Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    P. Roman Vlk - VÁNOČNÍ VIDEO - Tři smrčky

    Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030 DĚKUJEME   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe   Roman Vlk | VÁNOČNÍ VIDEO | Tři smrčky

  • ZAMYŠLENÍ NA NAROZENÍ PÁNĚ: TICHO A SLOVO

    Z množství textů, které nám Církev nabízí ve čtyřech formulářích mši svatých na slavnost Narození Páně, se mi dnes vynořila slova o vyprávění – „neutichnu, volat, jásat, řekl, říkal, zpívejte, zvěstujte, zvelebovali, ohlašuje, řekněte, nazývat, chválili, oznámil“. A konečně Slovo. Po tichu Adventu (jak je těžké mít v našich časech takové ticho…) Bůh prolamuje své mlčení i naše ticho a přináší nám spásu. Dokonce chce, abychom mluvili – samozřejmě o spáse. Tak vám povím něco o své spáse. V tichu letošního Adventu mi často přicházeli na mysl konkrétní lidé, kteří se někdy v minulosti ve mně zklamali, nebo jsem jim ublížil. Je jich dost… Nemám možnost za každým jít a prosit o odpuštění. Tak jsem se – zejména v noci, kdy jsem se vzbudil z nějakého velmi živého snu – za ně modlil. Prosil jsem Boha, aby přinesl spásu do těch situací, kdy jsem nebyl upřímný, pravdivý, když jsem si dával masky… A také jsem Bohu děkoval, neboť mnozí přes mou slabost a bídu zakusili Pánovo požehnání. Pán jim dal spásu. Nepochopitelné jsou Boží cesty… Ticho Adventu mi pomáhalo vnímat, jak moc potřebuji znovu a znovu Boží zásah, jeho příchod s mocí nejen dnes, ale do mnoha dnů v mé minulosti. Věřím, že Pán přicházel, uzdravoval, utěšoval a zachraňoval. Ne mě, ale lidi, které mi kladl na srdce v tichu těchto dnů. Dnes znovu slavíme Narození Páně. Přišla k nám spása. Přišlo Slovo, které má moc uzdravit, zachránit, spasit. Co ve tvém životě potřebuje spásu? Vztahy? Nalomené zdraví? Přehnaná péče o tělo? Chudoba? Bohatství nabyté na úkor rodiny, pravdy či zdraví? Hněv či rozčilování? Alkohol? Porno? Lhostejnost? Perfekcionismus? Skrupule? Návykový hřích? Psychická nemoc? Spokojenost s sebou? Nějaká závislost? Nezájem o moudrost? Ať je to cokoliv, dej to Ježíši a oslavuj ho. Bůh je tady. Bůh je s námi. Bůh je naše jediná záchrana. To není fráze, to je fakt. Pravdivější než to, že máš nos mezi očima. Hledej Boha. Kéž ho dnes najdeš v jeslích svého srdce. Kéž zakusíš, jak ti přináší spásu. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 4. NEDĚLI ADVENTNÍ: HLEDAČI BOHA IV.

    Mocná jména   Mé dnešní hledání Boha je stručné. On sám nám totiž sděluje: „Tady jsem. Jsem s vámi. Jsem záchrana. Jahve. Emanuel. Ježíš.“ Boha lze velmi snadno najít. Je zde. Mám však dojem, že to nebereme vážně. Ano, to všechno je pravda, ale jaksi nemá vliv na náš život. Neboť často to vypadá tak, že pravda je jedna věc, realita druhá. Chceš důkaz? Mluví se o nutnosti šetřit elektrickou energií a o jejích stoupajících cenách. Kdo to bere vážně? Rozsvícené výzdoby, už týdny na mnoha domech blikají světýlka… Pravda je jedna věc a realita druhá. A čekáme, že stát se postará. Ale pokud se nestará podle našich představ, tak se nadává. Jiný důkaz: Svatý Otec František vyzývá, abychom omezili své nákupy dárků a ušetřené peníze věnovali mrznoucím obyvatelům válkou postižené Ukrajiny. Jistě, papež má pravdu. Ale jak vypadají naše nákupní centra? Ať se zříkají jiní…? Myslím si, že přesně stejný přístup máme k pravdám, které nám sdělují jména Jahve, Emanuel, Ježíš. Bůh je, je s námi, on je naše záchrana (spása, uzdravení, vysvobození…), ale spoléháme na sebe, na známosti, na peníze… Smutně vypadá naše čekání na Vánoce. Reklamy se předbíhají v tom, který obchodní řetězec nám zajistí jakési tradiční Vánoce. Ale mohu říci, že nádherně vypadá naše čekání na Narození Pána. Je vždy nové, žádné tradiční, neboť my jako věřící se předbíháme v tom, abychom sobě i svým blízkým zajistili, že Bůh bude u nás bydlet. Pokud ještě nebydlí. Zpověď, vzájemná ohleduplnost, ticho namísto mnoha řečí, ještě týden adventní písně namísto koled, vnímavost na (skutečné) potřeby jiných, obětavost… To je jen pár věcí, které mi přicházejí na mysl při uvažování, jak svým blízkým zajistit radostné a klidné slavení svátku Narození Páně. Bůh je tady. Bůh je s námi. Bůh je naše záchrana. Jahve. Emanuel. Ježíš. Tato jména ať nám znějí v srdcích, když čekáme, že se zjeví Ježíš Kristus, náš Pán. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 3. NEDĚLI ADVENTNÍ: HLEDAČI BOHA III.

