Farnost Otrokovice

Dnes píšu text na kolenou. Ne ze zbožnosti, ale z nezbytnosti. Seklo mě v kříži a nemohu „bezbolestně“ sedět. Ale doufám, že text nebude tak ubolený, jako je ubolené mé tělo.

Ačkoli evangelium nás láká k tématu emauzských učedníků, víc mě přitahuje apoštol Petr. Má dnes hlavní slovo v prvním i druhém čtení. A co říká? Zdůrazňuje Ježíšovo zmrtvýchvstání: „Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky“ (Sk 2, 32) a jeho smysl: „…byli jste vykoupeni ne porušitelným stříbrem nebo zlatem, ale drahou krví Krista, bezúhonného a neposkvrněného Beránka“ ( 1 Pt 1, 18–19). Událost na cestě do Emauz, vlastně její úplný závěr, když se emauzští učedníci vrátí do Jeruzaléma, je východiskem tohoto Petrova svědectví: „Pán opravdu vstal z mrtvých a zjevil se Šimonovi“ (Lk 24, 34). Petr si nevymýšlí ani nemluví nějaké hypotézy, neboť Ježíš se mu zjevil, Ježíš žije!

Naše slavení Ježíšova zmrtvýchvstání – a s tím souvisejícího nového života, který jsme ve křtu dostali – stojí na svědectví apoštolů, ale zejména Petra. Jeho jistota ohlašování této události je strhující. Nenechává prostor k žádné pochybnosti. Neodvolává se na prázdný hrob, ale přímo tvrdí: „Já jsem se se vzkříšeným Ježíšem setkal!“ Pokud věříme jeho svědectví, tak nás naplňuje radost, která se nedá ukrýt.

Rád koukám a poslouchám na youtube video, na kterém Kiko Argüello, zakladatel Neokatechumenátního hnutí, zpívá svou asi nejznámější píseň Resucito (www.youtube.com/watch?v=wpfcZbmC3Hg). Přestože obrazem na tomto videu jsou jen fotografie, zvuk vyjadřuje nesmírnou radost v hlasech zpívajících. Tak bych chtěl, aby ji zpívali na mém pohřbu… ale do té doby ji ještě musím naučit lidi v naší farnosti. „Smrt, kdepak jsi, ó, smrti? Kde je moje smrt? Kde je tvé vítězství? Aleluja… Radujme se, radujme se, bratři! Neboť když se dnes milujeme, to proto, že on z mrtvých vstal. Aleluja… Pokud s ním umíráme, s ním i žít budeme, s ním zpívat budeme: Aleluja! Aleluja…“

Moji milí, zpívejme Aleluja! Vždyť Ježíš žije! Nemůžeme, nesmíme mlčet! Jak se lidé kolem nás bez našeho zpěvu, bez naší radosti, bez našeho svědectví dozvědí, že je naděje, že je věčný život? Jak se dozví, co Bůh pro nás udělal a jak nesmírně, do krajnosti nás miluje?

Zpívejme Aleluja! Všude a každému!

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/