Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  • Zamyšlení Sluha Ježíš (Křtu Páně)

    Slovo, ktoré mi v tento sviatok vždy ako prvé prichádza na um, je slovo sluha. Sluha je ten, kto z vlastného rozhodnutia vo všetkom a vždy hľadá prospech toho, komu slúži. (Viem, je to taká idealistic-ká definícia, ale aj Ježiš je ideálny, preto sa tu hodí.) Ježiš slúži Otcovi, hľadá jeho záujmy. Ježiš prišiel slúžiť tiež ľuďom, hľadať naše záujmy. Tým, že sa postavil do radu hriešnikov na brehu Jordánu a potom prijal z Jánových rúk krst, úplne sa zaradil medzi nás. „Lebo všetci zhrešili,“ píše svätý Pavol (Rim 3, 23). Ježiš nezhrešil, ale to pri Jordáne nikto nevidel. Hádam len Ján Krstiteľ niečo tušil: „Hľa, Baránok Boží...“ (Jn 1, 29. 36). (Ani Mária nezhrešila, tá však pre budúce Ježišove zásluhy a z milosti.) Ale ináč nám bol Ježiš podobný vo všetkom, aj v tom, že prijal Jánov krst pokánia. Akoby tým volal: „Som úplne ako vy všetci. Prišiel som, aby ste sa vy všetci stali ako ja. Viem, ako na to. Ak budete so mnou, zvládnete to.“ Náš hriech – myslím, že bez výnimky každý – je v tom, že chceme veci, problémy zvládať sami. Tvári-me sa, že nepotrebujeme sluhu, veď nežijeme v otrokárskej spoločnosti... A tým sa stávame otrokmi: seba samých, nedobrých vzťahov, modiel, politiky, práce, peňazí... Otrok je ten, ktorý musí slúžiť. Nie z vlastnej vôle, ale z nutnosti. Sluha Ježiš chce slúžiť aj tebe – ak mu to dovolíš, ak ho prijmeš nielen za svojho Pána, ktorému sa máš klaňať a poslúchať ho, ale aj za svojho Sluhu, ktorý ťa vedie k spáse. A Sluhu, ktorý ti vie zabezpečiť očis-tenie od hriechov a večný život, sa oplatí poslúchať. Len treba byť s ním. Byť s Ježišom je výsada i boj. Výsada, lebo je to jeho dielo a dar. Boj, lebo aj ja to musím chcieť. Ježiš, chcem byť s tebou. Teraz. Aj teraz. Aj v tejto chvíli. Aj v tejto sekunde. Byť s tebou. Ježiš, ďaku-jem, že vždy si so mnou. Vždy. Čo tak zasvätiť sa Kristovi – Sluhovi? A potom ho poslúchať, veď je „milovaný Syn“ (Mk 1, 11). Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • Ohlédnutí za Vánoční besídkou v Kvítkovicích

    Velké poděkování patří všem, kdo pro nás připravili na Nový rok Vánoční besídku v kapli sv. Anny v Kvítkovicích. V následujícím videu můžeme zavzpomínat na krásné chvíle.  

  • Filmový apoštolát zve na film Babettina hostina

      Srdečně Vás zveme k promítání dánského romantického dramatu (1987), který považuje papež František za jeho nejoblíbenější film. V devatenáctém století v Dánsku se dvě postarší dcery protestantského pastora z odlehlé vesnice Martina (Birgitte Federspiel) a Philippa (Bodil Kjer) vzdaly svého života ve prospěch otce a jeho farnosti. Po letech k nim jako hospodyně nastoupí francouzská uprchlice Babette Harsant (Stéphane Audran). Nějakou dobu po smrti otce se rozhodnou uspořádat hostinu pro celou vesnici na oslavu stého výročí jeho narození a Babette je prosí, aby ji mohla přichystat. A nikdo netuší, že hodlá předvést vesničanům zážitek, na nějž budou moci vzpomínat do konce života...

