domů, k Otci. Kdybych nebyl hříšník, tak by mi mělo stačit jedno přijímání na celý život. Ale jsem hříšník a potřebuji tento božský pokrm často, velmi často. Jak jsem byl šťastný, když mi během onkologické léčby přítel akolyta nosil Pána Ježíše osm měsíců každou neděli domů. Když jdeme kolem kostela, vejděme do něj alespoň na pár vteřin poklonit se Ježíši a vyznat mu svou lásku. Když ráno vstáváme či večer se ukládáme k odpočinku, pozdravme Ježíše přítomného v nejbližším svatostánku. Když jsme na mši svaté, vždy dělejme vše pro to, abychom mohli přijmout i nebeský pokrm. Často pozdravujme Ježíše, který žije v nás.  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/