Farnost Otrokovice

„Když se bezbožní rozhodli odsoudit na potupnou smrt spravedlivého (srov. Mdr 2,12. 17-20, ani Bůh jim v tom nezabránil. Tak nač věřit takovému Bohu?“

Protože ten Spravedlivý třetího dne vstal z mrtvých.

Takto vnímám poselství dnešních čtení. Moje víra nestojí na tom, jestli mě Bůh zachrání či nezachrání před utrpením či smrtí, ale na tom, že mi slíbil věčný život s ním. A jestli mě k tomuto cíli povede přes chudobu nebo bohatství, přes zdraví či nemoc, přes úspěch nebo selhání, přes moc nebo bezmocnost, vše přijímám a chci se snažit žít v každé situaci tak, aby lidé kolem mě toužili žít s Ježíšem.

Jak snadno se mi to píše. A jak těžko se to nejednou žije. Právě proto nám Bůh rozměňuje věčnost na drobné a nežádá od nás věrnost pro zítřek, ale pro dnešek. Dnes mám konat dobro, které Bůh pro mě připravil (srov. Ef 2,10).

Byl tady papež a zanechal nám (věřím, že ve jménu Boha) kopec domácích úkolů. Mě osobně velmi oslovila slova kontemplace, tvořivost, nová abeceda, chléb, cesta, proroctví, soucit. Jsou to pro mě úkoly pro dnešek a zároveň pro roky. Co oslovilo tebe?

Možná bychom měli přestat na několik měsíců (a možná i déle) hledat nové myšlenky, psát nové úvahy či jiné texty, a znovu a znovu číst, co nám Svatý Otec řekl, znovu a znovu uvažovat, k čemu nás Bůh jeho návštěvou povolal. Abychom to, co jsme poslední dny zažili a zejména slyšeli, nezasypali vrstvou jiných slov, "svárem, boji, rozbroji, vražděním a závistí", jak píše ve svém listě svatý Jakub. Namísto toho hledejme "moudrost, která je shora: "…především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká." (Jak 3,17).

Bůh nám pomůže. Pokud budeme jeden druhého vnímat jako Boží dar. Pokud se budeme navzájem přijímat jako Boží děti (srov. Mk 9,37). Představ si v této chvíli člověka, kterého bys nejraději už nikdy nepotkal. To je jedno, z jakého důvodu. Co uděláš, když se s ním setkáš u nebeské brány? Vejdeš s ním do nebe, ruku v ruce? Nebo se otočíš a půjdeš jinam? Kam jinam? Nebo se otočí on a půjde jinam? Co když ti Bůh tehdy řekne: "Jdi za ním a přiveď ho zpět"?

Jdeme do nebe. Ale nikdo nejde sám…!

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/