Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    ZAMYŠLENÍ NA VELIKONOČNÍ NEDĚLI: OSLAVY

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 16.4.2022

      Kráčet společně (Syn hodos) Z utrpení a smrti se rodí život. Z Ježíšova utrpení a z jeho smrti. Z našeho utrpení a smrti jen tehdy, když jsme spojeni s Ježíšem. Jinak utrpení nedává smysl. A jaký život se rodí? Nový! Kvalitativně jiný než ten, když se narodí dítě. Každý člověk se narozením rodí pro smrt. Novým narozením – přijetím Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání ve křtu – se rodíme pro život, věčný život. Velikonoční třídenní je oslavou nového života. „Staré se pominulo a nastalo nové" (2 Kor 5, 17b). Prožíváme radost, neboť smrt už nad námi nemá moc. Jistě, naše těla zemřou, ale na konci budou vzkříšena pro život s Bohem, na kterém mají naše duše účast již nyní – díky svátostem, díky společenství Církve, která se zrodila z Ježíšova utrpení a smrti. To, co píšu, nejsou pro mě teologické úvahy. To je můj každodenní život. Ježíš žije a já žiji s ním, v něm, skrze něho. Jím posilován a veden nesu svůj každodenní kříž v naději, že svým utrpením přispívám ke slávě Božího království. Možná je v těchto dnech náročnější prožívat radost, když vidíme spoustu bolesti, spoustu zbytečně mrtvých, když nás obklopuje strach a nejistota z budoucnosti. Ale nedejme si naši velikonoční radost vzít. Ať se děje cokoli, Ježíš žije a my žijeme s ním. Z Ježíšovy smrti se zrodil život. Pokud jsi s Ježíšem úzce spojen, i z tvého utrpení a smrti se působením Božího Ducha neustále rodí nový život. Možná to nevidíš. Ale věř! Jednou uvidíme ovoce svého života a budeme žasnout, jak navenek drobné skutky lásky, maličká sebezapření, kratičké střelné modlitby, pozvednutí očí ke kříži v bolesti přinesly nesmírně mnoho nového života nejen nám, ale lidem kolem nás. Ba i zcela neznámým, kterým Bůh dal ovoce našeho nového života. Když dnes zpíváme ALELUJA, ať je to nejen pořádně nahlas, ale hlavně celým srdcem. Neboť Ježíš nám získal a daroval nový život. Navěky!  

