Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

Zpět

ZAMYŠLENÍ NA 25. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: TAH NA BRÁNU

 

Kráčet společně (Syn hodos)

Na téma, které chci rozvinout dnes, mě přivedl minulou neděli papež František. Když komentoval evangelium se třemi podobenstvími o ztrátě a hledání, položil takovou otázku: „Je někdo, kdo ti ve společenství chybí?“ Ukázal úplně jiný pohled na známý text. Řekl nám, že máme mít bytostný zájem o jiné. Nejde totiž o to, zda nám někdo v kostele chybí statisticky, ale vztahově. A Svatý Otec pak zdůrazňoval, že pokud nám někdo chybí, tak je třeba ho vytrvale a s velkým úsilím hledat, vyčkávat, neustále ho mít v srdci, aby pak při jeho návratu do společenství mohla zavládnout velká radost.

Něco podobného – zdůraznění tahu na cíl – vnímám i v dnešních čteních, ačkoli obrazy evangelia i proroka Amose jsou negativní. Ježíš v evangeliu hovoří o nepoctivém správci, který však měl tah. Samozřejmě ve vlastním zájmu. Ježíš ho však nedával za příklad statečnosti, nýbrž za příklad cílevědomosti. I negativní příklad těch, kteří jsou připraveni „prodat i smetí z obilí“ (Am 8, 6), nás má vyburcovat. Pokud jsou tito připraveni vykonat všechno, aby dosáhli třebas nekalého zisku, tak my máme být připraveni a ochotni dělat všechno, co je dobré, aby se lidé kolem nás vrátili k Pánu, musíme mít tah na branku – tah sloužit Pánu, který chce spasit všechny lidi.

Také o tomto je synod o synodalitě – jestli máme takový tah. Zda nás zajímá a trápí věčný život těch, kteří v našem společenství při slavení Eucharistie chybí.

Poohlédni se v těchto dnech – možná hned teď – kolem sebe a napiš si jména lidí, kteří ti chybí ve společenství při slavení Eucharistie. A pros Božího Ducha, aby ti ukázal, jak se modlit a co dělat, aby našli Ježíše. Abys mohl jednou slavit Eucharistii s nimi. Pros o tah, jak ho měl nepoctivý správce, jak ho měli ziskuchtiví kupci v Amosově proroctví. Ne tah k zabezpečení se a materiálnímu zisku, ale tah k dobru pro spásu mnoha.

Ať se seznam, který jsi napsal, stane předmětem tvé modlitby až do doby, než všechny neuvidíš v chrámu slavit Pána. S tebou. Možná ne v pozemském chrámu, ale určitě v nebeském.

Zdá se ti to nemožné? Viz, co píše žalmista: „Z prachu zvedá chudého a ze smetiště povyšuje ubožáka a dává mu sedět vedle knížat, vedle knížat svého lidu" (Ž 113, 7-8). Ti všichni ve tvém seznamu jsou chudí a ubožáci, o které má zájem sám Bůh. Ty jsi zas to kníže, které již bylo omilostněno a přijato do království. Bohu totiž není nic nemožné. Dokázal-li obrátit a přivést k sobě tebe (a mě), tak to snadno udělá i s jinými, neboť všichni ostatní jsou menší hříšníci… Bůh chce jen jedno - aby ti nikdo z nich nebyl lhostejný, aby ti chyběl v Božím chrámu.

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/