Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  • Příběh Bible – Abrahám a Sára

    Dne s si představíme život muže, který je nazýván praotcem víry. Sám pro sebe jsem si odvodil, proč jej tak právem můžeme nazývat.  Abrahám žije v domě svého otce, jejich majetek roste, žije víru své rodiny - tedy uctívání domácích bůžků, má ženu, dům, služebnictvo. Je prostě zajištěn. Převedl jsem si to do dnešní doby tak, že už jste někdy těsně před důchodem konečně splatili hypotéku a mohli byste si oddechnout, že teď už bude vše ve vaší rodině v klidu. A do toho k vám začne promlouvat nějaký Bůh, který tvrdí, že on je jediný. A nejenom to, dokonce vás vyzve, abyste opustili všechny tyto jistoty a odešli do země, kterou vám dá. Jenže on neřekl, který to je a jak dlouho tam půjdete, tzn. Že ze zajištění jdete pod stan a budete místo zaslouženého klidu vést kočovný život. Běžte s takovou nabídkou za svou ženou... A s tím přicházejí velké přísliby o potomstvu, které ale dobře víte, že nemůžete mít, protože jste neplodní. Vykročili byste za tímto neznámým hlasem? Abrahám vykročil a proto je právem nazýván praotcem víry.   Životní příběh Abraháma a Sáry najdeme v Bibli: Gn 11,26 - 25,10   V pořadu Tv Noe Příběh Bible zaznělo: Zdíša: Dneska nás čeká duet, který nazpívali dva členové kapely Casting Crowns. Čeká nás písnička, která je tak trošku typická pro Casting Crowns co se týče vyznění, oni jsou kapela se specifickým typem repertoáru. O. Pavel: Dost často mám zkušenost, když pouštím jejich písně, že se tam každý z nás najde. Jdou přímo konkrétně do života k problému, který je a který zapomínáme řešit, najednou se tam člověk najde a dost často se i rozpláče. Zdíša: Právě Mark Hall a Megan Garrett, kteří nazpívali tenhle duet, měli na výběr z více písniček a oni se rozhodli vybrat příběh Abraháma a Sáry. Celý jejich život je dost zajímavý a myslím si, že je tam dost momentů, nad kterými bychom se mohli zastavit. O. Pavel: Sice by se celý jejich život nemohl vejít do té písně a možná právě tady vidíme takový okamžik, který je pro každého z nás těžký. Bůh řekne, že něco se má v mém životě stát a bude to takhle. To se stane Abrahámovi: Budeš praotcem a bude tvého potomstva, že ho ani nespočítáš, jako písku. A najednou běží život, ubývá sil, oba jsou staří, Abrahám má už 80 let a dítě nemají. A neplodnost v té době byla něčím velmi těžkým, co my ani v dnešní době nedokážeme domyslet. Tehdy majetek, bohatství, nebylo o tom, kolik máš domů atd., to bylo, kolik máš dětí, kolik stihnete za svůj život roznožit dobytka, zabrat území a najednou ty děti nepřicházejí. Ten, ne kterém to á být postavené, pořád nepřichází. Oni se s tím strašně trápí. A co mě oslovilo, není to jediný příběh Bible, kdy takhle někdo prochází obrovskou zkouškou. Zdíša: Jak jsi mluvil teď o tom, že musí stihnout za ten život mít co nejvíc potomků, tak mě tam na té písničce zaujal ten časový kontext. Oni už mají 80 roků a zpívají tam o tom. O. Pavel: Je to vlastně taková modlitba každého z nás: Bože, ty jsi mi něco slíbil a ono se to vůbec nenaplňuje. Vždyť já už jsem starý. Teď se mi někdo směje možná kvůli tom. Bože, ale ty musíš splnit svůj slib, ty jsi to řekl. V tom se mně třeba Starý zákon líbí, že člověk starozákonní zná, co Bůh řekl a nebojí se říct: Bože, ty jsi řekl tohle a tohle a mě se to dotýká. To je můj život a mělo by se to stát a já tě o to prosím. Zdíša: Já si myslím, že zrovna Casting Crowns jsou zrovna takový melancholičtí a přemýšliví a tím pádem to je ideální téma pro ně. O. Pavel: Maslím si, že i podle toho byli oni jedni z mála, kteří dokážou tu myšlenku celého toho, co prožívají Abrahám a Sára, ale taky svým stylem, předat, a tak nás zase posunout v přemýšlení o Abrahámovi a Sáře.   Abrahám a Sára - Who But You (ABRAHAM & SARAH) - Mark Hall & Megan Garrett (Casting Crowns)