  •

    Videoklipová křížová cesta za mír na Ukrajině

      Text této křížové cesty s názvem Křížová cesta pro tento čas připravil P. Jan Linhart a výběrem hudby od Simona Khorolskiyho doplnil P. Pavel Šupol   1. Ježíš odsouzen na smrt - Ukrajina jako stát, je odsouzena na smrt, k neexistenci, protože překáží, protože se někomu nelíbí, je hračkou v rukách mocností nebo několika - mocí posedlých - lidí... Ale kdo je víc živý, kdo je víc mrtvý? Ti co odsoudili Ježíše, nebo sám odsouzenec...? Agresoři nebo obránci? Před Bohem je vše jinak... I když někdo fyzicky zemřel, může být v Bohu živý navždy... Modleme se za něj, ale snad ještě více za ty, co žijí fyzicky, ale duchovně jsou mrtví. Ti to potřebují ke svému obrácení mnohem víc...   Pane, keď si svoju smrť zvestoval   2. Ježíš přijal kříž - jak nám vadí, když si musíme něco odepřít, něčeho se vzdát. Blackout a nemožnost být online je pro mnohé noční můrou, něčím z jiného světa... V tuto dobu jsou tisíce lidí bez proudu, bez vody, bez jídla, bez domova, s malou šancí na přežití... Ale Bůh je neopustil, je v tom s nimi - jako byl v nacistických i komunistických koncentrácích a ve všech utrpeních tohoto světa... To vše přijal s křížem, který mu jednoho jarního dne dali v Jeruzalémě na ramena....   Ty si vždy so mnou   3. Ježíš padá pod křížem - na Ukrajinu denně padají bomby a rakety. Se smrtí dalšího zasaženého člověka upadá lidství. Nejen že zhrubne každý účastník války, ale bohužel zvyká si i divák na netu nebo v televizi. V Jeruzalémě v době Ježíše byli lidé zvyklí na veřejné popravy a pád jednoho z odsouzenců při cestě na popraviště pro ně nebyl až tak ohromující. My si nesmíme nikdy zvyknout na nespravedlnost, na utrpení a ponížení nevinných.   Cesta na Golgotu je ďaleká – Simon   4. Maria - tolik ukrajinských i ruských matek se nyní bojí o životy svých synů. Mnozí Rusové jsou na frontě z donucení a ne z vlastního rozhodnutí. Jejich rodiče ani nevěděli, kam jejich děti vláda posílá. Dozvědí se to mnohdy, až když obdrží cínovou rakev s ostatky svého syna. Maria nemohla nic udělat pro svého syna, jen být s ním a pro něho - být v jeho blízkosti. Modleme se za všechny umírající, kteří jsou sami, aby i s nimi byla Ježíšova Matka..., která za nás všechny přece prosí - nyní i v hodinu smrti naší.   Modli sa za mňa, mama – Simon     5. Šimon - pomáhá Ježíšovi asi ne úplně ochotně - vojáci ho donutili nést Ježíšův kříž, aby ho vůbec dostali na popraviště živého.... Byla to minimální pomoc - a přece důležitá. Jeden z mála, kdo se jen nedívá, ale udělá něco konkrétního k ulehčení. V těchto dnech se zpočátku okolní svět jen ohromeně díval na utrpení a zoufalý nerovný boj jedné napadené země a pak se váhavě postupně nacházelo stále více Šimonů, aby pomohli, jak mohou. Buďme k sobě vnímaví a citliví a pomáhejme nejen slovy, ale skutky, doopravdy.   Nesmúť, nenariekaj   6. Veronika - má ještě méně možností pomáhat, než silný Šimon, který poponesl Ježíšovi jeho těžký kříž. Ta žena má jen kousek látky. Je to vlastně takové pohlazení, úleva - při otření zakrváceného a zpoceného obličeje - gesto soucitu a účasti i lásky... Všechny modrožluté roušky na veřejných prostorech a shromážděních na celém světě jsou sice minimální a symbolickou, ale také důležitou pomocí trpícímu národu. Není sám... ani my nejsme sami v jakékoliv bolesti...Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?   Plače môj ľud   7. Ježíšův druhý pád - Je zlé upadnout, ale horší je svůj pád, hřích, omyl, jakékoliv zlo opakovat znova a znova a pomalu si zvyknout, přijmout. Nikdy se nesmíme smířit se zlem. Nikdy se mu nesmíme dobrovolně podvolit. Nikdy nesmíme uvěřit stokrát opakovaným lžím - kdy dobro se onálepkuje jako zlo a naopak, lež se tváří jako nejčistší pravda... Rusko, ale ani Západ nejsou svatí. Ale v této válce je jasné, kde je zlo a kde dobro.... Ovšem jako křesťané nezapomeňme - bojujme proti zlu, ale nikdy proti konkrétnímu člověku.   Zvoľ si život   8. Ježíš se setkává s plačícími ženami - Snad každého dojme utrpení druhého. Ovšem může se stát, že když se necháme vést jen svými emocemi, zapomeneme na rozum a vůli... Jde o to hledat příčiny zla a účinně se proti němu postavit. Ježíš připomněl ženám, že při jeho oběti jde o nás - jsou to také naše hříchy, které ho dostaly na kříž. Přiznejme si své chyby i za dnešní situaci a obraťme se s poctivou snahou žít v pokoji se svým svědomím, s druhými lidmi i s Bohem... bez vnitřního pokoje není vnější mír, každý k tomu můžeme přispět...   Ó, modlitba, ó, modlitba   9. Třetí Ježíšův pád - Nevíme, jak se situace této doby bude vyvíjet dál. U Ježíše to bylo jasné. Dosud projevoval neuvěřitelnou moc a sílu. Ani nemoc, ani smrt, ani žádný živel nebyl pro něho problémem, takže mohl nakonec své ponížení a utrpení v jediném okamžiku proměnit ve svou oslavu, porazit nepřátele a nastolit vládu Boží. Ale on se nebrání...! Lidsky vzato - je s ním konec. Skutečně? - To můžeme vidět i v nynější situaci. I kdyby boj za svobodu a nezávislost byl prohrán, není to konec. Ježíš a pravda má poslední slovo.   Pane, Spasiteľ môj...   10. Ježíše zbavují šatů - On je pánem celého světa, vše mu patří a všeho vzdává - své Božské slávy, pak i své lidské důstojnosti a svobody - dává prakticky vše za nás. Stal se chudým, abychom my na jeho chudobě zbohatli. Bohužel jsou stále lidé i státy, které chtějí zbohatnout na ožebračení a zničení druhých. Takto získané výhody nikdy nepřinesou trvalý zisk - bez Božího požehnání to nejde... Umíme se my obětovat pro druhé? Kéž umíme něco obětovat i pro Boha...   Hospodin, kto je ako Ty?   11. Ježíše přibíjejí na kříž - Nemůže nic a trpí, dobrovolně... I my trpíme, když cítíme bezmoc, nevíme jak pomoci potřebným. Pak někdy říkáme - tady se už můžu jen modlit... „Jen“? Ježíš se modlil i na kříži a dokázal - dát synovi matku a matce syna, dokázal kajícího zločince pozvat do Božího království, prosil za odpuštění pro své vrahy... jakoby ve své bezmoci udělal nejvíc... To můžeme i my - každá oběť i upřímná modlitba vyprošuje mír účinněji, než jakákoliv politická jednání.   Blízko kríža zostať daj   12. Ježíš umírá na kříži - Prožívá osamocenost od lidí i od svého Otce, prochází údolím smrti, jakoby vstoupil do pekla lidské beznaděje a opuštěnosti... I v těchto hraničních situacích je Bůh s námi. I tam. Umírající vojáci i civilisté i pacienti v nemocnicích, kde chybí lékaři nebo léky... nejsou sami... Bůh vstupuje do vší lidské bolesti a bídy. Kéž bychom ho dokázali napodobovat a nedopustili, aby se lidé vedle nás nedočkali zájmu a účinné pomoci....   Ukáž mi, Pane   13. Pieta - Kolik tisíc matek bude držet v náručí své mrtvé dítě - už jim ho nikdo nevezme, ale nikdo jim také nevrátí život. Jen Bůh nabízí naději. Spolu s jeho matkou Marií dává perspektivu života, který smrtí nekončí, ale proměňuje se v něco, co si ani nedokážeme představit. Domov - to je to, po čem člověk celý život touží... běda těm, kteří ho druhým berou a blahoslavení, kteří ho stále tvoří a šťastní jsou ti, co mohou věřit, že jednou se sejdeme se všemi v Božím náručí. On nám setře slzu z naší tváře a budeme konečně doma....   Modlitba matky / Simon   14. Ježíšův pohřeb - Konec - když Josef z Arimatie s Nikodémem a pár věrnými ukládali Ježíšovo tělo do hrobu - nevěděli nic. Jen tu byla naděje z říše snů... Jak že to říkal? „Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží i zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.“ ...Sice udělal tolik zázraků, ale toto?? Může Bůh i něco takového? Ano, Bůh může vše. Může posílit Gedeona a Davida v boji proti neuvěřitelné přesile nepřátel, může i prohraný boj proměnit v definitivní vítězství - pro Ukrajinu, pro tento svět, pro kohokoliv z nás.... Jen... - je třeba pevná víra a opravdovost života....   Môj Vykupiteľ žije

