Farnost Otrokovice

Dopisy Božím domácím (viz Mt 10, 24)

Pokud si pamatuješ, minule jsem psal, že v textech První postní neděle na mě zasvítilo slovo vykoupení. Když jsem si tento týden nosil v srdci texty Druhé postní neděle, stále více se z něj vynořovala vyznání lásky. Zpozorněl jsem, protože jsem začal vnímat něco, o čem jsem kdysi dávno četl v knize svatého Alfonse Cesta lásky. Hned v první kapitole píše: "Protože Bůh věděl, že dobrodiní přitahují člověka, chtěl si ho svými dary připoutat v lásce…" Lidskými pouty jsem je přitahoval, provazy lásky (Oz 11 4). Aby mě lidé milovali, chci je chytit do takových sítí, do jakých se chytit dají: do pout lásky.

Tak v těchto dnech intenzivně vnímám, jak Bůh "propaguje" vykoupení, jak projevuje lásku. Jakoby nás lákal svou dobrotou, jakoby se nám dvořil, jakoby nás vábil do pastí své lásky. Bůh se zajímá o mé srdce…

Pokud v této době děláme skutky kajícnosti (nebo se o ně alespoň snažíme), tak se z Božího slova těchto nedělí dozvídáme, že pokání má smysl pouze tehdy, pokud je odpovědí na vše, čím nás obdaroval.

Všimni si, jak Bůh soutěží v lásce s Abrahamem. Říká mu, aby vzal svého syna Izáka, kterého miluje, a obětoval ho Bohu. Ale nechce lidskou oběť, chce oběť srdce. A přitom Bůh sám dovolí, aby jeho milovaný Syn zemřel na kříži. Tuto lásku používá jako důkaz našeho ospravedlnění v Ježíši Kristu, když říká: "Když on vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás všechny, jakože by nám s ním nedaroval všechno!?" (Řím 8, 32).

Není čas na nářek, že nemůžeme být na mších svatých, že nemůžeme přijímat oltářní svátost. I nyní je čas milosti, i dnes je den spásy. I dnes můžeme vnímat lásku Boha a odpovědět na ni - konáním dobra lidem a s lidmi, se kterými žijeme. Pokud si večer sedneš k televizoru a s rodinou se při sledování zpráv zapojíš do nadávání na premiéra, ministry, policisty, neschopné, na omezení…, tak naříkej. Ale ne nad tím, že nemůžeš jít do kostela, ale nad tím, jak daleko je tvé srdce od Boha. Bůh tě chce dnes zahrnout vykoupením, dnes tě chce obdarovat svou láskou. On velmi dobře ví, co dnes potřebuješ pro hojný život, a přesně to ti dává. Věř tomu a tuto víru projev i tím, že budeš klidně a radostně snášet všechno, co je ti nepříjemné, co tě zlobí či rozčiluje. Neboť "těm, co milují Boha, vše slouží k dobrému" (Řím 8, 28).

A možná malá "mystická" odbočka: Kněží po celém světě neustále slaví nejsvětější oběť, přijímají Eucharistii. Mystické Kristovo tělo, jehož jsme pevnou součástí, není bez tohoto nebeského pokrmu. Tak v tomto čase mnohem více vnímej, že si součástí Krista. "Z něho celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími podle činnosti přiměřené každé části, roste a buduje se v lásce" (Ef 5, 16). Jsi pevně spojený s Kristem, tvá duše je neustále sycena Eucharistií, jen jinými cestami, než jsme zvyklí… Tak přijímej tuto nebeskou výživu a nebuď zbabělý či skleslý! Bůh tě vábí na cestu lásky. Půjdeš po ní?