Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    Pouť na Velehrad za obnovu rodin a kněžská či řeholní povolání

      V sobotu 7. října jsem zváni letos i k příležitosti 100 let od úmrtí arcibiskupa Stojana na Velehrad. Jde o pouť našeho děkanátu za obnovu rodin a kněžská či řeholní povolání. Letos nebudeme vypravovat autobus. Kdo byste chtěli jet, zapište se v zákristii. Doprava na Velehrad bude auty. Prosíme řidiče, kteří by jeli, aby v zákristii nahlásili, kolik lidí by svezli.   V letošním roce bude v rámci poutě také setkání farníků s otcem biskupem Josefem. Na tomto setkání chce o. biskup naslouchat ale také odpovídat na dotazy farníků. Vzadu v kostele je krabička, do které můžeme vkládat dotazy na o. biskupa. Další možnost je poslat dotaz na email: ptejsebiskupa@ado.cz  Dotazy je možné zasílat do středy 4. října. Využijme této možnosti setkání s pastýřem naší diecéze.    Pozvánka na synodální setkání s biskupem

  • SPOLEČENSTVÍ MODLITBY MATEK NÁS ZVOU K MODLITBĚ

      Pravidelně jsme v naší farnosti zváni společenstvími Modliteb matek k účasti na tzv. Triduu, které proběhne o víkendu 22. – 23. 9. Přijďte prosit společně v pátek a sobotu za odpuštění, v neděli chceme vyjádřit svoji vděčnost, chválu a díky.   V pátek 22. 9. v 17:30 v kostele sv. Vojtěcha V sobotu 23. 9. v 17:00 po mši svaté v kostele sv. Vojtěcha V neděli 24. 9. při adoraci v 17:00   Všechny srdečně zvou otrokovické skupinky Modliteb matek.   Odkaz: http://www.modlitbymatek.cz

