Farnost Otrokovice

 S klienty Charity u hrobu arcibiskupa Stojana na Velehradě

Milé sestry a bratři,

obracím se na Vás tímto slovem krátce před stým výročím úmrtí ctihodného Božího služebníka Antonína Cyrila Stojana. Ten už za svého života získal přezdívku «tatíček». Oslovení rodičů „tatíčku a maměnko“ se užívalo ještě v nedávné minulosti v některých oblastech naší vlasti a citově zabarvené zdrobněliny dávají tušit, že je mluvčí volil, když se obracel na osobu mu velmi blízkou, k níž choval respekt, na toho, kdo má milující srdce. A takovým opravdu Stojan z Boží milosti byl a zůstává. Přestože se často věnuje větší prostor jeho zásluhám o život v jednotě mezi křesťany, vyzdvihuje se jeho pomoc farnostem při stavbě kostelů a far nebo se rozebírá jeho vliv na život politiků a společnosti, spolků a potřebných, k nám – současníkům promlouvá především jeho příkladný život, jehož projevy se můžeme inspirovat.

Mezi celou řadou vlastností, kterými se znalci snažili vystihnout charakter této osobnosti, najdeme třeba tuto: Získávající své odpůrce odpuštěním a pomocí. Všichni jsme se někdy při jednání setkali s nevraživostí, zřejmě každý jsme někdy pocítili palčivý pocit křivdy či ublížení. Jak se v takových situacích zachovat? Boží slovo dnešní neděle nás ústy starozákonního Sírachovce vyzývá k postoji odpuštění a smilování: „Odpusť křivdu svému bližnímu, a pak i tvé hříchy budou odpuštěny, když budeš prosit. Vzpomeň na konec a přestaň nenávidět, vzpomeň na hnilobu a smrt a dbej přikázání.“ A Ježíš v podobenství o králi, který se pustil do účtování se svými služebníky, klade na závěr otázku, která směřuje i k nám: „Neměl ses tedy i ty smilovat nad svým druhem, jako jsem se smiloval já nad tebou?“

V analýzách zkoumajících vztahy mezi lidmi v rodinách či společnosti obecně vypočítávají odborníci jevy, které mají negativní vliv na jejich pevnost a soudržnost, jako nedosažitelnost bydlení, problém nalézt odpovídající zaměstnání či omezenou příležitost ke vzdělání. Sami bychom asi bez dlouhého přemýšlení doplnili některé další. Občas však bývá opomíjena potřeba vzájemného odpuštění. Svatá Matka Tereza z Kalkaty říkala: „Lidé se mě ptají, mám-li nějakou radu pro vzájemné vztahy? Mám: modli se a odpouštěj!“

A podobnou cestu nám ukazuje také život Božího služebníka Antonína Cyrila Stojana, který byl srdečný v jednání, vycházel vstříc druhým, spojoval protiklady, pracoval s lehkostí, a ne bolestínstvím a miloval konkrétního člověka. Možná mezi zmíněnými postoji nalezneme i jeden pro sebe, s nímž bychom mohli začít vylepšovat svůj život a vztahy. Prosím, pokusme se o to.

Na závěr bych Vás, bratři a sestry, rád pozval na Velehrad, kde si od pátku 29. září do neděle 1. října budeme toto výročí společně připomínat bohatým programem, více podrobností najdete na plakátku na vývěsce. Osobnost a život arcibiskupa Stojana nám pomůže přiblížit novéna, kterou se lze modlit v kostele nebo doma od středy 20. září.

 Kéž se s důvěrou obracíme na přímluvce Antonína Cyrila Stojana stejně jako mnozí velehradští poutníci, kteří od roku 1990 popsali celých 13 knih, v nichž mu předkládali své životní situace a prosby. Společně se modleme, aby nás oslava tohoto jubilea přiblížila zázraku podmiňujícímu jeho blahořečení a přinesla užitek do našeho osobního i společného života.

S požehnáním +Josef Nuzík