Farnost Otrokovice

Kráčet společně (Syn hodos)

V bohoslužbě slova během mše svaté je jedna část, které si všímáme, uvědomujeme a pamatujeme asi jen velmi málo. Že by proto, že pokud se nezpívá, tak se dokonce může vynechat (VSRM 63e)?

Je to zpěv Aleluja a verš před evangeliem. Možná nás až tak neupoutá také proto, že je to jedna z mála liturgických činností, během které se koná i jiná činnost – požehnání jáhna (je-li k dispozici), procesí s evangeliářem a příchod jáhna či kněze k ambonu. My si odzpíváme Aleluja a na to, co zpívá zpěvák, jaksi vypneme mysl. Právě proto chci dnes upozornit na tento verš.

Má totiž důležitou roli, která může nabývat různých rozměrů. Například uvádí (někdy vzdáleně) do tématu evangelia, které se po verši čte. Anebo upozorňuje na tajemství svátku, který je právě slaven. No a dnes má navíc dost vzácný úkol – spojuje jednou myšlenkou všechna čtení.

"Vstal z mrtvých Kristus, tvůrce všeho, a smiloval se nad lidským pokolením." Toto je verš před evangeliem tuto neděli. Evangelium je o zjevení se Krista, který vstal z mrtvých, apoštolům. Verš tím plní první zmíněnou roli. Nasměrovává na tajemství celé doby, kterou slavíme - Velikonoční, plní tedy i druhou úlohu, a spojuje všechna tři čtení i žalm do jednoho celku - třetí úkol.

Jak plní tu třetí? Apoštolové před veleradou ohlašují Ježíšovo utrpení, smrt i zmrtvýchvstání a zvěstují nový řád: „Boha je třeba více poslouchat než lidi" (Sk 5, 29). Proč? Neboť Kristus žije, Bůh ho vzkřísil.

Žalmista hovoří o oslavě Pána, který ho vysvobodil. Smiloval se nad lidským pokolením. Obraz, který přitom používá, se vždy velmi dotkne mého srdce: „Můj nářek jsi obrátil v tanec“ (Ž 30, 12a).

Nakonec Jan ve Zjevení popisuje nebeskou oslavu Tvůrce všeho. Neboť „všechno tvorstvo na nebi, na zemi, pod zemí i na moři a všechno, co je v nich“ (Zjv 5, 13) volá Bohu ke slávě.

Všimněme si ještě jednoho – dnešní texty zdůrazňují oslavu. I když Skutky apoštolů trochu jinou, než jsme zvyklí – apoštolové byli plni radosti, že mohli snášet potupu pro Ježíšovo jméno. Možná radostí vyzpěvovali po ulicích Jeruzaléma žalmy… Zjevení popisuje nebeskou oslavu - volání myriád andělů: "Hoden je Beránek…" A Janovo evangelium hostinu, kterou apoštolům připravil samotný Ježíš. V tomto kontextu je verš před evangeliem důvodem každé oslavy v Církvi.

Proč jsi dnes byl (či půjdeš) na mši svatou? Oslavoval jsi?

Oslava má jeden důležitý rys: je téměř nemožné slavit sám. Oslavuje se s lidmi, které máme rádi, kteří mají rádi nás, s lidmi, se kterými spolu kráčíme (syn odos). Ne s náhodně sejitými. Co můžeme tento týden udělat, abychom v naší farnosti spolu kráčeli méně anonymně a více spojení? Jak rozvineme a upevníme vztahy s těmi, se kterými spolu slavíme? Koho můžeme pozvat na naše společné slavení nejbližší neděli?

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/