  •

    Tomíci zvou na Výsadek

  • Mše svatá – Vstupní obřady

      Včera jsme se v cyklu kázání o mši sv. dotkli vstupního průvodu, vstupního zpěvu a úkonu kajícnosti. K nim je možné si poslechnout tyto další tematické přednášky.   PRICHÁDZAME SLÁVIŤ LITURGIU | SVÄTÁ OMŠA ZBLÍZKA 6   ÚVOD SVÄTEJ OMŠE | SVÄTÁ OMŠA ZBLÍZKA 7   ÚKON POKÁNIA | SVÄTÁ OMŠA ZBLÍZKA 8     KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE – Eucharistie v ekonomii spásy   Způsoby chleba a vína   1333   Středem slavení eucharistie je chléb a víno, které se skrze Kristova slova a skrze vzývání Ducha svatého, stanou Tělem a Krví Krista. Církev, věrná příkazu Pána, koná na jeho památku, až do jeho slavného příchodu to, co On vykonal v předvečer svého utrpení: "Vzal chléb ...", "Vzal kalich vína ...". I když se způsoby chleba a vína tajemně staly Tělem a Krví Krista, i nadále vyjadřují dobrotu stvoření. Tak při obětování vzdáváme díky Stvořiteli za chléb a víno,[1] "plod lidské práce", ale předtím ještě "plod země" a "plod révy", dary Stvořitele. V úkonu Melchizedecha, který "obětoval chléb a víno" (Gn 14,18), církev vidí předobraz své vlastní oběti.[2]   1334   Ve Staré smlouvě byl chléb a víno přinášen v oběť mezi prvotinami země, na znamení vděčnosti Stvořiteli. Ale dostávají také nový význam v souvislosti s Exodem (odchodem Židů z Egypta): nekvašené chleby, které Izrael pojídá každý rok o velikonocích, připomínají spěch osvobozujícího odchodu z Egypta; vzpomínka na manu na poušti bude stále Izraeli připomínat, že žije z chleba Božího slova.[3] Každodenní hcléb je konečně plodem zaslíbené země, záruka, že Bůh je věrný svým příslibům. "Kalich požehnání" (1 Kor 10,16) na závěr židovské velikonoční večeře, dodává slavnostní radosti vína eschatologický rozměr, totiž mesiášského očekávání obnovy Jeruzaléma. Ježíš ustanovil svou eucharistii tím, že dal nový a definitivní význam požehnání chleba a kalichu.   1335   Zázraky rozmnožení chlebů, při nichž tehdy Pán pronesl požehnání, rozlámal chleby a rozdělil je prostřednictvím svých učedníků, aby nasytil zástup, jsou předobrazem hojnosti tohoto jediného chleba, kterým je jeho eucharistie.[4] Znamení vody proměněné na víno v Káně[5] už ohlašuje hodinu Ježíšova oslavení. Ukazuje, že už nastává svatební hostina v království Otce, kde budou věřící pít nové víno,[6] jež se stalo Krví Krista.   1336   První oznámení eucharistie vyvolalo mezi učedníky rozdělení, tak, jako je pohoršilo, když jim oznámil, že musí trpět a zemřít: "To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?" (Jan 6,60). Eucharistie a kříž jsou kamenem úrazu. Jde o totéž tajemství, které nepřestává být záminkou rozdělení: "I vy chcete odejít?" (Jan 6,67): tato Pánova otázka znovu a znovu zaznívá v jednotlivých staletích jako výzva jeho lásky, aby každý přišel na to, že jen On má "slova věčného života" (Jan 6,68) a že přijmout ve víře dar jeho eucharistie, znamená přijmout jeho samého.   Ustanovení eucharistie   1337   Protože Pán miloval své, prokázal jim svou lásku až do konce. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa odešel k Otci, a proto během večeře umyl jejich nohy a dal jim přikázání lásky.[7] Aby jim zanechal záruku této lásky, aby se nikdy nevzdálil od svých a učinil je účastným své velikonoční oběti, ustanovil eucharistii jako připomínku své smrti a svého zmrtvýchvstání a přikázal svým apoštolům, aby ji slavili až do jeho návratu a ustanovil je "v té chvíli kněžími Nové smlouvy".[8]   1338   Tři synoptická evangelia a svatý Pavel nám předali vyprávění o ustanovení eucharistie; co se týká svatého Jana, ten uvádí Ježíšova slova v synagoze v Kafarnaum, slova, která připravují ustanovení eucharistie: Kristus o sobě říká, že je chlebem života, který sestoupil z nebe.[9]   1339   Ježíš zvolil velikonoční dobu, aby splnil to, co ohlásil v Kafarnau: dát svým učedníkům své Tělo a svou Krev.               Nastal den nekvašeného chleba, kdy měl být zabit velikonoční beránek. Ježíš poslal Petra a Jana a řekl jim: "Jděte a připravte nám velikonočního beránka, abychom ho mohli jíst!" ... Odešli ... a připravili velikonočního beránka. Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš místo u stolu a apoštolové s ním. Řekl jim: "Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto velikonočního beránka, dříve, než budu trpět. Neboť vám říkám: Už ho nebudu jíst, dokud se nenaplní v Božím království"... Potom vzal chléb, vzdal díky, lámal ho a dával jim se slovy: "Toto je mé tělo, které se za vás vydává. To konejte na mou památku!" Stejně tak vzal i kalich, když bylo po večeři, a řekl: "Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá" (Lk 22,7‑20).[10]   1340   Ježíš dal židovským velikonocům jejich definitivní význam tím, že slavil Poslední večeři se svými apoštoly během velikonoční hostiny. Vždyť nová "pascha", přechod Ježíše k Otci skrze jeho smrt a jeho zmrtvýchvstání, je předjata a slavena v eucharistii, jež je naplněním židovské paschy a předjímá závěrečnou paschu církve ve slávě království.     "To čiňte na mou památku"   1341   Když Ježíš přikazuje, aby se opakovaly jeho úkony a jeho slova, "dokud on nepřijde" (1 Kor 11,26), nežádá, aby se pouze vzpomínalo na něho a na to, co učinil. Má na mysli liturgické slavení skrze apoštoly a jejich nástupce, Kristovy památky, jeho života, jeho smrti, jeho zmrtvýchvstání a jeho přímluvy u Otce.   1342   Církev již od počátku věrně plnila příkaz Pána. O církvi v Jeruzalémě je řečeno:               Setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách ... Každý den zůstávali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a jedli pokrm v radosti a s upřímností srdce (Sk 2,42.46).   1343   Křesťané se shromažďovali "k lámání chleba" (Sk 20,7), především "první den v týdnu", totiž v neděli, v den Ježíšova zmrtvýchvstání. Od těchto dob se eucharistie stále slaví až po naše dny, takže se s ní setkáváme v každém kostele s toutéž základní strukturou. Zůstává středem života církve.   1344   A tak Boží lid tím, že hlásá Ježíšovo velikonoční tajemství, "dokud on nepřijde" (1 Kor 11,26), postupuje od slavnosti ke slavnosti, "kráčeje úzkou cestou kříže",[11] k nebeské hostině, kdy všichni vyvolení zasednou ke stolu království.           [1] Srv. Ž 104,13‑15. [2] Srv. Římský misál, Římský kánon: "Supra quae". [3] Srv. Dt 8,3. [4] Srv. Mt 14,13‑21; 15,32‑39. [5] Srv. Jan 2,11. [6] Srv. Mk 14,25. [7] Srv. Jan 13,1‑17. [8] Tridentský koncil: DS 1740. [9] Srv. Jan 6. [10] Srv. Mt 26,17‑29; Mk 14,12‑25; 1 Kor 11,23‑26. [11] 2. vatikánský koncil, AG 1.

