Farnost Otrokovice

Duch Svatý vyvolává úsměv na tváři i vhání slzy do očí. Utěšuje i napomíná. Vede k činnosti i spočinutí v Bohu. Jeho působení je rozmanité.

Dnes, kdy slavíme Seslání Ducha Svatého a v čteních slyšíme, jak Duch konal v prvotní církvi, jaké je ovoce Ducha, jak nám Ježíš slibuje Ducha jako Přímluvce a Učitele pravdy, může v nás zaznít zklamání či skleslost, že my nic takového neprožíváme. Ale to je snad jen proto, že při myšlence na Božího Ducha očekáváme něco velkého, viditelné projevy, "znamení a divy". Je dobré toto očekávat, ale zároveň je dobré se na to neupínat. Neboť Boží Duch mnohem více koná ve všednosti dne. Proto jsem začal tento text úsměvem i slzami - navenek jen čistě lidskými projevy. A přece úsměv či slzy v pravém čase umí dělat zázraky v srdcích těch, jimž jsou určeny… neboť jsou darem Ducha.

Možná dnes nečekej velké věci. Ale všímej si svého nitra a podnětů, které se v něm ozývají. Jednoho možná Duch bude volat k modlitbě nad těžce nemocným člověkem. Jiného k sednutí si nad Písmo. Dalšího do přírody obdivovat krásu jarní přírody. Matku rodiny bude volat k vaření oběda. Otce zase k hraní se s dětmi. Kněze k návštěvě spolubratra. Možná si budeš celý den prozpěvovat nějakou píseň … Obyčejné věci, ale všechny mohou být projevy působení Ducha, jeho ovocem v tobě. Pokud se Duchu otvíráš, tak on v tobě působí, proměňuje tvé smýšlení, mluvení i jednání: "…ovoce Ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost" (Gal 5,22 - 23).

Jedno musíme mít přitom na paměti: "Každý … dostává projevy Ducha ke společnému prospěchu" (1 Kor 12,7). Dary Ducha nedostáváme pro sebe, ale pro užitek celého společenství Církve. Dar, který se nepoužívá, zapadne prachem, sežere ho rez, zpráchniví … nepřinese ovoce. Jen dar, který se dává dál, se stane plodným.

Křesťane, jsi povolán přinášet ovoce. Ne pro sebe, ale pro lidi kolem tebe. Když se dnes modlíš o vylití Ducha, tak hned i vykroč a dělej dobro. Jak to řekla kdysi dávno dívka, která se chystala na přijetí svátosti biřmování: "Mami, já ho už asi mám." - "A koho?", Ptá se máma. "No Božího Ducha." - "Jak to víš?" - "Mám takovou velkou chuť dělat dobro…"