Který překlad?

Pořídit si vhodný překlad; doporučuji Český katolický překlad Nový zákon s výkladovými poznámkami a Český ekumenický překlad Starý i Nový zákon včetně deuterokanonických knih.

Čím začít?

Je dobré začít Novým zákonem, nejlépe jedním ze synoptických evangelií, pak navázat Skutky apoštolů. Ze Starého zákona doporučujeme nejprve žalmy, potom knihy Rút, Ester, Jonáš atd.

Kolik textu přečíst?

Číst jen malé úseky – několik veršů, jednu kapitolu (A. Scarano radí ve své knížce Svítilnou mým nohám je tvé slovo, jak přečíst celou Bibli za jeden rok).

Jak při četbě postupovat? Kroky k hlubší modlitbě:

- Ve svém bytě si vyhledej tiché místo, kde by ses mohl modlit nerušeně alespoň 15 min.

- Zvol si dobu nejlépe vždy stejnou, která je vhodná pro tichou modlitbu.

- Snaž se zcela uvolnit jak tělesně, tak duševně. Odlož starosti všedního dne, nebo jestliže tě sužují, odevzdej je Pánu, aby se on sám o ně staral a tys byl od nich oproštěn.

- Snaž se koncentrovat zcela na to, že jsi nyní v přítomnosti Otce, v přítomnosti Ježíšově, v přítomnosti sv. Ducha. Přitom ti může pomoci to, že zavřeš oči a představíš si např. oheň, který viděl Mojžíš v hořícím keři. Nebo si pokus představit si Ježíše (např. při uzdravování nemocných nebo na kříži, na jeho pouti nebo na loďce). Nebo niterně prožívej, jak se nad tebou vznáší Duch Sv. Podstatné je ztišit se a uvědomit si: nyní jsem v Boží přítomnosti.

- Když jsi naplněn vědomím Boží přítomnosti, začni Boha chválit, vzdávat mu díky a prosit. Nech do sebe proudit Boží lásku a daruj mu svou lásku jako nepatrnou protihodnotu.

- Pak čti slova z Písma. Čti je třeba několikrát tak, aby slova do tebe pronikla a zapustila kořeny ve tvém srdci. Chápej slova tak, jakoby je k tobě nyní zcela osobně mluvil Bůh. Rozvažuj tato slova ve svém srdci jako Maria (Lk 2,19). Jestliže daný text je vzat z evangelia, představ si scénu, která je tam líčena, vstup do této scény a "zažij sám na sobě" to, co tam Ježíš říká a koná. Nenech se přitom odvést k přílišnému vzletu ducha, myšlenkové výkony tu nejsou rozhodující. Nech ve svém srdci působit Pána. Nalezneš tam pokoj a sílu, která vyvěrá z jeho přítomnosti.

- Přemýšlím, co mě oslovilo, čemu nerozumím, k čemu mě text vyzývá (mohu si zapsat poznámky).

- Modlitba může prostě začít rozhovorem s Ježíšem (nebo s Otcem). Snad by bylo dobré i připojit několik přímluv za rodinu, za své kolegy, za církev, za kněze, za členy společenství, za farnost apod.

- Na závěr připoj "Otče náš" nebo "Sláva Otci", nebo prostě kříž.

- V průběhu dne si připomínej slova Písma, o nichž jsi posledně rozjímal a čerpej z nich sílu a radost.

 

 

Metoda sedmi kroků modlitby společenství nad Biblí

Jaké je místo Písma svatého ve společenství? Tato otázka samozřejmě úzce souvisí s tím, proč je vůbec Bible důležitá v životě křesťana.

Právě proto, že Písmo svaté má být základem nejen naší víry, ale i skálou, na které stavíme svůj každodenní život, měla by modlitba související s Božím slovem patřit ke každému modlitebnímu setkání křesťanů. Jak se tedy modlit nad Biblí ve společenství? Velmi rozšířená a praktická je tzv. „Metoda sedmi kroků“. O jaké kroky se jedná?

1) Začneme krátkou modlitbou, při které poprosíme Ducha svatého, aby byl s námi, aby nás vedl a osvěcoval.

2) Čteme nahlas daný text (je osvědčené vybrat si evangelium z nadcházející neděle – potom společné rozjímání slouží i jako příprava na nedělní bohoslužbu).

3) Čteme si text v tichu. Každý, koho osloví nějaké slovo nebo část věty, může tento úryvek nahlas přečíst, tím si jej "osvojit" a „upozornit“ na něj i ostatní. Nevadí, když je některá část textu přečtena více lidmi. Naopak, přečtený text se tím jen více akcentuje...

4) Následuje chvíle úplně tiché četby a rozjímání. Vedoucí modlitby určí (po domluvě s účastníky), jak dlouho budeme nad Božím slovem rozjímat. Podle zaměření skupiny to může být v rozmezí od dvou do dvaceti i více minut. Pokud ale se společenstvím teprve začínáme, je zpočátku lépe stanovit pro rozjímání raději kratší čas.

5) Vzájemně si sdělíme, co nás při četbě a rozjímání oslovilo. Při tom je třeba dbát na několik důležitých zásad:
- Pokud možno mluvme o tom, co se dotklo nás osobně a nedělejme ze svých slov „kázání“ o tom, co by „se mělo dělat“ anebo co „dnes lidé dělají špatně“ atd.
- Zásadně se vyhýbejme tomu, abychom někoho skrze své „rozjímání“ nenápadně napomínali. Případné problémy si vyříkejme otevřeně a nezneužívejme k tomu Boží slovo.
- Snažme se vyhnout tomu, abychom nad Božím slovem začali diskutovat o různých možnostech výkladu atd. Je to z toho důvodu, abychom dokázali odlišit chvíli modlitby (kterou toto sdílení také má být) a chvíle „vzdělávací“, kdy nad něčím uvažujeme a diskutujeme. Navíc po takové, byť i krátké diskusi, se už těžko znovu začíná s osobnějším tónem při sdílení.
Na tato pravidla by měl dbát ten, kdo modlitbu řídí, a pokud se začínáme příliš „rozjíždět“, měl by rozjímání vhodným způsobem vrátit do správných kolejí.

6) Zakončíme modlitbou vlastními slovy a můžeme připojit i nějakou naučenou modlitbu. Modlitbě může být dobrým podkladem právě přečtený text...

7) A nyní v případě chuti a dostatku času můžeme nad daným textem ještě diskutovat, předkládat různé názory atd. Pozor na jednu věc – někdy se stane, že se ve skupině najdou dva nebo tři horliví diskutující, kteří si vůbec nevšimnou, že nad daným problémem rozmlouvají už příliš dlouho, a tím ostatní zdržují. V takovém případě si mohou déle popovídat po skončení společného programu.

Tolik tedy k „Metodě sedmi kroků“. Můžeme si ji samozřejmě přizpůsobit, některé kroky (např. 3. a 7.) vynechat, ale zmíněné zásady je dobré dodržovat, abychom se učili o Písmu nejen mluvit, ale také se nad ním modlit.