Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  • ZAMYŠLENÍ NA 19. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: BOŽÍ POKRM

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 7.8.2021

      Při dnešním prvním čtení se ve mně stále ozývá zvědavost, co to vlastně ten Eliáš dostal za jídlo, že měl sílu jít čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Určitě by ten recept chtěli všichni výrobci energetických nápojů či sportovci vytrvalostních disciplín :-) A přitom to byla obyčejná placka a voda. Žádné gely, tyčinky, iontové nápoje … Jakoby Bůh chtěl říci: "Dávám ti svou sílu v obyčejných věcech, abys věděl, že je to můj dar, ne vlastnost těch věcí." A ještě podivuhodnější je pokrm, který nám dává Ježíš. Dává sílu ne na čtyřicetidenní turistický výkon, ale na cestu celým životem a dokonce až pro věčný život. Přitom je to na pohled obyčejný chléb, ačkoli v dnešní době ve formě oplatky - hostie. Co mu dává takovou moc, že ​​ten, kdo ho jí, bude žít navěky? No přece Ježíš! On je tou "oplatkou", on je "živý chléb". Když jdu ke svatému přijímání, tak navenek sice přijímám kus chleba, ale víra mi říká, že jsem sjednocen s Ježíšem a on mě proměňuje v sebe. Stávám se tím, co jím. Bůh sám se spojuje se mnou a mění mě, dává mi moc žít jinak, lépe, víc pro něj. Svatý Pavel v dnešním druhém čtení vypočítává některé zlozvyky, které máme odstranit ze svého života. Mnozí si přitom myslí, že až když tohle zvládnou, mohou přijímat Ježíše v Eucharistii. "Půjdu k přijímání, když toho budu hoden." Ale ono to má být přesně naopak - toužím po sjednocení se s Bohem v Oltářní svátosti, aby mi přes mé slabosti dal sílu žít podle požadavků, které jsou kladeny na kvalitu života křesťana. Pokud jsem se proti nim vážně provinil, jdu ke zpovědi, abych se smířil nejen s Bohem, ale i se společenstvím Církve, které je Kristovým tělem (můj hřích způsobil tomuto tělu menší či větší poranění a bolest). A takto připraven "jdu k přijímání", neboť toužím po změně, kterou vlastními silami nedokážu uskutečnit. Zkus vnímat tento text jako andělský dotek, kterým tě vyzývá: "Vstaň a jez!" Vstaň, zanech hřích, vzbuď lítost, pokud je třeba, jdi ke zpovědi a jez pokrm, který tě udělá schopným milovat Ježíše a s ním každého člověka. Tento pokrm ti nedává záruku, že nikdy nepadneš, ale zaručuje ti, že pokud ho budeš upřímně a často přijímat, změní se tvé smýšlení i tvůj život. Bůh se dostane na první místo v tvých myšlenkách, slovech i skutcích a jeho království se více zaskví pro lidi, s kterými žiješ. Je mi líto, kolik křesťanů neděli co neděli nestojí o takový pokrm… Dbáme na všelijaké diety a správné stravování, ale pokrm, který uzdravuje duši a nejednou i tělo, který dává sílu konat dobro a odmítat zlo, který naplňuje nejhlubší touhu každého člověka - být jedno s Bohem a žít navěky -, zanedbáváme… "Když budu hoden." Odmítni toto ďáblovo pokušení. Neboť pravdou je, že nikdy nebudeš hoden. Ale Bůh se ti chce dát, protože tě miluje takového, jaký jsi. Chceš ho i ty přijmout takový, jaký jsi nyní, aby ses stal takovým, jakým je ON? Přemýšlej, jaké konkrétní kroky musíš pro to udělat, a udělej je. Duch Svatý ti už nyní pomáhá, abys to zvládl. A zcela na závěr - zkus někomu říct, proč přijímáš Eucharistii. Ať je hlavní postavou tvého svědectví Ježíš - vždyť přijímáš jeho.

  • P. Roman Vlk – Stop Start se svatými – sv. Jan Maria Vianney

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 31.7.2021

      "Svatí nezačali všichni dobře, ale všichni dobře skončili." Svatý ⭐ Jan Maria Vianney ⭐ nás inspiruje do dalšího týdne.   Stop Start se svatými | JAN MARIA VIANNEY | P. Roman Vlk   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  • ZAMYŠLENÍ NA 18. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: KLAMNÉ ŽÁDOSTI, MARNÉ SMÝŠLENÍ