  • Podívejte se na naši farnost a okolí z nebe

      Pro každou rodinu, z níž se někdo zapojuje v naší farnosti do nějaké služby, jsme k Vánocům připravili krásnou knihu s názvem Zlínsko a Otrokovicko z nebe.   Zlínsko a Otrokovicko z nebe   Neváhejte si ji prolistovat a uvidět známá místa z jiné perspektivy. https://www.cbs-cesko.cz/kniha/zlinsko-a-otrokovicko-nejen-z-nebe-rimskokatolicka-farnost-zlin/

  • Zamyšlení Príbeh (Sviatok Svätej rodiny)

    Celý liturgický rok nám čítania zo Svätého písma a iné posvätné texty Cirkvi postupne predkladajú celý Ježišov príbeh. Prísľub Mesiáša, králi a proroci, očakávanie, zvestovanie, narodenie... I dnešné evanjelium o tom, ako Ježiš rástol a mocnel, plný múdrosti, je súčasťou tohto príbehu. Je však veľmi dôležité, nevy-hnutné, aby sme ho nesledovali zvonku ako nejaký film, ale vstúpili doň a stali sa jeho trvalou súčasťou. Tak polopatisticky povedané byť kresťanom neznamená chodiť v nedeľu do kostola, ráno i večer sa po-modliť, plniť nejaké prikázania..., ale žiť dennodenne, 24/7 s Ježišom, kráčať po Božích cestách, rásť a mocnieť, plný múdrosti. Len zapojenie do príbehu nám zaručuje prijatie vykúpenia a večnosť. Kto osta-ne mimo príbehu, kto si myslí, že si môže žiť vlastný príbeh, že dosiahne večnosť sám bez spojitosti s Ježišovým príbehom, ohrozuje svoj život. A to nie je rozumné. Keď dnes čítame pokyny Sirachovho syna, ako sa správať k rodičom, keď počúvame slová svätého Pavla, ako majú vyzerať naše vzťahy najmä v rodine, tak to nie je preto, aby Písmo na nás kládlo nejaké bremeno. Ale preto, aby sme svojou neznalosťou či priamo hlúposťou z príbehu nevypadli. Lebo neraz sa nám niečo môže zdať správne a chceme to robiť či podľa toho zmýšľať, no Boh nám vo svojom slove ukazuje mantinely – čo je v zhode s príbehom a čo mu odporuje. Robí to najmä cez Cirkev, ktorá je Kris-tovým tajomným telom, ktorej pápeži sú neomylní vo veciach viery a mravov, keď sa vyslovujú z moci svojho úradu. Náš príbeh je napínavý. Aj keď môže byť navonok úplne jednoduchý a niekomu sa môže zdať „abso-lútne nepodstatný“. Ale pre Boha je každý človek absolútne podstatný, lebo má miesto v jeho veľkom príbehu. Aj ty, čo čítaš tento text. Tvoje miesto je nezastupiteľné a si nenahraditeľný. Ani najmúdrejší a všemohúci Boh ťa nevie nahradiť. Tak vstúp dnes do chrámu s Jozefom a Máriou, so Simeonom a Annou a spolu s nimi hľaď na Ježiša, ktorý je svetlom, aby si videl. V jeho svetle potom pozeraj na svoj život, vyhadzuj z neho to, čo príbehu odporuje, a rozvíjaj to, čo ťa do príbehu vťahuje a zapája. Vo filme Kráľovstvo nebeské je scéna, pri ktorej veliteľ obrany Jeruzalema vyjednáva kapituláciu. Po dohodnutí všetkého sa Balian a Saladin rozchádzajú, keď sa zrazu rytier obráti a pýta sa: „Aká je cena Jeruzalema?“ Zaznie odpoveď: „Žiadna.“ A po chvíli: „Nesmierna.“ Tak je to aj s nami: náš život je zdan-livo bezvýznamný, ale v skutočnosti je nesmierne cenný. V Ježišovi. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • Tříkrálová sbírka proběhne v Otrokovicích v sobotu 6. ledna 2024 od 10:00 do 15:00