  • Slunečných 25 let kostela

    Přestože jsme včera nemohli společně oslavit 25 let kostela, někteří jste mi napsali, že jste vděční, že alespoň náš farní web je připomenul.     A jak jsem jej zakončil? Jako vždy, večerní modlitbou před svatostánkem ve 20.00 a tento týden s přidáním modlitby za mládež. Na závěr každý den žehnám vám všem a celému městu. Děkuji Zdeňkovi Kvasnicovi za to, že po příchodu z kostela jsem od něj našel video, které nám připomíná, co vše se dělo více jak před 25 lety kolem stavby našeho kostela. A na závěr, těším se, že toto výročí ještě spolu oslavíme.      

  • Jak probíhaly oslavy svěcení kostela v dalších letech?

    Zajímalo mě, zda se dočtu něco o pozdějších oslavách ve FOMu. K 5 letům jsem našel zápis ve farní kronice: „Na 5. výročí posvěcení Křížové cesty jsme pozvali pana Pavla Hladkého ze Švábenic, který je jejím autorem, aby se ji sám se svou manželkou modlil. Prokládali ji sami písněmi, kterých je Pavel i autorem. Mohli jsme tak prožít Křížovou cestu velmi niterně."   K 10. výročí se zmiňuje FOM jen velmi kratičce pozvánkou: „Za všechny obdržené milosti poděkujeme Pánu slavnou mší svatou 2. dubna 2005 v 10 hodin. Odpoledne ve 14 hodin jste zváni na agapé do suterénu kostela se vzpomínkou na chvíle prožité při stavbě kostela."Doplnění o průběhu jsem našel ve farní kronice: „V sobotu 2. dubna jsme oslavili 10. výročí posvěcení kostela sv. Vojtěcha. Přítomni byli: otec arcibiskup Jan Graubner, Mons. Vojtěch Šíma, rektor kněžského semináře a náš tehdejší duchovní správce a stavitel chrámu, bývalí jáhnové - dnes kněží, kteří v průběhu stavby konali u nás roční jáhenskou praxi."   O dalších oslavách je již bohatě zmiňují jak FOM v roce 2010, tak taky v roce 2015. Můžete se do nich začíst v archivu na našem webu. A nezapomeňte zavzpomínat taky díky naší fotogalerii: https://www.zonerama.com/farnostotrokovice/Album/1900031 https://www.zonerama.com/farnostotrokovice/Album/1903198

  • Co napsal FOM v roce 1995 o svěcení kostela?

    Nedalo mi to, abych nezapátral v našem archivu a nepohledal, co by se dalo najít třeba ve Farním občasníku, tehdy ještě sv. Michaela, o této velké události, jakou bylo 1. 4. 1995 svěcení nového kostela. Slova z kázání o. arcibiskupa jsou stále aktuální.   Nabízím alespoň naskenovanou verzi.        

  • Pozdrav o. Pavla k 25 letům farního kostela

    Milí farníci. Rád bych touto formou s vámi všemi prožil dnešní slavnost. Je to 25 let od chvíle, kdy byl vysvěcen kostel. Ráno jsem měl možnost při adoraci zalité sluncem žehnat jako každý den našemu městu. Následující píseň, kterou jsem vybral, mi hovoří z duše i pro dnešní dobu a vyjadřuje touhu, abychom společně mohli slavit v našem kostele. I dnes ráno jsem slavil mši svatou z dnešní slavnosti posvěcení kostela. V intenci jste byli zahrnuti všichni, protože byla: „Za * a + farníky, kteří se zasloužili o zbudování kostela.“ Všechny texty modliteb i čtení ke mne promlouvají o tom, jak je pro Boha důležitý nejenom každý postavený chrám, ale touží nás přivádět k takové kráse, že my sami se stáváme tím nejvzácnějším chrámem pro něj.  V 1 Kor 3,16-17 čteme: „Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? Kdo by ničil Boží chrám, toho zničí Bůh. Neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy!“ Prvním gratulantem byl samotný o. Vojtěch Šíma, který mi hned ráno volal a všechny moc pozdravuje. Jeho slova pronesená před šesti lety o modlitbě, která činí člověka vnitřně krásným, jsou možná dnes ještě aktuálnější. Náš kostel jsme stihli krásně připravit na těch jeho 25 let. Máme vylepšené ozvučení, nově promítáme texty písní skrze dataprojektory, podařilo se nově počalounit vnitřek svatostánku, položit nový koberec, omést pavučiny, umýt lustry, připravit k tomuto výročí další vydání Farního občasníku... Náš kostel je na oslavu připraven, jak si zaslouží a patří dík všem, kdo s čímkoliv pomáhali. A stejný díky patří všem, kdo nemohou již přiložit ruku k dílu díky stáří, nemoci, jsou mimo Otrokovice a mnoho dalších důvodů. Ale přesto nezapomínají v modlitbách na svoji rodnou farnost. Nabízí se ale otázka, zda Bůh touto dobou, kdy nám nabízí více času na přemýšlení o našem životě, netouží s ještě větší snahou, jakou jsme vložili my do příprav, obnovit ten náš vnitřní chrám. Abychom s ním na tom spolupracovali, k tomu všemu se snažím dávat na náš web všechny dostupné podklady i pro setkávání s Bohem v této době koronaviru. A tak si tento svůj pozdrav dovolím ukončit písní, která mi mluví z duše o nás samotných a touze Boha mít v nás svůj chrám. Povzbuďte se několika fotografiemi i z dnešního dne. O. Pavel          