    Poslední polínko Liturgie této neděle nabízí jednu zvláštnost, která se však velmi málo využívá – místo responsoriálního verše: „Přijď, Pane, a zachraň nás“ se může zpívat: „Aleluja.“ Je to dost velký rozdíl. Namísto volání o pomoc můžeme volat: „Chvalte Pána!“ K čemu nás tím Církev vede? Ke změně smýšlení. Když čteme text z Knihy proroka Izaiáše (35, 1-6b.10), tak si můžeme říci: „Jemu se snadno říká: ‚Řekněte malomyslným: Vzchopte se, nebojte se!“ Snad příslib toho, že jednou – neznámo kdy – se něco změní, stačí k tomu, aby se někdo přestal bát o svou budoucnost? Nejsou to všechno jen řeči?“ Vzniká v nás pochybnost… Možná i Jan Křtitel měl podobné dilema. Slyšel o Ježíši a jeho skutcích, ale skutečně je to ten, který má přijít? Je zde pochybnost… Přesně to samé se děje dnes ve světě kolem nás. Nikdo nám nedá jistotu, že nějaké řešení nějakého problému je už konečné a všechno bude v pořádku. Jen si vezměme ceny energií… Samá pochybnost a obavy… Církev nám dnešním responsoriem ukazuje zcela jinou cestu. Učí nás zcela spoléhat na Boha tím, že stále k němu voláme: „Přijď, Pane, a zachraň nás.“ A úplně stejným spoléháním na Boha je i zpěv: „Aleluja!“, neboť víme, že Bůh nás nikdy, skutečně nikdy neopustí. To neznamená, že situace ve světě se bude vyvíjet podle našich představ. Ale můžeme si být jisti, že Bůh v každé situaci dělá přesně to, co je potřebné pro naši záchranu. Jsme povoláni vnímat Boží řešení. A to je to, čím se můžeme navzájem povzbudit, posílit, upevnit. Takto potřebujeme smýšlet. Co řekneš malomyslným, když začnou nad něčím vzdychat a stěžovat si? Určitě je pozorně a s účastí vyslechni, ale v srdci pros Boha, aby ti dal slova útěchy a povzbuzení. Vzpomeň si na Eliáše, jak tři roky žil u vdovy v Sareptě a „mouky z hrnce neubylo a ze džbánu neubýval olej“ (1 Kr 17, 16)? Možná právě to potřebujeme znovu slyšet. Možná někdo bude celou zimu chodit do kůlny po poslední polínko a ono tam jedno pořád bude… V dnešní liturgii jsou použity jen necelé čtyři verše ze 146. žalmu. Je třeba si ho však vzít celý a najdeme v něm tuto větu: „Nespoléhejte se na knížata ani na lidi vůbec; oni pomoci nemohou“ (v. 3). To je směrovka pro nás. Buďme trpěliví (Jak 5, 7) a uvidíme Boží spásu. Je něco, co nutně potřebuješ pro život, ale máš z toho už jen „poslední polínko“? Buď si jistý, že i když ho použiješ, vždy ho znovu najdeš. Tak jako vdova ze Sarepty. Bůh je tvá, moje, naše záchrana! Přečti si tento text ještě jednou a všimni si, že celý je hledáním Boha… Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    P. Roman Vlk - JAK NA TO - Korunka k Božímu milosrdenství

    Seriál - JAK NA TO - přináší návody ke každodennímu prožívání křesťanské víry Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030 DĚKUJEME   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe   Roman Vlk | JAK NA TO | Korunka k Božímu milosrdenství  

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 2. NEDĚLI ADVENTNÍ: HLEDAČI BOHA II.