    Tříkrálová sbírka začne požehnáním koledníkům při mši svaté v sobotu 6. 1. 2024 v 8:30 hodin v kostele sv. Vojtěcha. Po mši svaté bude v sále pod kostelem připravena snídaně, po ní koledníci převezmou vše potřebné a odcházejí na jim určené místo.   Sváteční poselství kněze Marka Orko Váchy   Blíží se konec roku a s ním i vánoční svátky Je to období plné lásky i dobrých skutků. Krátce po novém roce chodívali podle lidových tradic v našich ulicích tři králové. Většina z vás se i dnes každoročně setkává s malými koledníky, kteří zazvoní u vašich dveří, aby vám zazpívali koledu a popřáli vše dobré do nového roku. Tento starobylý zvyk v posledních letech známe zejména díky organizaci Charita ČR, které každoročně pořádá Tříkrálovou sbírku. Již více jak 20 let vysílá své koledníky, aby všude tam, kam přijdou, přinášeli radost a pokoj. A nejen to. Tříkrálová sbírka má ještě větší přesah. Lidé, které koledníci navštíví, mají možnost přispět jim do kasičky a tím pomoci těm nejpotřebnějším.   I naše otrokovická Charita pak může díky těmto darům pomáhat tam, kde je to třeba. A to i lidem ze svého nejbližšího okolí, v minulosti pomohla např. i několika dětem, školákům místních škol, ale i lidem, kteří se dostali do obtížných životních situací. Více informací o této sbírce najdete na stránkách: https://www.otrokovice.charita.cz/charita-otrokovice/trikralova-sbirka/.    

  • POZVÁNKA NA VÁNOČNÍ KONCERT VE SV. VOJTĚCHOVI

      Přijměte pozvání, pozvěte své známé a přijďte do kostela sv. Vojtěcha ve čtvrtek 28. 12. v 17:00. Společně můžeme prožít vánoční chvíle při poslechu koled, vánočních písní a melodií za doprovodu cimbálu, trubky, houslí, flétny, varhan. Vstupné dobrovolné.

  • MARIA VE ŠKOLE (ČTVRTÁ ADVENTNÍ NEDĚLE)

      Nemám ve zvyku v těchto textech popsat o Panně Marii, pokud nepadne nějaký její svátek přímo na neděli. Dnes to však bude o ní… Když jsme kdysi ve formaci několik týdnů probírali téma Panna Maria, přečetli jsme z lekcionářů všechny texty Starého i Nového zákona, které Církev na Boží Matku vztahuje. Je jich kolem třiceti. Dávají velmi ucelený pohled na to, kým vlastně Maria je. Ale ze všech vlastností, které jsme probírali, mi nejvíc v paměti i srdci utkvěl pohled na Marii jako na Ježíšovu učednici. Vzpomněl jsem si na to při čtení dnešního evangelia o Zvěstování, které bych nazval: Maria vstupuje do Ježíšovy školy. V mnoha věcech, které Maria prožívala, ji neumíme následovat. Matka a zároveň panna, milostiplná, nanebevzatá, sedmibolestná… to vše jsou pro nás nedosažitelné mety. Ale žít s Ježíšem a být mu k dispozici je něco, v čem můžeme Marii ochotně a úspěšně napodobovat. Základem toho všeho u Marie bylo rozhodnutí – to z dnešního evangelia. A pak jeho věrné dennodenní uskutečňování. „Potřebuji Ježíši navařit. Musím mu zalátat tu díru na šatech. Dnes budu prát. Je třeba zamést. Půjdeme pro vodu, vezmu Ježíše s sebou…“ Celý den naplnit jednáním, mluvením, myšlením, které je soustředěno na Ježíše. Jak jsem to psal v jednom z nedávných textů, potřebujeme být Ježíši k dispozici. To je Ježíšova škola. Už jsi do ní vstoupil? Pokud nevíš, jak se v ní chovat, koukej na Marii. Pere, vaří, uklízí… s Ježíšem. To vše jsou obyčejné věci, které však ve spojení s Bohem dostávají rozměr věčnosti. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • VÁNOČNÍ BOHOSLUŽBY V NAŠÍ FARNOSTI

      Mše kostel sv. Vojtěcha 24. 12. neděle   7:30 a 15:00 – mše pro děti 24. 12. neděle   22:00 25. 12. pondělí  7:30 a 10:30 26. 12.  úterý      7:30 28. 12.  čtvrtek    7:30 29. 12.  pátek      18:00 30. 12.  sobota    7:30 31. 12. neděle   7:30 a 10:30 1. 1.      pondělí  7:30 a 10:30   Adorace v kostele sv. Vojtěcha 28. 12.  čtvrtek 8:00- 10:00     Mše kaple sv. Anny v Kvítkovicích 24. 12. neděle  9:00 25. 12. pondělí 9:00 26. 12. úterý     9:00 31. 12. neděle  9:00 1. 1.     pondělí 9:00             Besídka u jesliček kaple sv. Anny 1. 1.     pondělí           15:00

