Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

Zpět

Zamyšlení na 2. neděli po narození Páně - Od viditelného k Neviditelnému

  • Promluvy
  • napsal Administrator
  • 1.1.2022

Při čtení biblických textů této neděle mám pocit, jako by nás Církev jejich výběrem tahala ze země do nebe, z časnosti do věčnosti, od jesliček, které můžeme vnímat svými tělesnými smysly, k vyvolení, které se stalo před věky a bylo naplněno příchodem Božího Syna, a které vnímáme vírou.

Shrnutí či ústřední myšlenka čtení je vyjádřena v responsoriovém verši: „Slovo se tělem stalo a přebývalo mezi námi.“ Je to vyjádření úžasu nad tím, co Bůh vykonal, když Ježíš přišel na svět. Přišla mezi nás Boží moudrost. Uskutečnilo se vyvolení, o kterém Bůh rozhodl před stvořením světa, a dostali jsme podíl na Boží moudrosti. Ti, kteří Ježíše - Slovo - přijali, se stali Božími dětmi. Ten úžas Církve, tedy i nás, je tak velký, že místo responsoria můžeme dnes volat a zpívat: „Aleluja!“ Jako by tím Církev chtěla říci, že nemáme slov k vyjádření obdivu nad Božím dílem. Zbylo nám „pouze“ aleluja, aleluja, aleluja, aleluja…

Když jsme tento týden bilancovali právě skončený rok, možná jsme v něm viděli spoustu bolesti, smrti, ale i zloby, hněvu, frustrace. Ale tato neděle nám chce do nového roku říci, že nic, co se děje, není mimo Boží ruce. “Před stvořením světa“ si nás vyvolil. Myslíš, že od té doby na nás už dávno zapomněl? Kdepak! Vždyť Slovo, které se stalo tělem, stále přebývá mezi námi. Dokonce v nás! Aleluja!

A právě to, že Bůh má v nás příbytek, nám dává ochotu a schopnost dělat tak šílenou a lidsky předem k neúspěchu odsouzenou věc, jakou je synod. Role změnit smýšlení mnoha katolíků (v první řadě své), kteří žijí svou víru izolovaně (či dokonce povrchně), nevydávají o ní svědectví, nehlásají ji, neprožívají ji v žádném společenství, s nikým nekráčejí a nikdo nekráčí s nimi, je skutečně šíleně beznadějný úkol. Ale jeho plnění už začalo. Možná potrvá generace, než bude vidět její bohaté ovoce. Ale ono není naší starostí. Naším úkolem je – povoláni Svatým Otcem – pustit se do toho, neboť „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“.

Každý je povolán zapojit se. Každého je třeba pozvat. Tak teď zvu tebe, který čteš tento text. Zjisti, jestli ve tvé farnosti existuje nějaká synodální buňka. Pokud ano, připoj se k ní. Pokud ne, oslov pár lidí kolem sebe a vytvořte společenství, které bude uvažovat nad tématy synodu. Požádej o pomoc diecézního koordinátora. Že nevíš, koho? Že témata neznáš? Že o synodu nic nevíš? Všechno je na webu!

„Úžas budí skutky, které činí lidem“ (Ž 66, 5b). Aleluja!

 

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/