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 31.7.2021

    Čím se odlišuje můj (i tvůj) život jako toho, kdo často přijímá Eucharistii, od života toho, kdo ji přijímá možná dvakrát ročně nebo vůbec nepřijímá, ačkoli je pokřtěn tak jako ty? Taková otázka se ve mně vynořila během uvažování nad čteními nedělní liturgie. Nepřímo mě k ní navedl svatý Pavel v listu Efesanům, když je vyzývá: "Už nežijte, jak žijí pohané, v marnosti svého smýšlení" (4,17). Jaksi mi z toho vyplynulo, že se od okolního světa, který žije pohansky, nemáme lišit ani tak způsobem života (vždyť všichni potřebujeme jíst, pít, pracovat, odpočívat), jako smýšlením, kterým své jednání i mluvení řídíme. Pavel jako pomůcku pro správné rozlišování mluví o starém a novém člověku. Starý se svými klamnými žádostmi žene do zkázy, nový se duchovně obnovuje proměnou smýšlení. Které jsou ty klamné žádosti? Mít, mít stále více, stále novější, stále modernější, stále být in a cool. Z jediného důvodu: abych měl. Jak se obnovuje smýšlení? Každodenním hledáním cesty svatosti, vyhýbáním se zlu, jeho odmítáním. Ale to nestačí. K tomu je třeba přidat aktivní hledání dobra a jeho konání. To neznamená, že hluboce věřící člověk nemůže mít nejmodernější věci, využívat nejlepší techniku, jít na úžasnou dovolenou do zahraničí. Může. Ale má je používat pro Boží věci. Pokud například jedu na dovolenou, ale jen s klamným smýšlením "já si chci odpočinout", ale bez ochoty i tam žít jako Kristův svědek, žiji jako pohan v marnosti svého smýšlení. Pokud si kupuji nové auto se všemi doplňky, ale používám ho zejména na to, abych se jím chlubil (to se dá i beze slov), je to podobné - pohanské. Doplň si situace ze svého okolí, ale nejlépe z vlastního života, když jsi žil pohansky, ne křesťansky. Upozorňuji tě, že nejde o otázky z nějakého zpytování svědomí. Právě toto naše staré smýšlení, smýšlení pohanů, patří mezi největší problémy Církve. Naučili jsme se chodit do kostela, ráno a večer odříkávat nějakou modlitbu, hodíme něco do zvonečku, možná na první pátek jdeme ke zpovědi, ale smýšlíme jako pohané. Pokud se svých sousedů zeptáte, jestli na vás vidí, že patříte Ježíši, co vám asi řeknou? Je čas na změnu. Stále. Dokud nepřijde Ježíš. A jednu věc na závěr. V rámci přípravy na návštěvu Svatého otce se již objevilo několik výzev modlit se růženec či alespoň desátek. Skvělá věc! Ale pouze v tom případě, pokud je to pro nás skutečně modlitba, nikoli odříkání Zdrávasů. Učil tě někdo, jak se modlit růženec? Nemyslím tady na pořadí tajemství či jednotlivých modliteb. Ptám se, zda ses učil a stále se učíš modlit se růženec srdcem. Uvažovat nad tajemstvími. Tvořit si vlastní dodatky. Říká se, že Jan Pavel II. se modlil i dvacet růženců denně. To mohl jen tak, že to byla modlitba srdcem. A tehdy má smysl. Ne odříkávat Zdrávasy, ale skutečně být před Bohem s Pannou Marií a otevřít mu své srdce… Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • P. Roman Vlk – Stop Start se svatými – sv. ALFONS

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 24.7.2021

      Svatý ⭐ Alfons ⭐ nám tento týden řekne, proč se nemáme bát těžkých a náročných chvil.   Stop Start se svatými | ALFONS | P. Roman Vlk   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  • ZAMYŠLENÍ NA 17. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: NAŠE A BOŽÍ ŘEŠENÍ