  • PŘÍSTUP K JESLIČKÁM V OTROKOVICÍCH A JEJICH HISTORIE

    Otrokovické jesličky budou pro veřejnost přístupné v tyto dny: Na štědrý den 24. 12.     od 13.00 do 14.45 Od 25. 12. do 1. 1.            od 14.00 do 17.45     Otrokovické jesličky – Historie, tvůrci, příběhy V boční kapli farního kostela sv. Vojtěcha je ve vánoční době umístěn dřevěný vyřezávaný betlém. Kolem chléva stojí tři králové, muž s dítětem, žena vedoucí kozu, malí kluci, maminka s nemluvnětem na ruce a spousta dalších postaviček – ti všichni chtějí pozdravit narozeného Ježíška. K tomu hrají nejen chóry andělské nebo pastýř s píšťalou, ale i celá cimbálová muzika, a když probíhají bohoslužby, tak i digitální varhany… Vydejme se k betlému i my a seznamme se s jeho historií a příběhy, které ho doprovázely.   Vznik betlému v roce 1972 Po 2. světové válce vlastnila otrokovická farnost jen malé jesličky ze sádrových figurek. Doba společenských otřesů a perzekuce církví v 50. a 60. letech nebyla příznivá úsilí pořídit si větší a výpravnější betlém. Až někdy kolem roku 1970 se tehdejší nový otrokovický farář P. Vojtěch Frélich dohodl s Bernardem Kučerou, amatérským řezbářem ze Sazovic, jehož postavičky stály u mnoha jesliček v okolí, že vyřeže figurky pro nový otrokovický betlém. Nové jesličky byly dohotoveny asi v roce 1972 a obsahovaly 12 figurek. Sv. Josef a Panna Maria, tři králové, pastýř s holí, babka s kozou, žena v široké sukni, několik malých kluků a oveček. Určitě byl součástí jesliček i Ježíšek, ale patrně nebyl zdařilý, protože za pár let byla jeho figurka vyřezána znovu jiným autorem. Ačkoli betlém byl v průběhu let značně rozšířen, postavy Bernarda Kučery tvoří stále základ a přes různé úpravy nesou znaky svého původního tvůrce – lidového řezbáře: typická kompozice figurky, její náklon, podobné oblečení, a to vše v hrubé řezbě s většími ploškami na povrchu. Dochovala příhoda, jak se farář Frélich a řezbář Kučera poprvé setkali. Bylo to v létě roku 1970, kdy se farář přišel s partou ministrantů do Sazovic podívat na známý velký sazovický betlém, který obsahoval kolem 50 figurek rozestavěných na ploše asi 5 x 4 m. Betlém byl přístupný po celý rok u Kučerů v kůlně jejich zemědělské usedlosti. Prohlížet si jesličky uprostřed žní muselo být velmi zvláštní…   ◼ Bernard Kučera (1922–1999) Bernard Kučera byl sazovický občan, po celý svůj život pracoval v zemědělství. Od mládí se věnoval řezbářskému řemeslu, byl však spíše samouk a učil se u jiných lidových umělců. Inspiraci hledal v betlémech v regionu, zejména v bazilice na Hostýně. Později se jeho figurky staly ozdobou jesliček mnoha obcí a řadu z nich vlastní různí občané v okolí. Byl známý jako autor sazovického betlému.     Postupné úpravy betlému Figurky v betlému měly dosti hrubou řezbu a patrně z toho důvodu někdy kolem roku 1975 P. Frélich požádal Antonína Berku, řezbáře a akademického sochaře, který se nedlouho předtím do města přistěhoval, aby je upravil. Věřil, že jako vyučený řezbář je udělá jemnější, propracovanější a živější. Antonín Berka upravoval figurky přibližně v letech 1975–1980. Údajně tomu nebyl příliš rád, nechtěl ale prosbu faráře odmítnout. Na některých postavičkách jsou jeho zásahy dobře patrné, např. na Panně Marii a sv. Josefovi jsou řezy zepředu zcela jiné než u ostatních figurek a odlišná je i barva dřeva. Odlišné techniky jsou vidět i na volkovi s oslem ve chlévě. Stojí na nahrubo řezaných podstavcích od Bernarda Kučery, ale jinak jsou zvířata už zpracována jemněji. Antonín Berka také sám doplnil jesličky vlastními figurkami. Od