    V dnešních čteních vnímám dvě roviny. Jedna je rovina příslibů ohledně budoucnosti. Nastane pokoj, bude spravedlnost, nebude více zla. Je to rovina, která nám přináší naději. Je obsažena ve výrocích typu „bude rozhodovat ve prospěch ponížených“, „dechem svých rtů usmrtí bezbožníka“, „nikdo nebude škodit ani pustošit“ (viz Iz 11, 1–10). I žalmista se vyjadřuje podobně: „…vysvobodí ubožáka, který k němu volá, chudého, kterému nikdo nepomáhá… zachrání život ubožákům“ (Ž 72, 12-13). Dnešní texty tak můžeme pokládat za slova útěchy a naděje. Druhá rovina mi ukazuje, že tyto texty nejsou jen o budoucnosti. Jsou také o tom, jak mám dnes žít nejen proto, abych se nezařadil mezi „bezbožníky, které Pán usmrtí dechem svých úst“, ale také proto, aby „pohané vyhledávali Pánův příbytek“ (srov. Iz 11, 10), aby „vlk mohl bydlet s beránkem“. Obrazy z Knihy proroka Izaiáše jsou symbolické a až se nám nechce věřit, že něco takového je možné. Ale pokud si „oblečeme našeho Pána Ježíše Krista“, jak jsme o tom četli minulou neděli, budeme-li „jedni o druhých smýšlet podle Krista Ježíše“ (srov. Řím 15, 5), jak to posloucháme tuto neděli, tak se nám to v našem malém, osobním světě jistě alespoň trochu povede. Nebo vyrovnávání chodníků (pokud jste někdy něco takového dělali, tak to víte), to znamená napravování vztahů či změna smýšlení není práce na hodinu či den, ale někdy na měsíce, ba i roky. Malá motivace. Znáš nějakého bezbožníka? Člověka, který je svým smýšlením či jednáním na cestě do neuhasitelného ohně (Mt 3, 12)? Možná je to tvůj bratr, tvá sestra, tvůj soused, tvůj kolega, tvůj spolužák. Necháš je tak? Určitě ne! Jak je můžeš změnit, zachránit? Tak, že budeš naplno žít s Kristem. Smýšlet jako Ježíš, mluvit jako Ježíš, jednat jako Ježíš. A jak to Ježíš všechno dělal? S láskou. Prosme Božího Ducha o moudrost, abychom věděli, co znamená smýšlet, mluvit a jednat s láskou. Ať to lidem kolem nás přinese takové poznání, které je změní z bezbožníků na hledače Boha. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    P. Roman Vlk - PŘEKVAPENÍ DJ LUPÍKA - Jde s tebou

    Svítící tkaničky můžete zakoupit zde: ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030 DĚKUJEME   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe   Roman Vlk | PŘEKVAPENÍ DJ LUPÍKA | Jde s tebou

  • ZAMYŠLENÍ NA 1. NEDĚLI ADVENTNÍ: HLEDAČI BOHA

    Novému cyklu mých textů pro nový liturgický rok jsem se rozhodl dát název Hledači Boha. Vnímám totiž, že každý den ve svém životě nově potřebuji hledat Boha, setkávat se s ním, mluvit s ním, být s ním. Můžete mě na této cestě doprovázet… „Stane se v posledních dnech…“ (Iz 2, 1). Myslím si, že v Církvi od jejího počátku prožíváme poslední dny. Celé generace celá staletí a nyní my přicházíme „k hoře s Pánovým domem“ a toužíme, aby „nás poučil o svých cestách“, neboť „chceme kráčet po jeho stezkách“. Není totiž jiné cesty. Apoštol Pavel to v listu Římanům vyjádřil slovy „oblečte si Pána Ježíše Krista“ (13, 14a). Poznáváme Boha a učíme se jednat tak, jak to od nás žádá – „ne v hýření a opilství, ne ve smilství a necudnosti, ne v svárech a žárlivosti“, ale stále více podobnější Ježíšovi. Radostnou zvěstí v tom všem je, že naše úsilí být dobří – být podobní Bohu – není ponecháno na naše síly, ale máme „oblečeného Krista“, proto on sám v nás a skrze nás jedná. Mám oblečeného Krista? Jistě, už od křtu. Nechávám ho jednat, spolupracuji s ním, když chce skrze mne konat dobro? Moje odpověď je: „Jak kdy.“ Co mám dělat, aby chvilek, kdy moje jednání neodpovídá mému oblečení, bylo co nejméně, aby se úplně vytratily? Návod mi dává žalmista (Ž 122): „S radostí.“ S radostí chodit do chrámu. S radostí velebit Pánovo jméno. S radostí prosit o pokoj pro bratry a sestry, pro Církev. Návod mi dává Ježíš. Připomíná lidi z dob Noema, kteří viděli, jak Noe staví koráb, ale „nic netušili“ (Mt 24, 39), až přišla potopa. Nebyli připraveni, nečekali to. Ježíš říká, abychom jim nebyli podobní. Naopak, máme bdít. „A co znamená bdít? Ne nespát, ale mít srdce upřené na Boží věci. Hledat a nabývat Boží pohled na svět a události v něm. Vnímat, jak Bůh neustále jedná a vede vše k završení v Kristu. Čili stručně řečeno, máme hledat Boha.“ Vždy a ve všem. Možná někdo označí můj následující pohled za naivní, ale v souvislosti se situací kolem výpovědí lékařů mi přišlo na mysl Boží řešení, které může dokonale všechny zaskočit. Prosme Boha, aby v každé farnosti daroval několika pokorným lidem dar uzdravování. Bude méně nemocných a bude čas dát zdravotnictví do pořádku. A zároveň se Boží chrámy zaplní vděčnými lidmi… Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    P. Roman Vlk - JAK NA TO - Boží jméno