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 24.7.2021

    Dnešní texty ukazují rozdíl mezi lidskými a Božími řešeními. Nebylo co jíst. Elizeovi kdosi donesl dvacet chlebíčků a váček zrní. "Jak mám tohle dát stovce chlapů?" (2 Kr 4, 43). Nasytili se tím. Ježíšovi přinesli pět chlebů a dvě ryby. "Ale co je to pro tolik!?" (Jan 6, 9b). Nasytilo se tím okolo pět tisíc mužů. A v obou případech ještě zbylo. Je přirozené a správné, že vždy hledáme řešení, které odpovídají našemu poznání, naší zkušenosti. Ale někdy je třeba vykročit ve víře a hledat i přijmout Boží řešení. V těchto dnech máme k tomu skvělou příležitost. Rozhodnutím vlády bylo určeno, že na setkání se Svatým otcem při návštěvě Slovenska budou moci jít jen plně očkováni. Naše řešení? Křičíme, protestujeme… Boží řešení? Skvělá příležitost přinést oběť - buď přijetím očkování nebo zřeknutím se účasti na setkání. (Návštěva papeže má větší cenu než jedno očkování.) Pokud zůstaneme jen u lidských řešení, ďábel si bude mnout ruce a říkat si: "Skvělé! Ještě i návštěvu papeže mohu použít k rozmnožení hříchu, pro rozdělení a sváry, ke vzbuzení hněvu." Pokud přijmeme Boží řešení, pokud přineseme oběť zřeknutí se vlastní vůle, přinese to obrovské požehnání a obrácení mnohých srdcí. Vzpoura rovná se prohra. Oběť rovná se vítězství. Dejme Ježíšovi v těchto dnech svůj "chlebíček" oběti, pokání, pokorné modlitby. Nemáme ani ponětí, kolik se jich bude moci pak nasytit, když Pán naši oběť požehná a milosti rozdělí mezi mnohé. Možná si řekneš: "Stejně jsem na žádné setkání s papežem nechtěl jít." I ty můžeš a máš přinést oběť. Každodenní modlitby za obnovu jednoty, za ducha pokání, za skutečnou pokoru našich srdcí. Tím, že se přestaneš zabývat zbytečnostmi a začneš se zabývat Ježíšem. (Je pro mě zarážející, jak mnozí pokřtění umí se zápalem mluvit o marnosti světa, ale o Ježíši neumí říct ani slovo. Co pak naplňuje jejich srdce? Marnosti nebo Ježíš?) Poslechněme Pavlovo volání: "Bratři, prosím vás já, vězeň v Pánu, abyste žili důstojně podle povolání, kterého se vám dostalo, se vší pokorou, mírností a shovívavostí. Snášejte se navzájem v lásce a usilujte zachovávat jednotu ducha ve svazku pokoje "(Ef 4,1-3). Žijme tak, aby si ďábel nemohl mnout ruce… Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • Přidejte se k pouti za umělce, která se zastaví v Kroměříži, Kvasicích, Napajedlích

      Pěší pouť za umělce, ale i za každého člověka, je poděkováním za veškeré bohatství přírody a umění okolo nás, zároveň však naléhavou prosbou, abychom otevřeli svá srdce kráse Božího stvoření. Tato modlitba se již po patnácté uskuteční prostřednictvím putování, tentokrát krajinou arcidiecéze olomoucké, slavením mše sv., dále potom prostřednictvím doprovodného programu, modliteb individuálních, ale i společných a v neposlední řadě bohatých vzájemných rozhovorů vyvěrajících ze společných zážitků. Olomouc – Přerov – Holešov – Kroměříž – Napajedla – Velehrad– to je trasa Pěší pouti za umělce 2021od neděle 25. července do soboty 31. července. Pěší pouť za umělce není ovšem určena jen komorní poutnické skupině společně putující během celého týden, ale také všem zájemcům z řad veřejnosti. Vy, kteří byste měli chuť se přidat k putování nebo se jen účastnit doprovodného programu, najdete kompletní program níže. Téma letošního doprovodného programu je svatost, protože: „Svatost je nabízena každému člověku: ´Buďte svatí, poněvadž já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý´ “ (Lv 19,2) Hosty poutě budou Oldřich Selucký, spisovatel, scénárista a výtvarník a hudebník František Fiala, současný hudební skladatel, varhaník a pedagog. Duchovní doprovod, ale i zamyšlení na téma svatost zajistí přerovský kaplan, pater Jiří Zámečník, biskupský delegát pro kauzy svatořečení. Na Pěší pouť za umělce 2021 od 25. do 31. července z Olomouce na Velehrad srdečně zvou hlavní organizátoři Arcibiskupství olomoucké a Nadační fond Credo.

  • Podklady ke Světovému dni prarodičů a seniorů 25. 7.

    V neděli 25. července 2021 se bude slavit první Světový den prarodičů a starých lidí, který koncem ledna vyhlásil papež František a zvolil pro něj motto parafrázující Ježíšova slova z Matoušova evangelia: „Já jsem s tebou po všechny dny“ (srov. Mt 28,20).   Poselství papeže Františka, modlitbu na tento den, podmínky k získaní plnomocných odpustků najdete zde.    Olomoucký arcibiskup Jan Graubner k této příležitosti připravil své videoposelství, ve kterém všechny seniory a prarodiče zdraví a představuje jim papežovo poselství pro tento den.  