  •

    Vyšel nový farní občasník

    V neděli vyšel další Farní občasník. Děkuji všem, kdo do něj přispěli. Kromě farních prázdninových aktivit v něm vzpomínáme na vzácné farníky trvalého jáhna pana Orlitu a stavitele kostela pana Vyorala.   Fom ke stažení zde: FOM 2023-04(09) web

  •

    Zamyšlení TĚŽKÉ TÉMA (23. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

    Nejraději bych dnešní téma – napomínání a zodpovědnost za bezbožné – přeskočil. Mám dojem, že jsme v tomto v Církvi tak tiší, jak jen to jde. I já jsem zticha. Jen abych se nikoho nedotkl. A přitom jde o moji spásu… Dnešní texty mi dávají k tématu jeden klíč. Je obsažen v alelujovém zpěvu: „V Kristu Bůh smířil svět se sebou. A nám předal slovo smíření.“ Tato Pavlova slova (2 Kor 5, 19) nám mohou napomínání a starost o bezbožné usnadnit. Neboť nejprve jsme my byli smířeni s Bohem. Nám, mně bylo odpuštěno. Tuto zkušenost – zkušenost ve víře –, celé mé úsilí pomoci bratrovi, který se proti mně prohřešil (!), aby se se mnou smířil, může být mnohem snazší, vychází totiž ze zkušenosti odpuštění, kterého se dostalo mně. A Pavel nám dává i druhý klíč – ve druhém čtení, kde říká, že naplněním zákona je láska. Jdu-li tedy napomínat, jdu-li domlouvat bezbožnému, tak jen proto, že ho miluji tak, že s ním chci být jednou v nebi. Ale kvůli tomu musíme najít cestu smíření už tady, na zemi. Není to snadné, vím. Ale je jiná cesta? Ke slovu „prohřešil“ jsem dal výše do závorky vykřičník. Chci tím zdůraznit, že skutečně musí jít o prohřešení čili provinění proti Božímu či přirozenému zákonu. Nejde totiž o to, že se mi na jeho jednání/mluvení něco nelíbí, ale že jde o skutečné prohřešení se, na to potřebuji citlivé svědomí, abych to uměl rozeznat, protože jinak reagujeme ani ne na to, co někdo řekl/udělal, ale na to, co si myslíme, že řekl/udělal. Tento týden máme v tomto na Slovensku názorný příklad v souvislosti se slovem pliaga (neřád). Politik něco řekl, ale mnozí \“slyšeli\“ něco jiného. Není to hřích domýšlivosti? A právě domýšlení si je pliaga naší společnosti… Myslím, že by to mohlo být dobré téma pro pastýřský list celé biskupské konference. Ať nás dnešní texty učí hledat pravdu a poslouchat Pánův hlas, abychom nezatvrdili svá srdce!  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    Biskup Nuzík zve na setkání pro oběti zneužívání

      Všichni, kdo se zejména v církvi setkali s jakýmkoli způsobem zneužívání, jsou zváni k modlitbě a setkání navzájem mezi sebou i s biskupem Josefem Nuzíkem. Akce se uskuteční o svátku Panny Marie Bolestné 15. září 2023 v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě. Program začíná v 16.00 smírnou adorací, v 17.00 je nabídnuta možnost setkání s biskupem Nuzíkem a v 18.00 následuje mše svatá za všechny přítomné i za ty, kteří přijít (zatím) nemohli. „Svatý otec František často zařazuje setkání s oběťmi zneužívání do programu svých cest a já mám za to, že i v naší zemi nastal čas pozvat všechny, kterých se zneužívání týká. V den památky Panny Marie Bolestné se proto potkáme při modlitbě, abychom nesli bolest všech lidí, kteří se se zneužíváním setkali, a přispěli k uzdravení těchto těžkých ran. Setkání má nízkoprahovou podobu, aby se mohli zúčastnit a cítili se zde bezpečně i ti, kdo zatím nemohou nebo nechtějí o svých zkušenostech mluvit. A pokud někdo v tomto modlitebním prostředí najde odvahu promluvit o tom, co prožil, bude to pro něj i pro celé společenství důležitý krok,“ zve hlavní celebrant mše svaté biskup Nuzík.

