Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    Přijďte na Godzone tour

      Večer plný svědectví, hudby, zamyšlení – i tak by se dalo nazvat Godzone tour. V České republice bude mít zastávku 25. 10. ve Zlíně a 26. 10.v Brně. Co je tématem a vizí letošního turné?   GODZONE TOUR 2023 // NEBOJTE SA! // 23.-29. OKTÓBER 2023   VÍZIA GODZONE TOUR 2023   NEBOJÍM SA – GODZONE   "Túžime vidieť stratených synov a dcéry prichádzať domov..."   CHVÁĽTE MENO PÁNOVO - GODZONE, MARTIN MITRO - GODZONE TOUR 2022   "Na tomto mieste je niečo, čo hýbe mojím vnútrom" // GODZONE TOUR 2023   JA VERÍM - GODZONE, ESPE, AUGUSTIN, PUER DEI - GODZONE TOUR 2022   Odkazy: https://tour.godzone.sk/

  •

    Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií 2023

      Drazí bratři a sestry! Pro letošní Světový den misií jsem zvolil téma, které vychází z vyprávění o emauzských učednících v Lukášově evangeliu (srov. 24,13–35): „Hořící srdce, kráčející nohy.“ Tito dva učedníci byli zmatení a zklamaní, ale setkání s Kristem ve slově a při lámání chleba v nich zažehlo nadšenou touhu znovu se vydat na cestu do Jeruzaléma a hlásat, že Pán byl skutečně vzkříšen. V evangelijním příběhu vnímáme proměnu učedníků prostřednictvím několika sugestivních obrazů: jejich srdce hořelo, když jim Ježíš objasňoval Písmo, otevřely se jim oči, tak že ho poznali, a nakonec se jejich nohy vydaly na cestu. Zamyslíme-li se nad těmito třemi aspekty, které odrážejí cestu všech učedníků misionářů, můžeme obnovit svou nadšení pro evangelizaci v dnešním světě.   1. Hořelo nám srdce „když odhaloval smysl Písma“. Při misijní činnosti Boží slovo osvěcuje a proměňuje srdce   Cestou z Jeruzaléma do Emauz měli oba učedníci sklíčené srdce – jak bylo patrné z jejich tváří –, protože Ježíš, ve kterého věřili, zemřel (srov. v. 17). Tváří v tvář neúspěchu ukřižovaného Učitele se zhroutila jejich naděje, že je Mesiáš (srov. v. 21). A „jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim“ (v. 15). Tak jako na začátku, když povolal učedníky, i nyní se Pán chopí iniciativy ve chvíli, kdy jsou zmatení, připojí se ke svým učedníkům a kráčí po jejich boku. Ve svém velkém milosrdenství se nikdy neunaví a zůstává s námi navzdory našim selháním, pochybnostem a slabostem, i přes náš smutek a pesimismus, které způsobují, že jsme „nechápaví a váhaví“ (v. 25), lidé chabé víry. Zmrtvýchvstalý Pán je dnes stejně jako tenkrát nablízku svým učedníkům misionářům a kráčí spolu s nimi, zvláště když se cítí zmatení, zdeptaní a vystrašení tváří v tvář tajemství nespravedlnosti, která je obklopuje a snaží se je přemoci. Proto „si nenechme ukrást naději!“1 Pán je větší než všechny naše problémy, zvláště když se s nimi setkáváme během našeho poslání hlásat světu evangelium, protože taková mise je koneckonců jeho a my jsme jednoduše jeho pokorní spolupracovníci, „neužiteční služebníci“ (srov. Lk 17,10). Chci vyjádřit svou blízkost v Kristu všem misionářům a misionářkám ve světě, zvláště těm, kteří snášejí jakékoliv těžkosti: moji milí, vzkříšený Pán je stále s vámi a vidí vaši velkorysost a vaše oběti, které přinášíte pro poslání evangelizovat ve vzdálených oblastech. Každý den není prozářený sluncem, ale vždy si připomínejme slova Pána Ježíše, kterými se před svým utrpením obrací na své přátele: „Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět!“ (Jan 16,33). Poté, co vzkříšený Ježíš naslouchal dvěma učedníkům cestou do Emauz, „začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje“ (Lk 24,27). A srdce učedníků se rozhořela, jak se později jeden druhému svěřili: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ (v. 32). Ježíš sám je živé Slovo, které může zapálit, osvítit a změnit naše srdce. Lépe tak porozumíme výroku sv. Jeronýma: „Neznalost Písma je neznalost Krista.