Farnost Otrokovice

Kráčet společně (Syn hodos)

Liturgická čtení této neděle jsou typickým příkladem toho, jak pro nalezení souvislostí mezi nimi je potřebujeme číst – v rámci přípravy na slavení Eucharistie – ve změněném pořadí.

Jako první se podívejme na evangelium. Petr vyznává, že Ježíš je očekávaný Mesiáš. Učitel pak mluví o svém utrpení, smrti a zmrtvýchvstání. Evangelista Lukáš přidává ještě slova o tom, že kdo si chce život zachránit, musí ho ztratit.

Prorok Zachariáš zase ohlašuje Pánova slova o probodnutí muže, o kterém nic konkrétního nevíme. Z textu můžeme vyčíst jen to, že to byl jediný syn, prvorozený. Kolik takových bylo v Izraeli?! Nám to však někoho připomíná… Následují slova o otevření pramene k očištění od hříchů. Vzpomeňme si na Ježíše, probodnutého na kříži: „A hned vyšla krev a voda.“ Copak to není prorokem zmiňovaný pramen?

Na tyto dva texty navazují slova žalmu. Církev velmi vhodně reaguje na předchozí dvě čtení prohlášením, že tento pramen přijímáme, že ten Probodnutý je Mesiáš, po kterém „prahne moje duše“.

A tak máme v těchto textech pravdu víry o Mesiáši, Vykupiteli, ale zároveň také se nám nastiňuje naše odpověď na Boží slovo. Nezůstává v teorii, v informaci, ale vstupuje do srdce, které prahne, touží, vine se ke svému Bohu. Neboť nám byl dán ten „pramen na očištění od hříchů“, my hledíme na toho, „kterého probodli“, my poznáváme, že žít s Bohem znamená ztratit svůj život pro Ježíše.

Jak dnes zemřu tomuto světu, hříchu, sobě, abych žil pro Ježíše? Komu ukážu tuto vznešenou cestu?

Spojení s druhým čtením je dnes tak trochu „náhodné“, neboť druhé čtení se čte o nedělích v mezidobí na pokračování. Dá se však najít jistá souvislost: pokud jsme přijali křest, oblékli jsme si Krista! Zemřeli jsme sobě, žijeme pro Boha. „Už nežiji já, ale ve mně žije Kristus.“

Dnešní texty jsou možná náročnější na pochopení, ale aplikace může být naprosto jednoduchá: Pokud věřím Kristu, Probodnutému, Prameni, a patřím mu, mohu se i dnes radovat z toho, že jsem Božím synem. Dere se ti na rty Aleluja?

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/