  • P. Roman Vlk – Stop Start se svatými – sv. IGNÁC

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 17.7.2021

    S impulsem svatého ⭐ Ignáce ⭐ vstupme do nového týdne. Jeho svátek si připomínáme 31. července.   Stop Start se svatými | IGNÁC | P. Roman Vlk   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  • ZAMYŠLENÍ NA 16. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: PŘINÁŠET NADĚJI

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 17.7.2021

    Tři myšlenky mi přicházejí na mysl při čtení liturgických čtení dnešní neděle. První je potřeba modlit se o milosrdenství pro naše kněží - pastýřů. Zvláště za ty, jejichž jednání neodpovídá výši jejich úřadu. Neboť to o nich říká Bůh: "Proto já dohlédnu na vás a na zlobu vašich skutků" (Jer 23, 2). Bůh sám říká, že jejich špatné jednání nezůstane bez jeho povšimnutí… A "je hrozné padnout do rukou živého Boha "(Žid 10, 31). Bože, smiluj se! Druhou myšlenkou je vděčnost Pánu za ostatní pastýře, kterých je určitě velikánská většina. Vděčnost, že jsou pastýři podle Ježíšova srdce. Možná někdy neodpovídají našim představám či očekáváním, ale důležité je, že naplňují Boží očekávání. Že konají svou službu obětavě, s láskou. Bože, díky ti! A třetí je naše osobní odevzdání se do rukou Pastýře. Ne jednorázové, ale každodenní. I obyčejný pastýř ráno co ráno otevírá ovčín a vede své ovečky na pastvu. Stejně i my jsme každé ráno Pastýřem pozváni vyjít do našeho světa a tam se sytit dary, které nám připravil. A tam se o ty dary dělit s těmi, kterým Pán připravil stravu naším prostřednictvím - našima rukama, našimi slovy, našimi postoji. Abychom to dokázali, potřebujeme ráno předstoupit před Pastýře a vyjádřit svou připravenost jít na pastvu. Ale také ochotu celý den poslouchat pokyny Pastýře. A večer zase poděkovat Pastýři za celodenní péči o každou ovečku - i o mě - osobně. Texty o Dobrém pastýři jsou nám známé. Je však dobré někdy pouvažovat nad tím, jak důsledně se Pastýř o nás stará, jak nás vede skrze každou událost, každou situaci dne. Ať nás to vede k vděčnosti a důvěře, vyjádřené v 23. žalmu: "Nic mi nechybí … Pan je můj pastýř." Když se podívám na svou životní situaci, v čem vnímám dnes nedostatek? Je to skutečný nedostatek, nebo jen podléhám smýšlení světa? Projevím svou důvěru Pastýři a řeknu mu, že mi to nechybí. Že on mi dává vše, co v této chvíli potřebuji. Že chci jen více lásky pro lidi, se kterými žiji. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • ZAMYŠLENÍ NA 15. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: VYZDVIŽENÍ

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 10.7.2021

      Dopisy Božím domácím (viz Mt 10, 24) Kdy ti naposledy někdo řekl, že jsi skvělý? Jak ses při tom cítil? Věděl jsi ve svém nitru, že právem tě někdo vyzdvihuje? Nebo ses bránil (pokorně :-)), aby si dotyčný nemyslel, že jsi pyšný? Dnes tě vyzdvihuje Boží slovo. Podle úvodu Pavlova Listu Efesanům jsi před stvořením světa vyvolen, abys byl svatý a neposkvrněný. Jsi zahrnutý štědrostí Boží milosti. Bůh dokonce říká, že jsi chválou jeho slávy. Dostal jsi vykoupení, odpuštění hříchů. Stal ses Božím dědicem (víš, co všechno patří Bohu?). Mám obavu, že většině křesťanů tato slova neříkají nic. Jsme naučení vnímat sebe samých jako hříšníky. A je to správné, jen nesmíme zůstat jen u toho. Neboť jsme mnohem více než hříšníci. Hřích je detail v našem životě, který Bůh napravuje při každé naší lítosti. Ale vyvolení, svatost, neposkvrněnost, vykoupení, dědictví potrvá navěky. Tak čím se nám třeba více zabývat – hříchem či milostí? Je jasné, že hřích je součástí našeho každodenního života. Ale nesmí v nás vládnout. Existuje lítost, dokonalá lítost, která nás pokaždé dělá svatými, neposkvrněnými. A těch chvil svatosti má být mnohem více než chvil hříchu! Kdybych to měl vyjádřit nějakým poměrem, tak 23 hodin a 59 minut denně máme přežít v milosti, ne více než jednu minutu v hříchu. I tu minutu jen proto, že "spravedlivý zhřeší sedmkrát denně" (viz Př 24, 16). A druhá věc z dnešních čtení – nejsme povoláni jen se radovat z vlastní svatosti, z klidu svého srdce, ale sdělovat všem kolem sebe, že patříme Bohu. Prorok Amos a apoštolové jsou nám toho příkladem. Jako svatí a neposkvrnění v lásce jsme povolání pomáhat každému, s kým žijeme, aby se stal nám podobným. A spolu s námi aby se stal podobný Ježíši. Nádherná úkol – zjevovat Boží království, jehož jsme součástí. Žijme jako královské děti!