Farnost Otrokovice

Kráčet společně (Syn hodos)

Velmi se mi líbí, jak třetí vydání Římského misálu upřesnilo název dnešní slavnosti – ze slavnosti Krista Krále máme slavnost Našeho Pána Ježíše Krista, Krále nebe i země. Krásné vyjádření! Náš Král! Král nebe i země! Náš Pán je naším Králem, ale také Králem všeho.

Z tohoto pohledu jsou dnešní čtení na konci církevního roku velmi pozitivní a povzbuzující. Odhalují totiž jednu zásadní pravdu – pro věřícího člověka neexistuje něco jako konec. Definitivní konec. Stačí se podívat na dnešní evangelium a dialog Krista a kajícího lotra. Ti, co na ně hleděli, viděli jejich konec. Definitivní konec na kříži. Ale lotr (!) viděl dál. Umírajícímu Kristu řekl: „Ježíši, vzpomeň si na mě, když přijdeš do svého království.“ A Ježíš také viděl dál. Jak by mu jinak mohl říct: „Dnes budeš se mnou v ráji“? Oba měli perspektivu, kterou nemohla smrt zničit.

V tomto významu vnímám i dnešní responzorium ze 122. žalmu: „Do domu Hospodinova půjdeme s radostí.“ To je perspektiva pro každého věřícího. V kontextu této neděle a dnešních čtení se netýká vstupování do nějakého kostela, ale toho, že když pro nás nastane konec zde na zemi, tak půjdeme dále - s radostí do Pánova domu, domů, kde už nikdy nebude žádný konec.

Nechce-li se ti tomu věřit, přečti si Pavlův chvalozpěv na Krista z Listu Kolosanům, který tvoří dnešní druhé čtení (1, 12–20). Bůh udělal velké věci – a ne nějakému světu, ale mně i tobě. Přenesl nás z moci tmy do království svého milovaného Syna. To se stalo při křtu a my od té doby žijeme jako královské děti. Daroval nám odpuštění hříchů. Jsme vykoupeni!

Tak nežijme jako žebráci! Vždyť Bůh je náš Otec! „Milosrdný a milostivý, shovívavý a velmi laskavý!“ Proto si s radostí nacvičujme tento týden každý den putování do Pánova domu – to poslední, které nás každého dříve či později čeká. Připomínej si to, když půjdeš do kostela. Když budeš večer usínat. Připomínej si to, když si budeš sedat za volant. Mysli na to, když půjdeš k lékaři na nějaké vyšetření, byť banální. „Půjdeme do domu Pánova. S radostí.“ To chce nácvik. Začni už dnes, abys byl připraven, když přijde kříž a konec, který není konec. Čeká tě tvůj Král!

PS. Po přečtení tohoto textu mi přišla na mysl ještě jedna věc. Do domu Páně se nikdo z nás nedostane sám. „Půjdeme.“ Jsme společenství. Snažit se vklouznout do nebe sám je nesmysl. Jsme povoláni jít spolu. Tak to tak čiňme. Ať nikdo kolem nás není sám.

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/