Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    Poselství papeže Františka k postní době 2023

    Drazí bratři a sestry! Matoušovo, Markovo a Lukášovo evangelium shodně líčí událost Ježíšova proměnění.Ta je Pánovou odpovědí na nepochopení jeho učedníků. Krátce předtím totiž došlo k vážnému střetu mezi Mistrem a Šimonem Petrem, který poté, co vyznal víru v Ježíše jako Krista, Božího Syna, odmítl jeho předpověď umučení a kříže. Ježíš ho důrazně pokáral: „Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mě, neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské!“ (Mt 16,23). Následně „po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami“ (Mt 17,1). Evangelium o proměnění Páně se každoročně čte o druhé neděli postní. Během tohoto liturgického období nás totiž Pán nás zve, abychom se s ním odebrali do ústraní. Zatímco naše běžné povinnosti vyžadují, abychom setrvávali na svých obvyklých místech a žili často opakujícím se, někdy až nudným každodenním životem, během postní doby jsme pozváni, abychom spolu s Ježíšem „vystoupili na vysokou horu“ a prožili se svatým Božím lidem zvláštní zkušenost askeze. Postní askeze je závazek, který je vždy podporovaný milostí, že překonáme nedostatek víry a odpor k následování Ježíše na cestě kříže. Stejně jako to potřeboval Petr a ostatní učedníci. Abychom prohloubili své poznání Mistra, plně pochopili a přijali tajemství jeho spásy, která se uskutečňuje naprostým sebedarováním z lásky, musíme se jím nechat vést do ústraní a k výšinám, odpoutat se od průměrnosti a marnosti. Musíme se vydat na cestu vzhůru, která podobně jako horská túra vyžaduje úsilí, oběti a soustředění,. Tyto požadavky jsou důležité i pro synodální cestu, na kterou jsme se jako církev vydali. Prospěje nám, když se zamyslíme nad vztahem, který existuje mezi postní askezí a synodální zkušeností. Do „ústraní“ na hoře Tábor s sebou Ježíš bere tři učedníky, které vybral, aby se stali svědky jedinečné události. Chce, aby tato zkušenost milosti nebyla osamělá, ale sdílená, jako ostatně celý náš život víry. Ježíše následujeme společně. A společně, jako církev putující v čase, také prožíváme liturgický rok a v něm i postní dobu a kráčíme s těmi, které Pán postavil vedle nás jako spolupoutníky. Podobně jako při výstupu Ježíše a učedníků na horu Tábor můžeme říci, že naše postní cesta je „synodální“, protože po ní kráčíme společně, jako učedníci jednoho Mistra. Víme totiž, že Ježíš sám je cestou, a proto jak v liturgickém životě, tak v rámci synody církev nedělá nic jiného, než že stále hlouběji a plněji vstupuje do tajemství Krista Spasitele. A dostáváme se k vyvrcholení. Podle evangelia byl Ježíš „před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo“ (Mt 17,2). Zde je „vrchol“, cíl cesty. Na konci výstupu, když jsou s Ježíšem na hoře, se třem učedníkům dostává milosti spatřit ho v jeho slávě, zářícího nadpřirozeným světlem, které nepřicházelo zvenčí, ale vyzařovalo z něj samotného. Božská krása tohoto zjevení byla nesrovnatelně větší než jakákoli námaha, kterou museli učedníci vynaložit při výstupu na horu Tábor. Jako při každé náročné horské túře nesmíme při výstupu spouštět oči z cesty, ale panorama, které se otevře na jejím konci, překvapí a odmění člověka svou nádherou. I synodální proces se často zdá být namáhavý a někdy nás může odradit. Ale to, co nás čeká na konci, je jistě něco úžasného a překvapivého, co nám pomůže lépe pochopit Boží vůli a naše poslání ve službě jeho království. Zkušenost učedníků na hoře Tábor je navíc obohacena tím, že se vedle proměněného Ježíše zjeví Mojžíš a Eliáš, kteří představují Zákon a Proroky (srov. Mt 17,3). Kristova novost je naplněním staré smlouvy a příslibů, je neoddělitelná od Božího příběhu s jeho lidem a zjevuje jeho hluboký smysl. Podobně i synodální cesta je zakořeněna v církevní tradici a zároveň se otevírá novému. Tradice je zdrojem inspirace k hledání nových cest, přičemž se vyhýbá protichůdným pokušením strnulosti a improvizovaného experimentování. Cílem asketické postní cesty a podobně i synodální cesty je proměna, a to jak osobní, tak církevní. Proměna, která v obou případech nachází svůj vzor v Ježíši a dosahuje se milostí jeho velikonočního tajemství. Aby se v nás tato proměna v tomto roce mohla uskutečnit, rád bych navrhl dvě „cesty“, po kterých bychom mohli stoupat spolu s Ježíšem a dosáhnout s ním cíle. První souvisí s příkazem, který Bůh Otec adresuje učedníkům na hoře Tábor, když rozjímají o proměněném Ježíši. Hlas z oblaku vyzývá: „Toho poslouchejte!“ (Mt 17,5). První pokyn je tedy zcela jasný: poslouchat Ježíše. Postní doba je časem milosti do té míry, do jaké mu nasloucháme, když k nám promlouvá. A jak k nám promlouvá? Především v Božím slově, které nám církev nabízí v liturgii. Nenechejme ho padnout na neúrodnou půdu. Pokud se nemůžeme vždy zúčastnit mše svaté, čtěme si biblická čtení každý den, a to i s pomocí internetu. Kromě Písma k nám Pán promlouvá i v našich bratřích a sestrách, zejména ve tvářích a příbězích těch, kteří potřebují pomoc. Chtěl bych však doplnit i další aspekt, který je v synodálním procesu velmi důležitý: naslouchání Kristu se děje i skrze naslouchání bratřím a sestrám v církvi. Toto vzájemné naslouchání, které je v některých fázích synody hlavním cílem, v metodě a stylu synodální církve vždy zůstává nepostradatelné. Když učedníci uslyšeli Otcův hlas, „padli tváří k zemi a velmi se báli. Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: ,Vstaňte, nebojte se!‘ Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše“ (Mt 17,6–8). Zde je druhý pokyn pro tuto postní dobu: neuchylujte se k religiozitě tvořené mimořádnými událostmi a sugestivními zážitky ze strachu čelit realitě s její každodenní prací, těžkostmi a rozpory. Světlo, které Ježíš ukazuje učedníkům, je předzvěstí velikonoční slávy, k níž musíme směřovat, když následujeme „jedině jeho“. Postní doba je zaměřena na Velikonoce: „ústraní“ není cílem samo o sobě, ale připravuje nás na prožívání utrpení a kříže s vírou, nadějí a láskou, abychom dosáhli vzkříšení. Ani synodální cesta by nás neměla klamat, že jsme již dorazili do cíle, když nám Bůh dává milost některých silných zážitků společenství. I tam nám Pán opakuje: „Vstaňte, nebojte se!“ Sestupme na rovinu a kéž nás prožitá milost posiluje v tom, abychom byli „řemeslníky synodality“ ve všedním životě našich společenství. Drazí bratři a sestry, kéž nás Duch Svatý v tomto postním období povzbuzuje při našem výstupu s Ježíšem, abychom zakusili jeho božskou nádheru a posilněni vírou pokračovali na cestě spolu s ním, který je slávou svého lidu a světlem národům. Dáno v Římě u Sv. Jana v Lateránu dne 25. ledna, na svátek obrácení svatého Pavla FRANTIŠEK   Zdroj: www.cirkev.cz

