Farnost Otrokovice

Novému cyklu mých textů pro nový liturgický rok jsem se rozhodl dát název Hledači Boha. Vnímám totiž, že každý den ve svém životě nově potřebuji hledat Boha, setkávat se s ním, mluvit s ním, být s ním. Můžete mě na této cestě doprovázet…

„Stane se v posledních dnech…“ (Iz 2, 1). Myslím si, že v Církvi od jejího počátku prožíváme poslední dny. Celé generace celá staletí a nyní my přicházíme „k hoře s Pánovým domem“ a toužíme, aby „nás poučil o svých cestách“, neboť „chceme kráčet po jeho stezkách“. Není totiž jiné cesty. Apoštol Pavel to v listu Římanům vyjádřil slovy „oblečte si Pána Ježíše Krista“ (13, 14a). Poznáváme Boha a učíme se jednat tak, jak to od nás žádá – „ne v hýření a opilství, ne ve smilství a necudnosti, ne v svárech a žárlivosti“, ale stále více podobnější Ježíšovi. Radostnou zvěstí v tom všem je, že naše úsilí být dobří – být podobní Bohu – není ponecháno na naše síly, ale máme „oblečeného Krista“, proto on sám v nás a skrze nás jedná.

Mám oblečeného Krista? Jistě, už od křtu. Nechávám ho jednat, spolupracuji s ním, když chce skrze mne konat dobro? Moje odpověď je: „Jak kdy.“ Co mám dělat, aby chvilek, kdy moje jednání neodpovídá mému oblečení, bylo co nejméně, aby se úplně vytratily?

Návod mi dává žalmista (Ž 122): „S radostí.“ S radostí chodit do chrámu. S radostí velebit Pánovo jméno. S radostí prosit o pokoj pro bratry a sestry, pro Církev.

Návod mi dává Ježíš. Připomíná lidi z dob Noema, kteří viděli, jak Noe staví koráb, ale „nic netušili“ (Mt 24, 39), až přišla potopa. Nebyli připraveni, nečekali to. Ježíš říká, abychom jim nebyli podobní. Naopak, máme bdít. „A co znamená bdít? Ne nespát, ale mít srdce upřené na Boží věci. Hledat a nabývat Boží pohled na svět a události v něm. Vnímat, jak Bůh neustále jedná a vede vše k završení v Kristu. Čili stručně řečeno, máme hledat Boha.“ Vždy a ve všem.

Možná někdo označí můj následující pohled za naivní, ale v souvislosti se situací kolem výpovědí lékařů mi přišlo na mysl Boží řešení, které může dokonale všechny zaskočit. Prosme Boha, aby v každé farnosti daroval několika pokorným lidem dar uzdravování. Bude méně nemocných a bude čas dát zdravotnictví do pořádku. A zároveň se Boží chrámy zaplní vděčnými lidmi…

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/