“2 „Bez Pána, který by nás uvedl, není možné do hloubky pochopit Písmo svaté, ale pravdivý je také opak: bez Písma svatého zůstávají události Ježíšovy mise a jeho církve ve světě neproniknutelné“3 Znalost Písma je tedy důležitá pro křesťanský život, a ještě více pro hlásání Krista a jeho evangelia. Co jiného bychom jinak předávali ostatním než své vlastní myšlenky a projekty? Copak chladné srdce dokáže zapálit srdce ostatních? Nechme se tedy stále doprovázet vzkříšeným Pánem, který nám objasní smysl Písma. Dovolme mu, aby zapálil naše srdce, aby nás osvítil a proměnil, abychom mohli světu hlásat jeho tajemství spásy s mocí a moudrostí, které vycházejí z jeho Ducha.   2. Oči, které „se otevřely a poznaly ho“ při lámání chleba. Ježíš v eucharistii je vrcholem a zdrojem poslání   Srdce, která se rozhořela zásluhou Božího slova, povzbudila emauzské učedníky, aby požádali tajemného Pocestného, aby s nimi zůstal, protože nastával večer. U stolu se jejich oči otevřely a poznali ho, když lámal chléb. Tím rozhodujícím, co otevřelo oči učedníků, je sled činností, které Ježíš vykonal: vzal chléb, požehnal ho, lámal a dal jim. Jsou to běžná gesta židovské hlavy rodiny, ale Ježíš Kristus je vykonal v milosti Ducha Svatého a obnovil jimi pro své spolustolovníky znamení rozmnožení chlebů, především toho eucharistického, svátosti oběti kříže. Ale právě ve chvíli, kdy poznávají Ježíše při lámání chleba, „on jim však zmizel“ (Lk 24,31). Z toho můžeme pochopit jednu podstatnou skutečnost naší víry: Kristus, který láme chléb, se nyní stává lámaným chlebem, sdíleným s učedníky a jimi konzumovaným. Nelze ho spatřit, protože nyní vstoupil do srdcí učedníků, aby je ještě více zapálil a pobídl, aby se bez prodlení vydali na cestu a všem sdělili jedinečnou zkušenost setkání se Vzkříšeným! Zmrtvýchvstalý Kristus je tedy ten-který-láme-chléb a zároveň je Chléb-lámaný-pro-nás. A tak každý učedník misionář je povolán, aby se působením Ducha Svatého stal tak jako Ježíš a v Ježíši tím-který-láme-chléb a tím-který-je-lámaný-chléb pro svět. Zde je třeba si připomenout, že běžné lámání materiálního chleba s hladovými ve jménu Krista je už misijní křesťanský úkon. Tím spíš je lámání eucharistického chleba, kterým je sám Kristus, dokonalé misijní působení, protože eucharistie je zdrojem a vrcholem života a poslání církve. Papež Benedikt XVI. to připomenul: „Nemůžeme si nechat pro sebe lásku, kterou v této svátosti [eucharistie] slavíme. Už svou povahou si vyžaduje, abychom ji odevzdávali všem. To, co svět potřebuje, je Boží láska; setkat se s Ježíšem a uvěřit v něho. Proto eucharistie není jen zdrojem a vrcholem života církve, ale je i jejím posláním: ‚Autenticky eucharistická církev je církev misionářská.‘“4 Abychom přinášeli ovoce, musíme být s Ježíšem sjednoceni (srov. Jan 15,4–9). Takového sjednocení dosahujeme každodenní modlitbou, zvláště při adoraci, tichém setrvání v přítomnosti Pána, který zůstává s námi v eucharistii. Učedník misionář se může stát mystikem v činnosti, pěstuje-li s láskou toto společenství s Kristem. Kéž naše srdce stále touží po Ježíšově společnosti, prahne po naléhavém požadavku dvou učedníků z Emauz, především když se připozdívá: „Zůstaň s námi, Pane“ (srov. Lk 24,29).   3. Naše nohy se vydaly na cestu v radosti, že můžeme vyprávět o vzkříšeném Kristu. Věčné mládí církve, která neustále vychází ven   Učedníci „se vydali bez váhání na cestu a vrátili se do Jeruzaléma“ (srov. Lk 24,33) poté, co se jim otevřely oči a poznali Krista při „lámání chleba“. To, že spěchali, aby se s ostatními podělili o radost ze setkání s Pánem, ukazuje, že „radost evangelia naplňuje srdce i celý život těch, kdo se setkávají s Ježíšem. Ti, kdo přijímají spásu od něj, jsou vysvobozeni z hříchu, ze smutku, z vnitřní prázdnoty a z osamění. S Ježíšem Kristem se vždycky rodí a obnovuje