ostatních se odlišují propracovanou anatomií a tím, že jsou ozdobeny mnoha detaily. Zcela změnil postavu ženy se širokou sukní – stala se z ní žena chovající na ruce dítě. Jeho dílem je také anděl vznášející se nad chlévem a Ježíšek ležící v jesličkách – svědčí o tom jeho iniciály v podstavcích obou figurek. Oba řezbáři se po úpravách figurek osobně setkali. Pan Kučera viděl, že jeho původní figurky jsou po úpravách líbivější a údajně Antonínu Berkovi nabídl spolupráci, že by vyřezávali ve dvojici Ten však na ni nepřistoupil, protože podle jeho názoru vyřezávaná figurka má mít jediného autora. Vážil si děl, která někdo ze záliby a s radostí vytvořil, a respektoval jejich styl, byť nebyl dokonalý.   ◼ Antonín Berka (1905–1995) Rodák z Leštiny u Zábřeha, od roku 1975 bydlel v Otrokovicích. Vyučil se řezbářem a poté na UMPRUM v Praze vystudoval sochařství. Jeho práce ze dřeva i kamene jsou k vidění po celé republice. Vytvořil například několik soch do chrámu Nejsvětějšího srdce Páně v Praze na Vinohradech, boční oltář v kostele sv. Bartoloměje v Zábřehu a Pietu u kapličky nedaleko Zábřeha. Je také autorem Krista na kříži ve starém otrokovickém kostele. Byl spoluzakladatelem Chrámového družstva v Pelhřimově, které se zabývalo tvorbou sakrálních uměleckých děl. Komunistický režim však družstvo zlikvidoval a Antonín Berka působil až do konce života jako svobodný umělec.     Současnost betlému V době, kdy probíhala úprava figurek, se přistěhoval do Otrokovic Josef Švehlík. Ve volném čase se věnoval vyřezávání ze dřeva a v pozdějších letech se u Antonína Berky postupně seznamoval s finesami řezbářského řemesla. Po roce 2000, když odešel do penze, obohatil jesličky o sadu dalších postav. Nejprve to byla matka s dítětem, jako náhrada podobné dvojice, která byla ukradena. K ní pak časem přibyl otec s klukem s lucerničkou, pár dědečka s babičkou a po roce 2012 další účastníci betlémského děje, zejména parta muzikantů: houslista, basista, klarinetista se synem a muž u cimbálu. Zajímavostí je, že houslista byl vyřezán podle skutečné postavy autorova kamaráda. Štíhlé figurky pana Švehlíka stávají v betlémě vzadu po bocích chléva. Mají jemně hlazený povrch a na rozdíl od ostatních jsou oblečené spíš po městsku, muži mají na hlavě kulaté klobouky. Zajímavostí je, že trojice, v níž muž drží za ramena ženu a dítě, má na sobě náznak již dávno zapomenutého otrokovického kroje. Autor při řezání použil nákres zapůjčený z muzea.     Čeho si dále můžeme všimnout Každý z řezbářů nám zanechal také několik zvířátek, hlavně ovcí. Někdy za tím byla snaha paletu figurek rozšířit, jindy to byl výraz nouze, to když se ovečka od jesliček prostě ztratila. I na ovečkách jsou dobře patrné různé styly jednotlivých řezbářů, s jistotou se dá určit, kdo kterou ovečku vytvářel. Chlév, v němž je umístěna Svatá rodina, je z tmavšího akátového dřeva a byl zhotoven dnes už neznámým tvůrcem. Pozadí celé scény znázorňuje širou betlémskou krajinu, tak jak kdysi skutečně vypadala, a nakreslil ho akrylem na plátně v letech 2014-2016 otrokovický farník Jan Kropáč. Inspiroval se při tom obrazem Betléma od anglického krajináře a cestovatele Davida Robertse, který vznikl při jeho cestě do Svaté země. Když ve vánočním čase přispěcháte i vy k jesličkám se poklonit Ježíškovi, zkuste se chvíli zastavit, prohlédnout si jednotlivé postavičky a připomenout si příběhy, které jsou s nimi spojené. Otrokovický betlém je výrazem lásky Boha k člověku i kusem historie otrokovické farnosti 20. a 21. století. Vaši pozornost si zcela jistě zaslouží.