Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

Zpět

Mše svatá – dokončení vstupních obřadů

 

Včera jsme si v cyklu kázání o mši sv. povídali o zpěvu Pane, smiluj se (Kyrie eleison), Sláva a vstupní modlitbě. Zde k nim najdete další materiály.

 

Kyrie eleison (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 6)

 

Gloria (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 7)

 

Vstupní modlitba (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 8)

 

 

KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE – SVÁTOST EUCHARISTIE

 

IV. Liturgické slavení eucharistie

 

Mše svatá během staletí

 

1345      Již od druhého století máme svědectví sv. Justina mučedníka, pokud jde o základní linie průběhu slavení eucharistie. Zůstalo beze změn až do našich dnů ve všech velkých liturgických rodinách. Toto píše kolem roku 155, aby vysvětlil pohanskému císaři Antonínu Piovi (138‑161), co dělají křesťané:

 

V den nazývaný "Slunce", se všichni shromáždí, obyvatelé měst nebo venkova.

Čtou se paměti apoštolů nebo spisy proroků, pokud to čas dovoluje.

Potom, když lektor skončil, představený nás v promluvě napomíná a vybízí, abychom následovali tyto dobré příklady.

Pak všichni společně vstaneme a začneme se modlit] jak za sebe ... tak za všechny ostatní, ať jsou kdekoliv, abychom, když jsme se dověděli pravdu, si zasloužili být svými skutky dobrými občany a věrně dodržovat příkazy a dosáhnout věčné spásy.

Po skončení modliteb se navzájem zdravíme políbením.

Potom jsou představenému bratří přineseny chléb a kalich vody a střídmého vína.

On jej vezme a vzdává chválu a slávu Otci vesmíru ve jménu Syna a Ducha svatého, a koná díkůčinění (řecky: eucharistian) za to, že jsme byli hodni dostat od něho tyto dary.

Když skončil modlitbu a díkůčinění, všechem přítomný lid zvolá: "Amen".

Po díkůčinění představeného a po odpovědi všeho lidu ti, kterým říkáme jáhnové, rozdávají každému z přítomných chléb, víno a vodu, jež byly "proměněny" a donesou je nepřítomným.[1]

 

1346      Eucharistická liturgie se koná podle základní struktury, která se přes všechny staletí uchovala až k nám. Člení se na dvě velké části, které tvoří původní jednotu:

svolání, bohoslužba slova se čteními, homilií a přímluvami;

eucharistická bohoslužba s obětováním chleba a vína, proměňováním a přijímáním.

                Bohoslužba slova a eucharistická bohoslužba tvoří společně celek, "jediný bohoslužebný úkon";[2]  stůl připravený pro nás v eucharistii je totiž zároveň stůl Božího slova a stůl Těla Páně..[3]

 

1347      Neprobíhala snad takhle velikonoční večeře vzkříšeného Ježíše s jeho učedníky? Cestou jim vysvětloval Písma, pak s nimi zasedl ke stolu, "vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim".[4]

 

 

[1] Sv. Justin, Apologie, 1, 65 [a také 67].

[2] 2. vatikánský koncil, SC 56.

[3] Srv. 2. vatikánský koncil, DV 21.

[4] Srv. Lk 24,13‑35.