radost“.5 Se zmrtvýchvstalým Ježíšem se nemůžeme setkat, aniž bychom hořeli touhou sdělit to všem. Proto prvním a hlavním zdrojem misijního poslání jsou lidé, kteří poznali vzkříšeného Krista v Písmu a v eucharistii a nesou ve svém srdci jeho oheň a ve svém pohledu jeho světlo. Oni mohou svědčit o životě, který nikdy nekončí, ani v těch nejobtížnějších situacích a nejtemnějších chvílích. Obraz „nohou, které se vydávají na cestu“ nám znovu připomíná trvalou hodnotu missio ad gentes, poslání, které zmrtvýchvstalý Pán svěřil církvi, aby evangelizovala každého člověka a každý národ až po všechny končiny světa. Dnes více než kdy jindy potřebuje lidstvo, zraněné mnoha nespravedlnostmi, rozděleními a válkami, dobrou zvěst o míru a spáse v Kristu. Využívám této příležitosti, abych potvrdil, že „každý má právo slyšet evangelium. Křesťané mají povinnost hlásat jej, aniž by kohokoliv vylučovali, a to nikoli jako někdo, kdo ukládá nový závazek, nýbrž jako někdo, kdo sdílí radost, ukazuje krásné obzory a nabízí lákavou hostinu.“6 Misijní obrácení zůstává hlavním cílem, který si musíme klást jako jednotlivci i jako společenství, protože „misijní působení je paradigmatem každého díla církve“.7 Jak dosvědčuje apoštol Pavel, Kristova láska nás uchvacuje a pobízí (srov. 2 Kor 5,14). Tato láska je dvojí: Kristova láska k nám, která přitahuje, inspiruje a probouzí naši lásku k němu. Taková láska činí církev, která stále vychází na cestu, stále mladou. Všichni její členové jsou pověřeni hlásat Kristovo evangelium v přesvědčení, že „umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých“ (v. 15). K misijnímu působení může přispět každý z nás: modlitbou, činností, obětováním finančních prostředků i utrpení a vlastním svědectvím. Papežská misijní díla jsou vhodným nástrojem, který usnadňuje koordinaci misijní spolupráce na duchovní i hmotné úrovni. Proto je sbírka během Světového dne misií věnována Papežskému dílu šíření víry. Naléhavost misijního působení církve přirozeně vyžaduje stále užší misijní spolupráci všech jejích členů na všech úrovních. To je zásadní cíl synodálního procesu, kterým církev prochází pomocí klíčových slov: společenství, spoluúčast, poslání. Takový proces jistě neznamená, že se církev soustředí na sebe sama; není ani referendem o tom, čemu bychom měli věřit a co, ani záležitost lidských preferencí. Je to spíše proces, kdy se vydáváme na cestu jako emauzští učedníci a nasloucháme zmrtvýchvstalému Pánu. On se k nám vždy připojuje, aby nám objasňoval smysl Písma a lámal pro nás chléb, abychom mohli v síle Ducha Svatého dále plnit jeho poslání ve světě. Tak jako ti dva učedníci vyprávěli ostatním, co se jim cestou přihodilo (srov. Lk 24,35), i naše hlásání bude radostné vyprávění o Kristu Pánu, jeho životě, jeho utrpení, smrti, zmrtvýchvstání a úžasných věcech, které jeho láska vykonala v našem životě. Vykročme tedy i my, osvíceni setkáním se zmrtvýchvstalým Ježíšem a povzbuzeni jeho Duchem. Vykročme s hořícím srdcem, otevřenýma očima a kráčejícíma nohama, abychom zapalovali Božím slovem srdce ostatních lidí, otevírali jejich oči pro Ježíše v eucharistii a všechny pozvali, aby kráčeli společně na cestě míru a spásy, kterou Bůh daroval lidstvu v Kristu. Svatá Maria, která jsi na cestě, Matko Kristových učedníků misionářů a Královno misií, oroduj za nás!   Dáno v Římě u Sv. Jan v Lateránu dne 6. ledna 2023 v den slavnosti Zjevení Páně FRANTIŠEK   1 František, apoštol. exhor. Evangelii gaudium, č. 86, Paulínky, Praha 2014. 2 Sv. Jeroným, Commentarii in Isaiam. Prolog.o 3 František, apoštol. list daný motu proprio Aperuit illis, č. 1, 4 Benedikt XVI., apoštol. exhort. Sacramentum caritatis, č. 84, Paulínky, Praha 2017. 5 František, apoštol. exhort. Evangelii gaudium, č. 1, Paulínky, Praha 2014. 6 Tamtéž, č. 14. 7 Tamtéž, č. 15.