  • Příběh Bible – Maria: Zvěstování a příchod Božího Syna

    Dnešní slavnost Zvěstování Páně, která nám 9. měsíců před narozením Krista připomíná události jeho početí, jsou příležitostí proto, abychom tomuto příběhu dali přednost. Popis toho, co vše se dělo a na co mysleli autoři této písně, najdeme v Bibli evangeliu v 1. kapitole u Matouše, a taky na začátku evangelia podle Lukáše v 1. a 2. kapitole.   V pořadu Tv Noe - Příběh Bible zaznělo: Zdíša: Vítám vás u sledování Příběhu Bible a teď už jsme v Novém zákoně. Čeká nás příběh Marie, Matky Pána Ježíše.   O. Pavel: Jsme v Novém zákoně, protože skrze Marii se dostáváme k Ježíši. A Ježíšovým živote popisovaným v evangeliích začíná Nový zákon. Zdíša: Paradoxně, ačkoliv jsem už u dvanácté písně z osmnácti, které byly napsány o postavách Bible, tak tahle byla napsaná jako první. Autorkou textu je Nicole Nordeman, jako u všech ostatních, ale zpívá ji Francesca Battistelli. Francesca tuhle píseň nazpívala v době, kdy byla čerstvě maminkou, měla prvorozeného syna a tomu bylo asi devět měsíců. Mě by zajímalo, o. Pavle, kolik vlastně víme o životě Panny Marie z Bible? O. Pavel: Víme takové útržky a tohle je asi nejobsáhlejší zvěst u Lukáše, kdy Maria je oslovena Bohem skrze anděla Gabriela, který je k ní poslán a ona slyší: „Ty se staneš matkou." Ale v té době, stát se matkou a nemít muže, znamená trest smrti. Protože jde o mimomanželské dítě, tak zní zákon, tohle se v té době nenosí. A tuto situaci můžeme porovnávat s naší dobou dnes. Čím si Maria musela procházet jako dívka, když přemýšlí: „Mám se stát matkou, nevím, jak se to stane a co tomu řekne můj snoubenec? Uvěří mi?"  A tady je pro mě velmi vzácné, že Maria v této situaci je ochotná říct Bohu ANO. Osobně mám takovou svoji teorii, že Maria byla schopno toto říct, protože znala právě celý Starý zákon a znala příběhy těch postav, o kterých zpívali zpěváci v předchozích dílech a ona věděla, že mnozí byli v podobné situaci, která se zdála neřešitelná. A přesto je Bůh, díky jejich víře, když se na něj spolehli, dokázal vyvézt z té neřešitelné situace a bylo to nakonec tak, jak řekl. Zdíša: A já si myslím, že právě proto ta písnička zní tak pokojně a zpívá se v ní: „Naroď se ve mně." Nejenom ten text, jak jej zpívá Francesca Battistelli, ale celá ta písnička zní tak hodně klidně. Ve mně to evokovalo, jak jsem to poslouchala, že vlastně Panna Maria přijala to slovo, že počne a porodí Syna, a zároveň to všechno uchovávala ve svém srdci. Nerozhlašovala to nějak, nechlubila se tím. O. Pavel: Je zajímavé, že první, co udělá, Josef o tom ještě neví, tak ona jde navštívit svoji tetu Alžbětu, která sama, ač byla neplodná, ve svém stáří počala syna. Odchází a zas to nechává na Pánu Bohu, aby to nějak s tím Josefem vyřešil, protože stejně by asi její slova nepadala na úrodnou půdu. A tohle mě taky oslovuje, že Maria to slovo uchovává a věří mu a ono se v ní naplňuje. A závěr toho refrénu je pro mě velmi silný: „Naroď se ze mě, nejdříve tě budu držet já v náručí, abys mě nakonec mohl ty držet v náručí." Možná na konci toho našeho života. Zdíša: Tak pojďme se na to podívat, píseň Be Born In Me v podání Francesci Battistelli.   Be Born In Me (MARY) - Francesca Battistelli

