Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

Zpět

Zamyšlení VÍŠ, KDO JSI? (PROMĚNĚNÍ PÁNĚ)

Ježíš to věděl. Ale jeho Otec stejně považoval za nutné říci to nahlas, aby to věděli i jiní – milovaný Syn. Má v něm zalíbení. Líbí se mu ten mladý Žid, který mluví laskavě, ale s mocí. Koná divy a znamení, aby všichni všdšli, kdo a jaký je jeho Otec. A Otec je na takového Syna hrdý. Syn zase, protože ví, kdo je, přijímá poslání být svědkem Otcovy lásky k lidem. Lásky, která jim chce vrátit status Božího synovství. Díky Ježíšovi jsme se i my stali dětmi Boha. A Bůh je na nás hrdý. Je hrdý na tebe, má v tobě zalíbení. Líbíš se mu, jsi jeho milovaný/milovaná.

Kolik křesťanů o tom (ne)ví? Slyšel jsem jeden sen. Snící v něm viděla, jak na konci světa množství lidí stojí před Bohem, který říká: „Pojďte, požehnáni, milovaní, zaujměte místa, která máte připravená od stvoření světa.“ Někteří radostně vykročili, ale mnozí zůstali stát. Vždyť to není o nich: „Já? Milovaný? Nikdo mi o tom nic neřekl.“ Nevěděli, že jsou milovaní…

Jsi milován. Bůh si tě vyvolil před stvořením světa a připravil vše pro to, abys prožil život jako jeho milovaný. Úplně ti důvěřuje, že zvládneš všechny nástrahy, které ti svět – narušený po dědičném hříchu – bude klást pod nohy. Přesně tak důvěřoval i Ježíšovi, který se narodil jako nemanželské dítě, musel utíkat do ciziny, později žil jako bezdomovec, byl pro své názory pronásledován, dostával se do konfliktu se státní i náboženskou mocí, zradil ho přítel, nakonec ho uvěznili, nespravedlivě odsoudili a popravili jako zločince. Bohem milovaný Syn, ve kterém má Otec zalíbení. Zvládl svůj život, neboť vždy věděl, že je milován.

To, že jsem milován, mi nezaručuje bezproblémový život. Vždyť ho neměl ani Ježíš. Ale zaručuje mi, že všechno, co mě v životě potká, dobře zvládnu. Někdy „levou zadní“, někdy za cenu kříže.

Před několika desetiletími jsem byl úplně na dně. Trvalo to léta. Zvedl mě pozdrav neznámého člověka, který mi jednou doručila pošta. Byla na něm napsána tři slova: „Bůh tě miluje!“ Nevím, koho Bůh použil, aby mi to řekl. Ale budu tomu člověku celou věčnost vděčný…

Nevím, v jaké situaci se nacházíš. Ale buď si jist a pevně věř, že Bůh tě miluje. Má v tobě zalíbení. Řekni to každému (jak to nyní dělám i já), aby jednou na konci, když budeme stát před Otcem, nikdo nezůstal na místě, až se otevřou brány nebe.

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/