Farnost Otrokovice

Zajímavé informace o původu ostatků na pražském Vyšehradě a životě sv. Valentýna, kdo napsal první valentýnku, podává v následujícím videu prof. Martin Weise.

 

Svatý Valentýn nejen pro zamilované

 

Catholica.cz píše o sv. Valentinovi:

V Římě byl knězem pravděpodobně za panování císaře Klaudia II. Gothica (268-270) a původně byl dle legendy lékařem. Podle císařova názoru ženatí muži prý v armádě nepodávali tak dobré výsledky jako svobodní a z toho důvodu budoucím vojákům zakazoval vstup do manželství. Valentin však zamilované tajně sezdával. Odtud může pramenit vztah k svátku zamilovaných.

Za to, a hlavně pro svou víru, byl předveden před císaře, aby se zodpovídal ze všeho, co konal pro svůj vztah k Bohu. Když se ho císař zeptal, proč neuctívá římské bohy, podle legendy odpověděl: "Tito bohové jsou samá nečistota a hřích. Jen Kristus je pravý Bůh a když mu uvěříš, bude tvá duše spasena a ty zvítězíš nad nepřáteli." Císař by se snad nechal i přesvědčit, zejména když byl zároveň utvrzován v tom, že křesťané nejsou nepřátelé říše a že Valentin k němu a ke všemu lidu chová upřímnou lásku. Ale pro císařovo okolí tomu bylo jinak. Císař předal Valentina náměstkovi a ten jej odevzdal soudci Asteriovi, aby zatím zůstal ve vazbě. Valentin se tam modlil za soudcovo obrácení a ten přišel, aby Valentina vyzkoušel. Dle legendy mu řekl: "Je-li tvůj Bůh opravdu jediný pravý, jak říkáš, ať skrze tebe ukáže svou moc a mé slepé dceři vrátí zrak." Valentin přiložil svou dlaň na oči nevidomé a modlil se. Dívka pak znovu spatřila světlo. Protože začala vidět, Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o sv. křest. Valentin je před křtem naučil pravdám víry a potřebným znalostem.

Zprávy o uzdravení slepé a o obrácení soudce se roznesly po městě. Křesťané se radovali a pohani s velkým hněvem zaútočili na soudcův dům. Valentina vyvlekli ven, ztloukli ho a odvedli na Flaminijskou cestu, kde byl sťat mečem.

Císař Klaudius se nestavěl jako nepřítel křesťanů, ale přesto dopouštěl jejich pronásledování.

Vzhledem k většímu počtu legend, které se neshodovaly, došlo i ke spojení s biskupem Valentinem. Ten míval připomínku ve stejný den, ale neprošel schválením do nového martyrologia. Toto martyrologium dnešního světce uvádí jako kněze, mučedníka a zná přesné místo jeho smrti. Dobu úmrtí jako nejistou. Uvedené legendární vyprávění není proto do detailu přesné na rozdíl od jména císaře a citací.

Valentin vynikal ve skutcích milosrdné lásky a byl Božím přítelem, protože konal to, co chtěl Ježíš (srov. Jan 15,14). Také pro nás platí, že jsme Ježíšovi přátelé, budeme-li dělat to, co nám v evangeliu přikazuje. Pak poneseme ovoce a Otec nám dá oč ho v Kristově jménu poprosíme, podobně jako splnil prosbu sv. Valentina, když se modlil nad slepou dívkou.

POZNÁMKA

Rozšířené Valentinské oslavy, jejichž původ někde vycházel od svátku biskupa Valentina z Terni, který není v martyrologiu, byl jinde sváděn na údajnou zamilovanost kněze Valentina. Toto rozhodně není pravda a oslavy mají možná docela pohanské pozadí.

V Římě se totiž 14. února oslavovala bohyně Juno, považovaná za ochránkyni partnerských vztahů v manželství a ochránkyni rodin. Ženám byly z toho důvodu v rodině dávány květiny.

V dřívějších dobách byl prý 14. únor nazýván i "miláčkův den", protože se zasazoval "Miláčkův polní salát." Také se vytvořila pověra, že svobodná dívka si vezme chlapce, kterého na Valentina spatří jako prvního. Toho hned z rána s kytkou v ruce využívali mladí nápadníci.

Podle historiků jsou souvislosti 14. 2. se svátkem zamilovaných i v probouzející se přírodě, kdy ptáci začínají své svatební tance. Posílání Valentinských pohlednic má svůj počátek až v 15. století, kdy první "valentinku" prý manželce z londýnského vězení poslal orleánský vévoda Charles a tradice se rozšířila až v 19. století. Pak rostla se zájmy obchodníků.