  •

    Mše svatá – bohoslužba slova Credo, přímluvy

    Dnes jsme si v našem rozebírání části mše sv. povídali o vyznání víry Credu a přímluvách. Vyznání víry se věnuje Katechismus v paragrafech 185 – 1065. Pokud nemáte doma tištěný Katechimus, můžete použít ke studiu následující odkaz: http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=185   Vyznání víry (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 14)   Přímluvy (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 15)

  • Zamyšlení - VINICE (27. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

      Dnešní texty o vinici nás činí velmi nejistými. Můžeme i my přijít o naše království? Může být i naše vinice rozvrácena? Americký spisovatel Brant Pitre v knize Židovské kořeny Eucharistie (Slovo mezi námi - Redemptoristi, Bratislava 2021, s. 78 - 79) cituje Josefa Flavia, židovského historika, který uvádí, že jeden rok se v Jeruzalémském chrámu v době Paschy obětovalo až 256 250 beránků. A protože podle tehdejších předpisů při každé paschální večeři muselo být minimálně deset lidí, stačí si to vynásobit a máme představu, jak obrovská slavnost to byla, kolik lidí bylo během Velikonoc v Jeruzalémě. A přece o všechno přišli - o chrám, o oběti… Pečovat o vinici/zahradu/pole je dřina. Dnes se to mnohým už nechce. „Co budu dřít, když si to můžu koupit!?“ Stačí se podívat po našich vesnicích, kolik půdy leží ladem. Je to zároveň smutný obraz Církve u nás, jejíž pastorace se dá ve velké míře charakterizovat pojmem „svátostný servis“. Takový přístup způsobuje, že mnozí pokřtění skutečně nechtějí od Církve nic jiného než svátosti. Ale nemají ochotu/zájem/důvod ve vinici Církve dřít. Nejen pro vlastní věčný život, ale také pro věčný život lidí, se kterými žijeme. Nutně potřebujeme změnu smýšlení. I proto probíhá synoda. Ne aby měnila učení, ale naše smýšlení. Už jsem ve svých textech zmiňoval, v čem je problém: individualismus, indiferentismus, imobilismus. Česky nezájem o druhé (zaměření jen na sebe), lhostejnost, neochota něco změnit. Nejistota z dnešních čtení je dobrá. Klade otázky: „Co ještě můžu udělat pro milovaného Boha? S kým? Jak? Kde?“ A volá k jednání – starat se o Pánovu vinici tak, abychom mu mohli jednou odevzdat bohatou úrodu spasených. Začít třeba novým zájmem o lidi (potřebujeme se setkávat v malých skupinách), zanecháním lhostejnosti a projevováním horlivosti v Božích věcech (v Knize Nehemjášově [1, 11] jsem našel takové krásné vyjádření: „…kteří se zálibou ctí tvé jméno“), ochotou měnit věci a neuspokojovat se s tím, že vždy tomu tak bylo. Pokusíme se o to tento týden? Nebo budeme jako Židé, kteří se odvolávali na chrám a mysleli si, že jim se nic nemůže stát?  „Bože, vrať se, shlédni, podívej se, navštiv, chraň, obnov!“ (Ž 80, 15–16.20).  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    P. Roman Vlk - BOŽÍ ZBROJ - Opasek pravdy

      Seriál - BOŽÍ ZBROJ - V tomto seriálu si povídáme se svatým Martinem o Boží zbroji a objevujeme, jaký úžasný dar pro každodenní použití nám v ní Bůh nabízí. Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030 DĚKUJEME   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe   Roman Vlk | BOŽÍ ZBROJ | Opasek pravdy