  •

    FILMOVÝ APOŠTOLÁT UVÁDÍ BAKHITA – 2. DÍL

    V pondělí 6. 3. v 18:30 v suterénu kostela sv. Vojtěcha pokračuje Filmový apoštolát promítáním 1. dílu filmu s českým dabingem BAKHITA.  Vstup volný. Poznejte příběh černošské otrokyně a řeholnice Bakhity, mladé dívky ze Súdánu,  kterou papež Jan Pavel II. prohlásil v roce 2000 za svatou. Alina Marinová přichází v roce 1948 na konvent jeptišek do Schia, kde právě zemřela sestra Bakhita. Alina si vzpomíná na své dětství, když se jako polo-sirota ocitla v jejích rukou - v rukou řeholnice Bakhity, která ji vychovala. Vzpomíná si na její neuvěřitelný životní příběh. Mladou Bakhitu unesl turecký generál, svá dívčí léta strávila v krutých podmínkách. Cestovatel z Veneta Federico Marin ji však zachránil. Našel jí nový domov - Bakhita se starala o jeho dceru Alinu v malém městečku, ve kterém žil. Bakhita čelila nejen předsudkům, ale také místní chudobě, ale její milý přístup ji sblížil s místním knězem Antoniem. Rozhodla se, že bude řeholnicí a otec Antonio jí pomohl vstoupit do kláštera. Martin chce, aby se s ním vrátila do Afriky. Trvá na tom, aby mu církev vrátila „jeho majetek“. Nakonec - na nátlak soudu - musí uznat, že nemůže k Bakhitě přistupovat jako k otrokyni, kterou původně byla. A tak se Bakhita vydala na cestu víry.   Bakhita, květ z Afriky   8. 2. Sv. Josefína Margaréta Bakhita, FDC

  • Postní almužna

      Charita Otrokovice připravuje každoroční aktivitu Postní almužna. Ta bude probíhat jako vždycky během cele postní doby. Jak tato aktivita probíhá? Na začátku postní doby si může každý zájemce v kostele vyzvednout papírovou pokladničku. Po celou tuto dobu příprav na velikonoční svátky si pak můžu najít něco, čeho se můžu zříct ve prospěch druhých. Dokážu si odpustit např. něco dobrého, na co mám zrovna chuť, nebo dokážu odložit nákup něčeho, co pro mě není zas až tak nutné? Oželím vstupné do kina nebo na fotbalový zápas? Pak takto ušetřenou částku můžu vložit do pokladničky. Na závěr postní doby pak bude možnost pokladničky s našetřeným obnosem přinést zpátky do kostela. Výnos sbírky bude využit dle aktuální potřeby ve službách naší otrokovické Charity, příp. lidem z našeho okolí. Víte-li o někom, kdo se aktuálně nachází v situaci, kdy by potřeboval pomoct, můžete nám do své pokladničky vložit vzkaz nejlépe s kontaktem na vás a stručným popisem situace a výtěžek může být využit i tímto způsobem.  

