Farnost Otrokovice

Je čas na nový oheň! Touto větou jsem končil text před týdnem a stejnou větou začínám tenhle. Protože příkaz milovat Boha si ten nový oheň vyžaduje.

V první řadě si všimni, milovaný Boží domácí, že je to příkaz. „Copak se dá láska přikazovat?“ Vidíš, že se dá. Mojžíš o tom nediskutuje. Jednoduše přikazuje (Dt 6,5; doporučuji naučit se nazpaměť tuto modlitbu Izraele). Prostě přikazuje. I Pán Ježíš řekl, že důkazem toho, že ho někdo miluje, je zachovávání toho, co přikazuje (viz Jan 14,15.21.23).

Nejde tedy o pocity či mimořádné zážitky. Jde o rozhodnutí, poslušnost a věrnost. Každé ráno má být má modlitba rozhodnutím znovu kráčet po Božích cestách; každý večer má být moje modlitba díkem za dar schopnosti milovat – tedy poslouchat (pokud je třeba, tak i odprošením za selhání v lásce). A mnohdy přes den má být moje modlitba jakýmsi pohledem k Otci s otázkou: „Je to dobře, Tatínku?" Nebo s prosbou: „Tati, nezvládám.“

Tohle všechno máme prožívat v tom, co obvykle nazýváme všednost či každodennost. (Trochu tady popíšu tu svoji tento týden – rozvážení hnoje na pole, orání, úklid na zahradě, sklízení jablek, korektury textů pro jeden časopis, sledovali jsme s manželkou film v televizi, dokončování opravy chodníku… Takový všední život.) Ale když Bůh tvoří každý den nový, když je jeho láska k nám každý den nová, může snad být nějaký den všední, nudný, stereotypní?

Pro nás, zkažené následky dědičného hříchu, to tak často je. Existuje však řešení – oheň Božího Ducha. Ten nám dává schopnost vidět, slyšet, vnímat Boha, který neustále koná.

Žijeme v době výrazných vnějších omezení. Ale Ducha nelze omezit. Hledejme možnosti, kde a jak v nás může planout nový oheň. Nemůžu-li být účasten mše svaté, mohu celou tu dobu doma věnovat čtení Písma, modlitbě, rozhovorům na duchovní témata v rodině… Nový oheň, nové možnosti, nové cesty!

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/