  • 22. 10. prožijeme Misijní neděli, papež František k ní píše dětem

      Ve spojitosti s Misijní nedělí proběhne i v naší farnosti mnoho aktivit na podporu misií, a to jak modlitbou, tak finančně díky Misijnímu jarmarku. Již tuto neděli 8. 10. se chceme dobře připravit. Proto zveme od 15:00 do suterénu kostela sv. Vojtěcha všechny šikovné dospělé na misijní vyrábění pro starší spolu se všemi mladými ze skupinek TOM Sluníček a Potkanů.   POSELSTVÍ PAPEŽE FRANTIŠKA PRO PAPEŽSKÉ MISIJNÍ DÍLO DĚTÍ   Drazí misionáři – drahé děti a mládeži, drazí rodiče, animátoři a přátelé! 19. května tohoto roku jsme oslavili 180. výročí založení Misijního díla dětí a mnozí z vás slaví toto významné a požehnané výročí ještě i v těchto dnech. Mons. Charles de Forbin Janson, biskup z Nancy a duchovní pastýř s velkým apoštolským srdcem, jej založil v roce 1843poté, co se z dopisů od francouzského misionáře dozvěděl, že mnoho dětí v Číně umírá následkem hladu zanedbávání. V srdci pocítil hlubokou žízeň po jejich záchraně, a to nejen tělesné, ale i duchovní, protože Ježíš, Boží Syn, zemřel a byl vzkříšen ke spáse všech. Při příležitosti tohoto výročí si chceme právě z jeho misionářské horlivosti vzít první důležité ponaučení: starost o spásu druhých. Vskutku, jako skuteční Ježíšovi učedníci se snažíme mít srdce podobná jeho srdci a nechceme bránit tomu, aby v nás nehořela touha po spáse všech. Právě proto vzniklo vaše nádherné misijní dílo, které i dnes, po 180 letech dynamické činnosti, učí velké množství dětí a mladých na celém světě, jak se stát učedníky – misionáři. V tomto roce si připomínáme i 150. výročí narození zvláštního a vzácného člena Misijního díla dětí: svaté Terezie od Dítěte Ježíše, patronky misií, která do něj vstoupila ve věku sedmi let. Dnes – 1. října – slavíme její liturgickou vzpomínku, a právě od ní si chceme vzít druhé velké ponaučení: i přesto, že jsme ještě velmi mladí, můžeme svými modlitbami přispět k tomu, aby mohli všichni poznat a milovat Ježíše, a v tichosti pomáhat jiným jednat dobro. Jak nás učí svatá Terezie, modlitba je prvním misijním skutkem – dokáže zasáhnout každé místo na světě, všechny děti a mladé a každého misionáře. Proto vás zvu, abyste díky modlitbě rostli v přátelství s naším Spasitelem, v přátelství mezi vámi a všemi dětmi a mladými světa, a stali se tak šiřiteli míru. Drahé děti a drahá mládež – drazí misionáři, chci vám ze srdce poděkovat, protože svou horlivostí nám všichni pomáháte, abychom se stali odvážnými svědky Evangelia a podělili se s ostatními nejen o materiální dobra, ale také o to, co je pro nás nejvzácnější – o naši víru. Chci také poděkovat vašim rodičům a animátorům, kteří vás doprovázejí a šíří tak charisma a spiritualitu Misijního díla dětí. Jde o „papežské dílo“ – to znamená univerzální dílo – katolické církve a papeže, a proto vás považuji za své zvláštní spolupracovníky. Chtěl bych vám však připomenout, že toto označení znamená i další důležitý závazek: budovat mosty a vztahy podle příkladu samotného Krista. A k tomu vás také ze srdce vyzývám. Pokračujte dále v misijní horlivosti v souladu s charismatem, které vám svěřil Mons. Charles de Forbin Janson, a v následování malé cesty svaté Terezie od Dítěte Ježíše s věrností vašemu heslu: „děti se modlí za děti, děti evangelizují děti, děti pomáhají dětem“. Ať vás Pán žehná a ať vás neustále doprovází – a nezapomeňte se za mě modlit. PAPEŽ FRANTIŠEK, Řím, 1. října 2023    

