Farnost Otrokovice

Kráčet společně (Syn hodos)

Z utrpení a smrti se rodí život. Z Ježíšova utrpení a z jeho smrti. Z našeho utrpení a smrti jen tehdy, když jsme spojeni s Ježíšem. Jinak utrpení nedává smysl.

A jaký život se rodí? Nový! Kvalitativně jiný než ten, když se narodí dítě. Každý člověk se narozením rodí pro smrt. Novým narozením – přijetím Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání ve křtu – se rodíme pro život, věčný život.

Velikonoční třídenní je oslavou nového života. „Staré se pominulo a nastalo nové" (2 Kor 5, 17b). Prožíváme radost, neboť smrt už nad námi nemá moc. Jistě, naše těla zemřou, ale na konci budou vzkříšena pro život s Bohem, na kterém mají naše duše účast již nyní – díky svátostem, díky společenství Církve, která se zrodila z Ježíšova utrpení a smrti.

To, co píšu, nejsou pro mě teologické úvahy. To je můj každodenní život. Ježíš žije a já žiji s ním, v něm, skrze něho. Jím posilován a veden nesu svůj každodenní kříž v naději, že svým utrpením přispívám ke slávě Božího království.

Možná je v těchto dnech náročnější prožívat radost, když vidíme spoustu bolesti, spoustu zbytečně mrtvých, když nás obklopuje strach a nejistota z budoucnosti. Ale nedejme si naši velikonoční radost vzít. Ať se děje cokoli, Ježíš žije a my žijeme s ním.

Z Ježíšovy smrti se zrodil život. Pokud jsi s Ježíšem úzce spojen, i z tvého utrpení a smrti se působením Božího Ducha neustále rodí nový život. Možná to nevidíš. Ale věř! Jednou uvidíme ovoce svého života a budeme žasnout, jak navenek drobné skutky lásky, maličká sebezapření, kratičké střelné modlitby, pozvednutí očí ke kříži v bolesti přinesly nesmírně mnoho nového života nejen nám, ale lidem kolem nás. Ba i zcela neznámým, kterým Bůh dal ovoce našeho nového života.

Když dnes zpíváme ALELUJA, ať je to nejen pořádně nahlas, ale hlavně celým srdcem. Neboť Ježíš nám získal a daroval nový život. Navěky!