  • Vyšlo nové číslo Farního občasníku

      Dnes vyšel další Farní občasník. Děkuji všem, kdo do něj přispěli. Přináší rozhovor s naším travalým jáhnem panem Orlitou o prožívání velikonočních svátků, o naší činnosti pro maminky z Ukrajiny a další zajímavosti.   Fom ke stažení zde: FOM 2022-02(04)

  • P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Proč má poslední postní neděle několik názvů?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 9.4.2022

      Otázky: 1. Proč má poslední postní neděle několik názvů? 2. Co mám dělat s posvěcenými ratolestmi? 3. Mohli bychom si společně něco vyrobit?   Evangelium  (Lk 19,28-40) Ježíš šel vzhůru do Jeruzaléma. Když se přiblížil k Betfage a Betánii u hory, která se jmenuje Olivová, poslal napřed dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do protější vesnice. Jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na kterém ještě neseděl žádný člověk; odvažte ho a přiveďte! A kdyby se vás někdo zeptal: `Proč ho odvazujete?', odpovíte mu takto: `Pán ho potřebuje.'„ Ti, kdo byli posláni, odešli a nalezli všechno, jak jim to řekl. Když oslátko odvazovali, ptali se jich jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“ Odpověděli: „Pán ho potřebuje.“ Přivedli oslátko k Ježíšovi, přehodili přes ně pláště a vysadili na ně Ježíše. Jak se ubíral dál, prostírali mu na cestu své pláště. Když už se blížil ke svahu Olivové hory, začal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny zázraky, které viděli na vlastní oči, a provolávali: „Požehnaný, který přichází jako král ve jménu Páně! Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ Někteří farizeové ze zástupu na něj volali: „Mistře, zakaž to svým učedníkům!“ Odpověděl: „Říkám vám: Budou-li oni mlčet, bude křičet kamení.“   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Proč má poslední postní neděle několik názvů?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    ZAMYŠLENÍ NA KVĚTNOU NEDĚLI: OSLAVY

