Farnost Otrokovice

Před několika týdny mě oslovil 20. verš z 18. žalmu: "Pán … mě zachránil, protože si mě oblíbil." Hodně ve mně tato slova vrtají, přemílají, vyvolávají pochybnosti, ale také radost a úlevu. Vzpomněl jsem si na ně i dnes při čtení dnešního úryvku z Janova listu, kde je napsáno: "Bůh je láska" (1 Jan 4,16). Pokud je toto pravda, pak je pravda i to, že Bůh si mě oblíbil. Myslím, že při vnímání této pravdy zakouším, co je to bázeň před Pánem. Mě si oblíbil? Copak neví, jaký jsem, jaká je moje minulost, jaká je moje každodennost? A přece mi Bůh říká, že si mě oblíbil. Jsem u Boha oblíbený. Taková je pravda.

Písmo mi ji potvrzuje na více místech. Snad nejvíce v tomto text z Knihy moudrosti: "Neboť všechno, co je, miluješ a nic nemáš v nenávisti z toho, co jsi udělal; neboť kdybys nenáviděl něco, nebyl bys to stvořil" (11,24). Tato věta mě zároveň osvobozuje od pokušení pýchy, která mi také namlouvá, že si mě Bůh oblíbil - ale přitom mě chce vést k vyvyšování se nad druhé: "Vidíš, jak jsi dobrý? Bůh si tě oblíbil." Ale já vím, že toto je jen pokušení. Bůh si mě neoblíbil proto, že jsem dobrý. Vždyť jsem hříšník. Ale miluje mě, protože mě chtěl a stvořil. Skrze Krista mě zachránil. Mám v jeho životě jedinečné místo. Spolu s tebou. Spolu s každým člověkem. Každý z nás je Bohem oblíbený. Neboť Bůh je láska.

Když jsem pak hledal spojitost mezi čtením ze Skutků a responsoriální žalmem, oslovilo mě jiné spojení: "…udatní hrdinové, kteří plníte jeho příkazy" (Ž 103,20). Přestože se tato slova vztahují především na anděly, určitě nimi můžeme označit i apoštoly, kteří se rozhodli jednat a doplnit svůj počet opět na dvanáct. Jsou udatní hrdinové, neboť už museli jednat bez Ježíše. Jsou udatní hrdinové, protože se učili přemáhat své pochybnosti a hledat Boží vůli a konat ji.

I ty jsi udatný hrdina - protože plníš Boží příkazy. Vždyť ty jsou často proti smýšlení tohoto světa, proti náladám naší lidské přirozenosti, která stále nese následky dědičného hříchu. Plnit Boží vůli znamená být udatný.

Vůbec se tak necítím. Jsem v Božích očích udatný hrdina? Jsem hříšník, udatný hrdina.

Nenapsal bych tento text, kdybych neměl na paměti, že ho píšu Božím domácím (tak jako celý tento liturgický rok). Neboť doufám, že Boží domácí pochopí, že pokud jsem u Boha oblíbený, vyvolený (1 Pt 2, 9), udatný hrdina, tak je to vždy ve společenství s nimi, ve společenství církve, kde jsme všichni takoví. Hříšníci, ale udatní Boží hrdinové, oblíbení. A je to dílo Ducha svatého, není to z nás…

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/