  • Nick Vujicic – muž bez rukou a nohou, jehož uzdravilo evangelium

    Zdá se nám v době koronaviru, že jsme něčím omezeni? Pojďme se povzbudit příkladem Nicka Vujicice, co jemu pomohlo překonat takové omezení, jako je život bez rukou a nohou? Vždy, když čtu v evangeliu o uzdravení slepého, tak si na něj vzpomenu. Ten, který je bez rukou a nohou dodává dnes chuť žít lidem po celém světě. Co mu pomohlo? Právě tato událost z evangelia stála za tím, že se jeho život proměnil. Díky zkušenostem s vlastním omezením může pomáhat po celém světě. A nejenom to, nic mu nabrání zkoušet různé sporty, zahrát si ve filmu a získat ocenění za nejlepší hereckou roli nebo třeba nazpívat píseň. Pojďme jej více poznat.   Když v roce 2010 navštívil Česko a Slovensko, příležitost k rozhovoru využil časopis Život z víry, díky němu jsme si mohli přečíst, kdy nastal zlom v jeho životě? Velkou zásluhu mají moji rodiče. Vždycky mě bezpodmínečně milovali. Ve škole jsem si mohl „užít“ za celý den spoustu posměchu, ale věděl jsem, že doma mě očekává láska. Ale co mě opravdu změnilo? Maminka mi jednou ukázala v novinách článek o jednom postiženém člověku. Pomohlo mi to, abych si uvědomil, že nejsem na světě jediný, kdo prožívá bolest. Rozhodl jsem se, že budu vděčný za to, co mám, místo toho, abych byl naštvaný kvůli tomu, co nemám. Maminka mi říkala: „Nicku, vím, že si tě Pán Bůh použije, i když nevím, jak a kdy.“ A ta semínka začala v mém srdci klíčit. V témže roce jsem si při fotbale vymkl svoji nožičku. Dobře víte, jak moc používáte ruce a nohy – a tolik já potřebuji svoji nohu. Tři týdny jsem musel ležet v posteli. Cítil jsem se jako invalida (úsměv). Nikdy předtím jsem nebyl za svoji nožičku tak vděčný jako tehdy. To byl první bod zlomu. Čím se ten proces završil? Posledním krokem bylo, když jsem vydal svůj život Bohu. V patnácti jsem četl devátou kapitolu Jana – o tom, jak Ježíš uzdravil člověka od narození slepého. Když se lidé ptali, proč se tak narodil, Ježíš odpověděl: „Aby se na něm zjevily Boží skutky.“ Řekl jsem Bohu: „Nevím, proč jsem tady, ale nevěřím, že jsi na mě zapomněl. Měl jsi plán pro slepce, máš ho i pro mě.“ Vím, že mi pomohl. Nezměnil okolnosti, v nichž žiji, ale změnil moje srdce. Cítil jsem, že mi odpověděl na moji otázku. Tou odpovědí bylo: „Důvěřuješ mi?“ A když na tuto otázku odpovíte „ano“, na ničem jiném už nezáleží. Jak zní toto evangelium? Najdeme jej u Jana 9,1-3: „Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý. Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.“   Zdroj: https://www.zivotviry.cz/   Předtím, než šel na velké pódium, v neděli dopoledne kázal v Brně a jeho video s názvem: Nepotřebuji ruce a nohy, potřebuji Boha, je velkým povzbuzením.     DVD nejenom z jeho návštěvy je možné objednat i dnes zde: https://www.gimel.cz/   V té době měl již Nick za sebou taky roli ve filmu Butterfly Circus, který se i na naší Česko-Slovenské filmové databázi těší úctyhodných 88% hodnocení.       Vyšly taky jeho knihy, dnes dostupné ve slovenštině: Život bez hraníc je Nickův životní příběh. Láska bez hraníc je zamyšlením s jeho ženou Kanae o vztazích.     Knihy najdete např. zde: https://www.megaknihy.cz/   Když v roce 2011 nazpíval píseň Something More, našla se spousta zemí, kde se objevila i s překladem.   Nick se nebojí se svým příběhem vstoupit do chudinského slumu nebo mez vlivné lidi a politiky. Jeho příběh inspiruje tisíce posluchačů po celém světě. Např. na Ukrajině si jej přišlo v Kyjevě poslechnout 800 tisíc lidí. Silnou se pro něj stala návštěva Srbska, Chorvatska a Slovinska.   Dnes není problém shlédnout velké množství videí o jeho životě, jeho vztahu k Bohu nebo jeho přednášek.         A taky nechybí poděkování z celého světa, přidáte se k nim?    