    Seriál - JAK NA TO - přináší návody ke každodennímu prožívání křesťanské víry   Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe   Roman Vlk | JAK NA TO | Boží jméno

  • ZAMYŠLENÍ NA 34. NEDĚLI V MEZIDOBÍ (NAŠEHO PÁNA JEŽÍŠE KRISTA, KRÁLE NEBE I ZEMĚ): KONEC!

    Kráčet společně (Syn hodos)     Velmi se mi líbí, jak třetí vydání Římského misálu upřesnilo název dnešní slavnosti – ze slavnosti Krista Krále máme slavnost Našeho Pána Ježíše Krista, Krále nebe i země. Krásné vyjádření! Náš Král! Král nebe i země! Náš Pán je naším Králem, ale také Králem všeho. Z tohoto pohledu jsou dnešní čtení na konci církevního roku velmi pozitivní a povzbuzující. Odhalují totiž jednu zásadní pravdu – pro věřícího člověka neexistuje něco jako konec. Definitivní konec. Stačí se podívat na dnešní evangelium a dialog Krista a kajícího lotra. Ti, co na ně hleděli, viděli jejich konec. Definitivní konec na kříži. Ale lotr (!) viděl dál. Umírajícímu Kristu řekl: „Ježíši, vzpomeň si na mě, když přijdeš do svého království.“ A Ježíš také viděl dál. Jak by mu jinak mohl říct: „Dnes budeš se mnou v ráji“? Oba měli perspektivu, kterou nemohla smrt zničit. V tomto významu vnímám i dnešní responzorium ze 122. žalmu: „Do domu Hospodinova půjdeme s radostí.“ To je perspektiva pro každého věřícího. V kontextu této neděle a dnešních čtení se netýká vstupování do nějakého kostela, ale toho, že když pro nás nastane konec zde na zemi, tak půjdeme dále - s radostí do Pánova domu, domů, kde už nikdy nebude žádný konec. Nechce-li se ti tomu věřit, přečti si Pavlův chvalozpěv na Krista z Listu Kolosanům, který tvoří dnešní druhé čtení (1, 12–20). Bůh udělal velké věci – a ne nějakému světu, ale mně i tobě. Přenesl nás z moci tmy do království svého milovaného Syna. To se stalo při křtu a my od té doby žijeme jako královské děti. Daroval nám odpuštění hříchů. Jsme vykoupeni! Tak nežijme jako žebráci! Vždyť Bůh je náš Otec! „Milosrdný a milostivý, shovívavý a velmi laskavý!“ Proto si s radostí nacvičujme tento týden každý den putování do Pánova domu – to poslední, které nás každého dříve či později čeká. Připomínej si to, když půjdeš do kostela. Když budeš večer usínat. Připomínej si to, když si budeš sedat za volant. Mysli na to, když půjdeš k lékaři na nějaké vyšetření, byť banální. „Půjdeme do domu Pánova. S radostí.“ To chce nácvik. Začni už dnes, abys byl připraven, když přijde kříž a konec, který není konec. Čeká tě tvůj Král! PS. Po přečtení tohoto textu mi přišla na mysl ještě jedna věc. Do domu Páně se nikdo z nás nedostane sám. „Půjdeme.“ Jsme společenství. Snažit se vklouznout do nebe sám je nesmysl. Jsme povoláni jít spolu. Tak to tak čiňme. Ať nikdo kolem nás není sám. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/