  •

    VYŠLO DALŠÍ ČÍSLO FARNÍHO OBČASNÍKU

      V neděli vyšel další Farní občasník. Děkuji všem, kdo do něj přispěli.    Fom ke stažení zde:FOM 2023 -01(02) web

  •

    Tipy Národní týden manželství

    Každý rok v týdnu Valentýna (14. 2.) je Národní týden manželství příležitostí pro všechny páry zaměřit se na svůj vztah. Valentýn je synonymem romantiky a týden manželství se jí určitě vyhýbat nebude, stejně jako přátelství, komunikaci, odpuštění a radosti, které by v manželství neměly chybět. Přidávám svůj tip na poslech přednášek od P. Maxe Kašparů. Nejenomže je odborníkem v mnoha oblastech, ale cokoliv řekne o vztazích považuji za věrohodné už jen z toho důvodu, že se svou ženou je nejenom přes 43 let, a protože mu dělá i zdravotní sestru v jeho psychiatrické ordinaci, tráví spolu 24 hodin denně. A posuďte sami, že tohle vyžaduje umění vztahu.               V našem okolí doporučuji aktivitu Centra pro rodinu Zlín     Kdo rád putuje, jistě mu přijde vhod putování na Svatý Antonínek s názvem Cesta manželů a zamilovaných.  

  • Již tuto sobotu zvou Tomíci na svou zábavu

      Pozor pozor! Po letech čekání, přesouvání a doufání je to konečně tady! TOMácká zábava 2023! Všichni jsou srdečně zvaní - vezměte kamarády, rodiče, prarodiče širokou rodinu, kolegy, známé nebo i Vaše postarší ratolesti a přijďte si to s námi užít!   Rezervace zde: https://tom-otrokovice.cz/zabava     

  •

    Ve Zlíně proběhne formace Poslaný žít ve společenství

      Zveme všechny, kdo touží patřit do společenství, na formační setkání zaměřená na téma společenství. Toužíme, aby vznikala další křesťanská společenství, aby naše společenství neustále rostla do podoby Kristovy a přinášela nový oheň do našich farností.   O co se jedná: tři formační setkání Termíny: soboty 11. 2. | 25. 3. | 13. 5. Místo: kostel sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně   Motto: Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich. /Mt 18, 20/   Pro koho je akce určena: vedoucí i členové křesťanských společenství, buněk a skupinek, a také všichni, kdo touží patřit do společenství anebo touží založit nové společenství Program: modlitba chval, sdílení, vyučování, workshopy a slavení mše svaté   Akci pořádá ve spolupráci společenství projekt ON, nadační fond CREDO, římskokatolická farnost sv. Filipa a Jakuba Zlín a společenství Invite.

  •

    Autobus na Hromniční pouť matek zastaví i v Otrokovicích

      ODJEZD: 4. 2. 2023 v 7,00 hodin autobusové nádraží Uherské Hradiště NÁVRAT: po ukončení programu, asi v 16,00 – 16,30 hodin CENA: za dopravu: 300,- Kč/ osoba, (sleva pro nastupující na trase)   PŘIHLÁŠKY elektronicky + SMS Centrum pro rodinu Uherské Hradiště cpruherskehradiste@ado.cz Jana Koňaříková, tel. + SMS: 731 16 22 79   Přihláška: jméno + telefon + nástupní stanice   NÁSTUPNÍ STANICE NA TRASE: čas je orientační - vyčkejte do příjezdu autobusu   7,00 hod. Uherské Hradiště - autobusové nádraží 7,04 hod. Staré Město -  nám. Velké Moravy 7,07 hod. Huštěnovice - autobus zastávka 7,13 hod. Babice - autobus zastávka 7,15 hod. Spytihněv  - autobus zastávka (naproti kostela) 7,20 hod. Napajedla  - spořitelna (pod kostelem) 7,25 hod. Otrokovice - náměstí (u kostela sv. Michala)   V případě neobsazení autobusu a zrušení zájezdu budete včas informováni.   Jsi přihlášený a nemůžeš jet, dejte nám ihned zprávu, ať nabídneme místo dalšímu zájemci. Děkuji.

  •

    Světový den nemocných ve Zlíně s biskupem Nuzíkem

       

  •

    Děkanátní mše pro mládež sv. Vojtěcha

      Proč vlastně křesťané putují? Jaké je putovat v cizině i pusté krajině, když se můžeš spolehnout jen na "Boží prozřetelnost" a dobrou vůli místních lidí? Toto a mnoho dalšího se dozvíš na mládežnické mši v Otrokovicích!