  •

    FILMOVÝ APOŠTOLÁT ZVE NA FILM ŠARLATOVÝ A ČERNÝ

      V roce 1943 sílí údery proti nacistické třetí říši a Řím, resp. neutrální Vatikán, se stává útočištěm tisíců uprchlých válečných zajatců, Židů a hledaných odbojářů. Irský kněz, vatikánský právník a diplomat, chráněnec kompromisnického papeže Pia XII. (John Gielgud) monsignore Hugh O´Flaherty (Gregory Peck) organizuje ve spolupráci s italským odbojem úkryt pro všechny pronásledované. Dramatickou situaci vyhrocuje nástup nacistického  fanatika a pragmatika plukovníka Herberta Kapplera (Christopher Plummer) do funkce policejního velitele Říma:  židovská komunita je pod příslibem ochrany okradena o zlato a deportována, vyhlášení výjimečného stavu umožňuje  masové zatýkání. Kappler záhy zjistí, že O´Flaherty je hlavou ilegální organizace a usiluje o jeho likvidaci, aby zlomil  hnutí odporu. Pravověrný nacista a představitel křesťanské lásky k bližnímu se osobně střetávají na veřejnosti, gestapo strojí knězi léčky, on však bravurně Kapplerovi uniká, statečně chrání ohrožené přátele, poskytuje duchovní útěchu  obětem fašismu.   Promítáme v sále pod kostelem sv. Vojtěcha v pondělí 9. října v 18:30. Vstup volný, občerstvení zajištěno.

  •

    Mše svatá – bohoslužba slova

      Dnes jsme si v našem rozebírání části mše sv. povídali o čteních, žalmu, zpěvu Aleluja, čtení evangelia a homilii.   Čtení z Bible (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 9)   Responsoriální žalm (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 10)   Aleluja (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 11)   Evangelium (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 12)   Homilie (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 13)  

  •

    Zamyšlení ZNOVA ZÁJEM O LIDI (26. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

      Jak povzbuzující jsou dnešní čtení – tedy ta, která spolu souvisí, to znamená první, žalm a evangelium. Bůh dává šanci změnit se každému, i tomu nejhoršímu člověku. A nejen to, že volá ke změně, ale dává také schopnost uskutečnit ji – „…ukazuje cestu hříšníkům. Pokorné vede ke správnému jednání a tiché poučuje o svých cestách" (Ž 25, 8b-9). Zakusil jsem to velmi výrazně ve svém životě, jednou zde možná napíšu své svědectví o tom, jak mě Bůh nikdy neopustil, ačkoli jsem kdysi nechodil po jeho cestách a nehledal jsem jeho smýšlení. „Pokud se bezbožný odvrátí od své bezbožnosti, kterou páchal, a jedná podle práva a spravedlnosti…“ (Ez 18, 27). „‘Nechce se mi.‘ Ale pak toho litoval a šel.“ Vždy je možnost vykročit na Boží cesty. Problémem mnoha křesťanů však velmi často je, že si myslí, že to (velmi zjednodušeně řečeno) znamená chodit do kostela a ráno i večer se modlit. Jistě, je to důležité, ale podstatnější je být svědkem Ježíšova zmrtvýchvstání a jeho moci, kterou nás zachraňuje. Na mši svatou chodím a modlím se, abych poznával Boží cesty při ohlašování evangelia, nejen pro vlastní svatost. S Kristem žiji, abych o tom mluvil lidem kolem sebe. Pokud je třeba, tak i slovy. Pokud nám toto smýšlení chybí, kdesi v nás je chyba. Brzy začne v Římě zasedání biskupského synodu o synodalitě. Všechno se o tom píše, objevují se různé obavy… Ale my si už nyní můžeme vzít jedno z hlavních ovocí dosavadních synodálních setkání – vytvářet skupinky, které se pravidelně setkávají nad Božím slovem a v modlitbě a hledají, jak přečtené slovo žít. Nejde o hledání problémů, ale o vztahy, o zájem o lidi. Pokud to nebudeme dělat, tak rok od roku bude v naší Církvi méně lidí, neboť naše víra nebude plodná – nebude přinášet život lidem kolem nás. Bůh se o lidi zajímá. My nemůžeme být jiní. Rozumíš tomu, co jsem napsal? Jestli ano, tak tento týden pozvi někoho, aby se s tebou modlil, četl Písmo a konal dobro. Trvale, nejen jednorázově. Boží Duch ti pomůže a povede tě zanechat individualismus, lhostejnost a imobilitu (vyjádřenou slovy: „Vždycky to tak bylo, tak proč to měnit?“) a milovat lidi tak, aby poznali tvého milovaného Ježíše.  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    P. Roman Vlk - Pancíř spravedlnosti

      Seriál - BOŽÍ ZBROJ - V tomto seriálu si povídáme se svatým Martinem o Boží zbroji a objevujeme, jaký úžasný dar pro každodenní použití nám v ní Bůh nabízí.   Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030 DĚKUJEME   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe