Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  • Zamyšlení NECHAT SE PŘITÁHNOUT - 5. NEDĚLE POSTNÍ

    Letos zvláště prožívám „pasivní“ rozměr postní doby. Není zaměřen na výkon, ale na „sezení“ před Pánem. Jsem volán přijímat Boží jednání – a to je jediná aktivita, kterou vnímám, že Bůh ji letos ode mě očekává. Dnešní liturgické texty to vyjadřují slovy, která hovoří o aktivitě Boha ve vztahu ke mně. Nejprve prorok Jeremiáš: „Svůj zákon vložím do jejich nitra a vepíšu ho do jejich srdce“ (Jer 31, 33). Pak žalmista: „Bože, stvoř ve mně srdce čisté a v mém nitru obnov ducha pevného“ (Ž 51, 12). A konečně sám Ježíš: „Až budu vyzvednut od země, všechny přitáhnu k sobě“ (Jan 12, 32). „Vložím, vepíšu, stvořím, obnovím, přitáhnu…“ – všechna tato slovesa hovoří o tom, co chce udělat Bůh. Ode mě se vyžaduje jen jedno – dát mu prostor. A tak se snažím trávit čas před Pánem a vnímat, co dělá s mým srdcem, co dělá s mým nitrem. Jelikož pro nemoc nejsem schopen nějakých půstů či sebezapření, poslal mě letos Bůh na cestu, kterou v nějaké míře prožívám už dlouho, ale v této době intenzivněji – nechávám se jím přitáhnout, proměňovat, naplňovat. Je to někdy těžké, neboť se ve mně ozývá pokušitel, který mi naléhavě opakuje otázku, zda si myslím, že toto je správný způsob prožívání půstu, vždyť téměř všude v kostelech i katolických médiích převažují myšlenky o třech pilířích postní doby – o modlitbě, půstu a almužně, které od člověka vyžadují aktivitu. Té však nejsem schopen. A právě útoky Zlého mě utvrzují v tom, že jednám správně. Jen tak sedím s Ježíšem a vnímám, že mě přitahuje k sobě. Možná je to cesta i pro tebe, když nedokážeš, když se neumíš soustředit, když jsi utahaný a máš pocit, že jsi neschopný jakékoli změny. Bůh ti změnu nabízí. Přitáhne si tě. Budeš-li chtít, pokud mu dáš souhlas.  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • Poděkování za misijní koláč

        Dopečeno, doprodáno, dopočítáno! Výtěžek letošního misijního koláče je rekordní částka 20 000 Kč. Bez Vás bychom to nezvládli, a tak moc děkujeme všem kuchařkám a kuchařům domácím i oddílovým, prodavačům a těm, co přišli a přispěli. Holky a "domácí kuchařky" opět nezklamaly, kluci prvním pečením mile překvapili. Je skvělé vidět, kolik lidí pomůže na dobrou věc:). Snad příští rok se podaří stejně! Vaše kuchařky Š+H

  • Zamyšlení 4. NEDĚLE POSTNÍ - VRCHOL MÉ RADOSTI

    Během celého liturgického roku možná nejsou tak hutně vybrané texty z Písma svatého jako ty, které jsou čteny tuto neděli. Vyjadřují základní pravdu křesťanství – vykoupení je dar. Zdarma. Milost. Nijak si ho nemůžeme zasloužit. Naším úkolem je jen přijmout ho, radovat se z něj a žít vykoupení. Zajetí Židé v Babylonu věšeli své citery na vrby a odmítali zpívat Pánovy písně v cizí zemi (srov. Ž 137), neboť dbali o to, aby nikdy nezapomněli na Jeruzalém, vrchol své radosti. I my jsme v jistém smyslu zajati v tomto světě, ale na rozdíl od Židů zde máme zpívat Pánovy písně – doslova i svým životem –, aby lidé tohoto světa poznali, že vrcholem naší radosti je Ježíš, a aby tak uvěřili a také přijali spásu. Vrcholem mé radosti je Ježíš. Každý den si to připomínám, každý den se snažím zpívat Pánovy písně. Takový postoj mi velmi usnadňuje život. Učím se nenaříkat (například nad tím, že jsem nevyléčitelně nemocný), ale zpívat. Téměř každé ráno se v této postní době probouzím s nějakou písní. Chci slavit svého Pána… Pojďme k Srdci Ježíšovu… Dnes je ten čas vzdávat Bohu chválu… Ta mě pak provází celý den, zvláště ve chvílích, kdy mě zaujme něco, co by chtělo vytlačit Ježíše z trůnu mého srdce. Ježíš je vrchol mé radosti a dělám vše pro to, aby tomu tak bylo v každé chvíli. I to je dar, milost. Dostal a přijal jsem dar vykoupení, už nic většího se mi zde na zemi nedostane. Chci zpívat Pánu. Ať mi odumře pravice, ať se mi jazyk přilepí na patro (srov. Ž 137, 5-6), kdybych dal lecčemu přednost před Ježíšem. A kdyby se to přece stalo, tak prosím o milost, abych to dokázal poznat a hned konat pokání.  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • Farní pouť do Žarošic