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 9.4.2022

      Před chvílí jsem si procházel všechny texty, které jsem psal pro naši diecézní stránku během této postní doby. Přestože jsem to neplánoval, všechny jsou zaměřeny na to, co jsme od Boha dostali: dar vyznávání víry; dar budoucího proměnění ve slávě; dar „nošení Boha“; dar stolování s Bohem; dar radikální novosti života. Jakoby nám tím Bůh zdůrazňoval, že jsme pro něj nesmírně důležití. Jakoby nám nově ukazoval, co všechno bychom neměli, kdyby nebylo vykoupení. Proto nás dnes zaměřuje na Ježíše, který nám tyto dary, Bohem od věčnosti připravené, umožnil přijmout. Takže dnes je všechno o Ježíši Kristu. Je to pochopitelné, neboť začíná Svatý týden, ve kterém slavíme vítězné uskutečnění díla našeho vykoupení. Je to týden, jehož hlavním protagonistou je Ježíš, ale obdarovanými jsme my. Ježíš vstoupil do arény a skrze smrt vedl vítězný boj, kterým jsme my byli oživeni a osvobozeni. To je vykoupení! Před námi je týden oslav. Oslav důstojných, vznešených, slavnostních, při kterých možná není vždy prostor pro vnější úsměv, ale určitě je prostor pro radost srdce. Pokud bychom nevěděli, jak to celé skončí, tak by žádná radost nemohla být, jen napětí, jak to dopadne. My však víme, že Ježíš vstal z mrtvých, proto můžeme i evangelia o zradě, mučení a utrpení, o smrti vnímat s radostí v srdci, neboť nám hříšníkům se díky Ježíšovi dostalo odpuštění spolu s darem nového života. Letošní slavení může být díky synodu výjimečné. Synodální setkání ve farnostech nám totiž znovu připomínají, že naše spása není naše individuální záležitost, ale že spásu dosahujeme a prožíváme společným kráčením (syn odos) ve společenství Církve, konkrétní místní církve. Ani naše slavení nemůže být individuální, ale všichni máme nějakým způsobem ke slavení přispět. Během těchto dnů je to tak důležité, že o tom hovoří i směrnice Římského misálu: „Slavení… se mají konat jen tam, kde se mohou konat důstojně, tedy s účastí věřících, s dostatečným množstvím přisluhujících a s možností zpěvu alespoň některých částí“. (str. 279, bod 3). Takového slavení nelze dosáhnout bez aktivní účasti věřících. Synod se nás ve čtvrtém tématu ptá na to, jak vypadá naše slavení. Nejsme jen pasivními diváky? Přispíváme k oslavě například svojí přípravou, oblečením, zpěvem, odpověďmi, soustředěným posloucháním, nějakou liturgickou službou…? Za samozřejmost slavení se pokládá čisté srdce, očištěné pokáním, pokud možno i svátostným. Nedej si ukrást letošní oslavy tvého vykoupení křikem tohoto světa. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    Velikonoce v naší farnosti

    Květnou nedělí vstupujeme do Svatého týdne. Zde je přehled bohoslužeb v tomto týdnu.   Bohoslužby a pobožnosti sv. Anna Kvítkovice 11. 4.   Pondělí                       18:30 mše sv. 15. 4.   Velký pátek                9:00 pobožnost křížové cesty 17. 4.   Velikonoční neděle   9:00 mše sv. 18. 4.   Velikonoční pondělí  9:00 mše sv.     Bohoslužby a pobožnosti u sv. Vojtěcha Otrokovice 13. 4.   Středa                       18:30 mše sv. Vojtěch, po mši sv. tichá adorace 14. 4.   Zelený čtvrtek          18:30 mše sv. na památku Večeře Páně, adorace do 21:00 15. 4.   Velký pátek               14:30 pobožnost křížové cesty                                                 15:00 Velkopáteční obřady 16. 4.   Bílá sobota                9:00–19:45 přístup k Božímu hrobu                                                 20:00 Velikonoční vigilie 17. 4.   Velikonoční neděle   7:30, 10:30 18. 4.   Velikonoční pondělí 7:30

  •

    Postní duchovní obnova s Kateřinou Lachmanovou

    V sobotu 2. 4. proběhla ve Zlíně duchovní obnova s Katkou Lachmanovou na téma: „Především střež a chraň své srdce.“ Přís 4,23 Můžete si ji poslechnout ze záznamu.     8:00 - chvály 37:00 - 1. promluva Katky Lachmanové 2:06:10 – chvály 2:11:15 - 2. promluva Katky Lachmanové  