  • Pomůcka pro rodiče - Aplikace Bible pro děti už v češtině

    Aplikace Bible pro děti byla vyvinuta YouVersion, tvůrců aplikace Bible, ve spolupráci s OneHope. Je navržena tak, aby dětem poskytla zážitek nad Biblí plný zábavy. Děti z celého světa si nyní užívají Aplikaci Bible pro děti v 53 jazycích - už včetně češtiny! Sdílejte evangelium. Lidé se nás neustále ptají, co mohou dělat, aby pomohli dalším dětem zamilovat si Bibli. Je to stejně snadné jako podělit se o tuto skvělou zprávu se svými přáteli! A pomozte nám šířit i dnešní dobrou zprávu: Bible pro děti už umí česky!   Odkaz: https://www.bible.com/cs/kids

  • Alisa Turner - Má modlitba za Tebe

    Denně vzpomínám na farnost při mši svaté, kterou slavím v kostele, než jej otvírám. Taky věřím, že se společně modlíme ve 20.00, jak nás k tomu pozval papež František.   Připojuji píseň, kterou jsem si nechal přeložit k jedné videoklipové křížové cestě a její text ke mně velmi silně promlouvá zvláště v této době. Snad se stane povzbuzením pro dnešní neděli, která se nazývá dle textů Písma nedělí radostnou.   Nezapomeňte si zapnout titulky.

  • Zamyšlení - Lidstvo dostalo přesně tu nemoc, jakou potřebovalo

    Určitě je dobré pro tuto dobu pro mnohé stresu a taky strachu, že kolují mezinámy různé vtipy, které nám pomáhají vše zvládat. Stejně tak je dorbé, že přicházejí i různá zamyšlení, která nás vedou k tomu se zastavit nad našimi životy. A snad i c´do budoucna něco změnit.   Lidstvo dostalo přesně tu nemoc, jakou potřebovalo   Přestali jsme si vážit zdraví a proto jsme dostali takovou nemoc, abychom si uvědomili, že na tom nejvíc záleží...   Přestali jsme si vážit přírody a proto jsme dostali takovou nemoc, aby nám pobyt v ní byl tak vzácný...   Přestali jsme být schopni pracovat v rodinách a proto nás tato nemoc zamkla do našich domovů, abychom se mohli znovu naučit fungovat jako rodina...   Přestali jsme si vážit starých a nemocných a proto nám byla dána tato nemoc, abychom si připomněli, jak jsou zranitelní...   Přestali jsme si vážit zdravotníků a lékárníků, abychom zjistili, jak jsou nepostradatelní...   Přestali jsme mít respekt k učitelům a proto tato nemoc uzavřela naše školy, aby si ji rodiče mohli vyzkoušet sami...   Mysleli jsme si, že si můžeme všechno koupit, být kdekoliv a s kým jsme chtěli a proto jsme dostali tento druh nemoci, abychom si uvědomili, že to není samozřejmost...   Mamona nás rozesmála, volný čas jsme trávili v nákupních centrech, proto nám je tato nemoc zavřela, abychom pochopili, že si štěstí koupit nemůžeme...   Zaměřili jsme velkou pozornost na náš vzhled a porovnávání sebe, proto nám tato nemoc zakryla tváře, abychom pochopili, že tam naše krása není...     Mysleli jsme si, že jsme gentlemani na této zemi a proto jsme dostali tuto nemoc, aby nás něco miniaturního, co ani není vidět, mohlo zkrotit, dát nám příručku a trochu pokory...   Tato nemoc nám bere hodně, ale zároveň nám dává možnost se toho tolik naučit a pochopit, co je v životě nejdůležitější...   Dostali jsme nemoc na míru... asi jsme ji jako lidstvo opravdu potřebovali...  ️