      Přijměte pozvání na farní pouť do Žarošic. Autobus je již obsazen, můžete se připojit auty.     Začneme návštěvou a exkurzí výroby čajů Sonnentor v Čejkovicích. https://www.sonnentor.com/   Pozvánka do Bylinkového ráje   Odtud se vydáme do nedalekých Žarošic, kde kromě poznání tohoto poutního místa široko daleko známého díky největší pouti Zlaté sobotě budeme mít mši sv. O historii Zlaté soboty   Poutní kostel v Žarošicích   Zlatá sobota Žarošice 2023     Odtud se vydáme na májovou pobožnost k o. Josefovi Zelinkovi do Vracova. https://www.favracov.cz/     Zde bude taky možnost návštěvy vinařství Šebesta, jejich vína u nás ve farnosti známe. https://www.vinarstvisebesta.cz/          

  • Zamyšlení OSVĚŽOVAČ 3. NEDĚLE POSTNÍ

    Žalmista prohlašuje za osvěžovač duše Pánův zákon (Ž 19, 8). Ověř si to a pak už nehledej osvěžení pro duši jinde. Při čtení Desatera mi přišlo na mysl, jak nás Bůh vábí. Jako by říkal: „Stvořil jsem tě ke svému obrazu, jsi mi podobný. Dávám ti tyto směrovky, aby ses nezahleděl na jiné bohy (však jiní ani nejsou), na falešné modly, a – co by bylo nejhorší – na sebe. Budeš-li mít na očích mě, budeš prožívat radost a pokoj. Když nebudeš hledat jiné bohy, budeš mít méně starostí, neboť budeš hledat jen to, jak uctívat jen mě. Když budeš v sobotu odpočívat, bude tě naplňovat poznání, že se mi tím stáváš stále podobnější, neboť i jsem po stvoření odpočíval. Znáš větší radost než být se svým Bohem, být s ním jedno?“ Osvěžuje tvé srdce tento pohled na Pánův zákon? Dívám se na Ježíše a jeho zásah v chrámu, který mě také osvěžuje. Tak obyčejně lidsky – konečně se našel někdo, kdo zatrhl byznys tam, kde měl být prostor k oslavě Boha. Kdo ví, kolika lidem se to už dlouho nelíbilo, ale neměli odvahu ozvat se. Možná se totiž někdy někdo ozval a špatně skončil. Ale na Ježíše si netroufli – jen se ho (relativně slušně) ptali, jakým právem to dělá. Neviděli, že Ježíš je naplněním Zákona, že jeho jednání osvěžuje duši. Osvěžuje tvé srdce Ježíšova přítomnost a jeho horlivost pro Pánův zákon? Spása (apoštol Pavel to jasně říká) přichází skrze hlásání. Bůh dal svému slovu v ústech věřících moc, aby měnilo srdce posluchačů a vedlo je k rozhodnutí pro Krista. Je to bláznovství, neboť slovo je jen zvuk; jak může mít moc? A přece ji Boží slovo má. Ať mi osvěží duši toto poznání a ať mě vede k hlásání s důvěrou, že Boží slovo i v mých ústech má moc dotknout se srdcí lidí, kteří mě poslouchají...  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • CO ZNAMENÁ „VSTÁT Z MRTVÝCH“? 2. NEDĚLE POSTNÍ

    Biblické texty této neděle mi hodně mluví o zmrtvýchvstání. O tom, že Bůh je pánem života a smrti. Ne ve smyslu nějaké osudovosti, ale pánem laskavým a štědrým. Vždyť daroval život Izákovi, který ani nemusel při obětování zemřít. Vrátil život Ježíši, který zemřel pro zlobu lidí. I mně už daroval 371 dní od té doby, co jsem se dozvěděl, že jsem nevyléčitelně nemocný. Z každého zla, které dovolil, aby se stalo, dokázal získat obrovské dobro, které mnohonásobně převyšuje Zlým zamýšlené zlo. Vždyť záchrana Izáka umožnila celé dějiny vyvoleného národa. Utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše zase přinesla záchranu všem lidem. (Jaká škoda, že mnozí o tom nevědí, a mnozí, kteří i vědí, ji odmítají…) Mé zmrtvýchvstání je moje naděje. Neboť bude projevem lásky Boha ke mně. Když mi daroval Ježíše, svého Syna, copak mi odmítne věčný život, pokud po něm toužím, pokud pro něj žiji? Pokud by nebylo zmrtvýchvstání, tak by vše ztratilo smysl, cíl, důvod existence. Ale Ježíš vstal z mrtvých a i my vstaneme. Proto má význam úsilí o změnu smýšlení, proto má smysl půst, modlitba a almužna, proto má cenu každá oběť a skutky lásky. Zmrtvýchvstání. Bude chvílí, kdy ve svém vlastním těle, vlastníma očima uvidím Boha. Mám naději, že v té chvíli uvidím velký úsměv Otce, zažiji Ježíšovo objetí, budu vrchovatě naplněn Duchem. Pro toto se vyplatí žít, zápasit, trpět…, zpívat. „Před tváří Páně budu kráčet v zemi žijících“ (Ž 116, 9). Psát na začátku Postního období o zmrtvýchvstání se může zdát předčasné, nelogické… Ale není tomu tak. Zmrtvýchvstání je pro půst klíčové, neboť dává našemu pokání nejen smysl a cíl, ale také motivaci. Pokusme se během těchto dnů utvrdit ve vlastní víře ve vzkříšení mrtvých, ale také někoho přivést k touze žít věčně, vstát z mrtvých a spatřit Boha.  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • Naše farnost bude hostit Večerní univerzitu pro vedoucí společenství