  •

    P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Co psal Ježíš na zem?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 2.4.2022

    Otázky: 1. Co psal Ježíš na zem? 2. V čem je pro nás půst dobrý? 3. Soutěž Host: P. Radim Kuchař   Evangelium  (Jan 8,1-11) Ježíš odešel na Olivovou horu. Ale brzo ráno se zase objevil v chrámě a všechen lid přicházel k němu. On se posadil a učil je. Tu k němu učitelé Zákona a farizeové přivedli ženu přistiženou při cizoložství. Postavili ji doprostřed a řekli mu: „Mistře, tato žena byla dopadena v cizoložství při činu. Mojžíš nám v Zákoně nařídil takové ženy ukamenovat. Co říkáš ty?“ Tou otázkou ho chtěli přivést do úzkých, aby ho měli z čeho obžalovat. Ježíš se však sehnul a psal prstem na zem. Když na něj nepřestávali dotírat otázkami, vzpřímil se a řekl jim: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí kamenem první.“ A sehnul se opět a psal na zem. Když to uslyšeli, jeden za druhým se vytráceli, starší napřed, až zůstal on sám a žena před ním. Ježíš se vzpřímil a řekl jí: „Ženo, kam se poděli? Nikdo tě neodsoudil?“ Odpověděla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od nynějška už nehřeš!“   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Co psal Ježíš na zem?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 5. NEDĚLI POSTNÍ: RADIKÁLNÍ NOVOST

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 2.4.2022

    Kráčet společně (Syn hodos)   Bůh ústy Izaiáše ohlašuje, že tvoří něco nového. Žalmista popisem návratu zajatců z babylonského zajetí tuto novost konkretizuje - Pán přivedl zpět zajaté: „Velké věci udělal s námi Pán.“ Evangelista Jan to „nové“ konkretizuje v příběhu o ženě, kterou farizeové obviňují z cizoložství a čekají, že Ježíš buď bude souhlasit s ukamenováním a ztratí pověst milosrdného učitele, nebo odmítne Zákon. Ježíšův přístup je však šokující a zcela nový… A také apoštol Pavel, který byl skvělým znalcem Písma a důsledně zachovával Zákon, říká, že to „nové“ – Ježíš – mu stojí za to, aby všechno ztratil… Biblická novost v dnešních textech znamená radikálnost. Radikálnost změny: Bůh tvoří něco nového, něco, co nebylo; Ježíš ukazuje nový přístup k hříšníkům; Pavel vše dosavadní pokládá za odpadky, neboť nové mu za to stojí. Radikálnost vyžaduje také náš vztah s Ježíšem – neotročit hříchu, ale žít novým životem. Když nám dnes Církev v biblických textech klade před oči novost a radikálnost, dělá to proto, aby nás motivovala k takovému životu. Proto i postní doba není o hříchu, ale o novosti. Hřích vyznám, lituji a už ho není; novost však natrvalo přetváří mé smýšlení a mění mé jednání. Pokud bychom od křtu (když jsme byli pokřtěni jako malé děti) žili a byli vychováváni v této novosti, dnes by náš život křesťanů vypadal jinak. Ale není třeba se vzdávat - Bůh i dnes dokáže dělat nové věci. Dej mu prostor v tom všem, s čím si nevíš rady (nemoc, vztahy, finance, práce…), co tě tíží, a popros ho, aby vnesl do tvého života něco nového. Jak to udělal Ježíš, když ženě řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ Přichází mi na mysl ještě jeden obraz. Žena, kterou přistihli při cizoložství. To je každý z nás. Ďábel nás vleče pro Boha a žaluje: „Pil. Kradl. Cizoložil. Díval se na pornografii. Podváděl v daňovém přiznání. Pomlouval sousedy. Nenáviděl politiky. Šířil nenávist. Vyvolával spory. Vymýšlel zlo. Nežil v pravdě… Podle tvého zákona, Bože, je hoden smrti.“ To mě i tebe ďábel vleče před Boha a obviňuje. Jak zareaguje Bůh? Radikální novostí. Jen tak se staneš svobodným. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    Venkovní křížová cesta

      Těsně před vstupem do Svatého týdne vás zveme společnou modlitbu křížové cesty, kterou se pomodlíme venku. Vychází se od sv. Vojtěcha v sobotu 9. 4. v 19:00.