    Srdečně zveme zvláště vedoucí nových společenství na 1. ročník Večerní univerzity, která bude probíhat 1x měsíčně v kostele sv. Vojtěcha v Otrokovicích. Jedná se o první ročník tříletého kurzu, jeho začátek je 26. 2. 2024.   Večerní univerzita je určena pro vedoucí společenství (za jedno společenství se mohou zúčastnit max. 1-2 osoby). Pro účast je nutné mít doporučení (duchovní záštitu) kněze. Předpokládaná je již předchozí formace a růst ve víře. Součástí každého setkání bude společná modlitba, formace, sdílení ve skupinkách, dynamiky a praktické úkoly.   Předpokládáme tříletý cyklus. V 1. ročníku univerzity se budeme věnovat tématům IDENTITA, MODLITBA, SPOLEČENSTVÍ A SLUŽBA.   Program připravuje Nadační fond Credo ve spolupráci s kněžími olomoucké arcidiecéze P. Kamilem Obrem, P. Janem Berkou, P. Pavlem Šupolem, P. Petrem Bulvasem a dalšími hosty.   Termíny a témata 1. ročníku univerzity (vždy v pondělí 18.00-21.00): 26. 2. 2024 Identita služebníka 25. 3. 2024   Identita vedoucího 29. 4. 2024   Osobní modlitba a růst 27. 5. 2024   Modlitba ve společenství 24. 6. 2024   Identita společenství 30. 9. 2024   Principy společenství 21. 10. 2024 Služba - charismata 25. 11. 2024 Služba - evangelizace   17. – 19. 1. 2025 společný víkend   Přihlásit se můžete zde.   Toužíme společně růst zakořeněni v nebi a přinášet trvalé ovoce na zemi. Těšíme se na Vás!        

  • Zamyšlení ZMĚŇTE SMÝŠLENÍ 1. NEDĚLE POSTNÍ

    Na Popeleční středu uplynul přesně rok, což jsem se dozvěděl, že mám nevyléčitelnou chorobu krvetvorby, na kterou zřejmě zemřu. Celý rok jsem se pak dennodenně učil jedné věci – vděčnosti za každý den, který mi Pán přidal k životu (viz Přís 10, 27). Když se nyní začala další postní doba, hledal jsem, čím bych na toto prožívání Boží péče navázal. A oslovili mě dvě věci. První byl žalm posvátného čtení na Popeleční středu. Začíná slovy: „Dobrořeč, duše moje, Pánu a celé mé nitro jeho jménu svatému. Dobrořeč, duše moje, Pánu a nezapomínej na jeho dobrodiní“ (Ž 103, 1-2). Když jsem se ho začal modlit, hned jsem věděl, že to je můj úkol. Dobrořečením Bohu a vděčností za jeho dobrodiní přemáhat negativistické postoje, posuzování a vyčítání, které v sobě často pozoruji. Druhou je invitatorium, které nám Církev v Liturgii hodin nabízí na tyto dny postního času. Zní takto: „Pojďte, klanějme se Kristu, našemu Pánu, pro nás pokoušenému a umučenému.“ Znamená to pro mě zaměřit celý den na klanění se Kristu. Možná zvlášť při pohledu na kříž… Obě tato duchovní cvičení mají samozřejmě i svou vnější stránku. Nazval bych ji smluvní stránku. Dobrý Izraelita věděl, že bude milovat Boha celým srdcem, celou myslí a ze všech sil, bude-li věrný smlouvě z Chorebu, bude-li zachovávat Boží přikázání. Tak i moje úsilí dobrořečit Bohu a klanět se Kristu by bylo prázdné, jen „duchovní“, kdybych se nesnažil svým mluvením i jednáním plnit Boží zákon. V tomto smyslu mají význam všechna vnější sebezapření, oběti, almužny… Ale bez tohoto smyslu jsou jen zaměřením se na výkon, což je velmi nebezpečné! Děkuji Bohu za inspirace, které mi na tento Půst nabídl. Nejsou pro mě žádným novým začátkem, jak to často posloucháme, že je čas začít znovu, ale plynulým navázáním na to, co se z Boží milosti snažím roky žít.  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/