  •

    Hledáme rodiny pro ubytování dobrovolníků Godzone Tour

      Godzone Tour pomáhá každoročně organizovat tým asi 700 dobrovolníků. Jedna ze zastávek bude 25. 10. ve Zlíně. Potřebujeme ubytovat 300 dobrovolníků různě v rodinách. Můžete nabídnout nocleh na jednu noc? Požadavky pro ubytování: - datum 25. - 26.10. (1 noc ze středy na čtvrtek) - postel nebo matrace, teplá voda, popř. snídaně   Zapisovat se můžete v zákristii.   Nebo přes formulář zde:https://forms.gle/Ah6RtLmXb3WUH97K6      VERÍM - GODZONE feat. AUGUSTÍN, PUER DEI, GEORGE BALGA, DAWIDD | Godzone Tour 2021

  • Godzone Tour letos i ve Zlíně a Brně

      Před 20 lety se začal psát příběh společenství SP na Sliači. Ten se postupně začal naplňovat ve službě nové evangelizace v tzv. projektu Godzone.  A odtud byl již jen krůček k tomu v rámci Týdne Církve pro mládež navštívit několik měst a uspořádat Godzone Tour. Jedná se o evangelizační turné, které zahrnuje večerní koncerty, kde návštěvníci zažijí originální hudebně-taneční program, vyslechnou si jedinečné příběhy lidí, uvidí interaktivní divadelní scénku, inovativní videoprodukci a mnoho dalšího. Letošní ročník nese téma NEBOJTE SA a uskuteční se od 23. – 28. října. V tomto týdnu zavítají taky k nám do ČR ve středu 25. 10. do Zlína a 26. 10. do Brna. Rádi přivítají pomoc dobrovolníků. Godzone tour však nezahrnuje pouze celovečerní koncert, ale také v daném městě evangelizaci na náměstích, dobročinnou aktivitu, pomoc Charitním centrům a zábavně-výchovný program na desítkách základních a středních škol. Poslední roky se nás na Godzone tour během jednoho týdne setkalo více než 22 tisíc. Přidej se k nám a staň se i Ty součástí generace, které jde o Boží království.   Jak to vše vzniklo? https://godzone.sk/oprojekte/#naspribeh https://godzone.sk/pribeh-godzone-projektu/   Odkazy: https://tour.godzone.sk/   Osobný a Godzone príbeh - Július Slovák   NEBOJÍM SA – GODZONE    GODZONE TOUR 2022 - Meno Aslan - GODZONE (Ft. Empo, dawidd, Puer Dei, Augustín) /prod. Jozef Šarišský/   GODZONE TOUR 2022 - Požehnanie - GODZONE (Ft. ESPÉ, Katarina Jura)   GODZONE TOUR 2022 - Všade vôkol nás - GODZONE (Ft. ESPÉ, Katarina Jura)     Album GODZONE TOUR 2022 | NEVZDÁVAJ TO https://open.spotify.com/album/2hKsguZSJBzHQa0WLMUMuF  

  •

    Mše svatá úvod

      Dnešní nedělí jsme zahájili cyklus kázání o mši sv. Na něj budou zde pro zájemce vždy navazovat další materiály jako např. odkazy na zajímavé přednášky aj.   Kdy začíná mše svatá? (Liturgie - 120" o liturgii)   ZVON ZVOLÁVA NA SVÄTÚ OMŠU   VÝZNAM LITURGIE | SVÄTÁ OMŠA ZBLÍZKA 1   VŠETCI SME KŇAZMI | SVÄTÁ OMŠA ZBLÍZKA 2   KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE - SVÁTOST EUCHARISTIE 1322      Svatá eucharistie dokončuje uvedení do křesťanského života. Ti, kteří byli povýšeni k důstojnosti královského kněžství a biřmováním mnohem hlouběji připodobněni ke Kristu, se prostřednictvím eucharistie podílí spolu s celým společenstvím na samé oběti Pána.   1323      "Náš Spasitel při poslední večeři, tu noc, kdy byl zrazen, ustanovil eucharistickou oběť svého Těla a své Krve, aby tak pro všechny časy, dokud nepřijde, zachoval v trvání oběť kříže a aby tak své milované Snoubence církvi zanechal památku na svou smrt a na své vzkříšení: svátost milostivé lásky, znamení jednoty, pouto bratrské lásky, velikonoční hostinu, 'v níž je požíván Kristus, duše se naplňuje milostí a dává se nám záruka budoucí slávy'".[1]   Eucharistie pramen a vrchol života církve 1324      Eucharistie je "pramenem a vrcholem celého křesťanského života".[2] "Také ostatní svátosti, všechny církevní služby a apoštolská díla souvisejí s posvátnou eucharistií a mají ji za svůj cíl. Vždyť nejsvětější eucharistie obsahuje v sobě celé duchovní dobro cíkve, totiž samého Krista, naši velikonoční oběť".[3]   1325      "Společenství božského života a jednota Božího lidu, které jsou základem církve, jsou přiléhavě vyjádřeny a úchvatně vytvářeny eucharistií. V ní máme vyvrcholení činnosti, kterou Bůj posvěcuje svět v Kristu, tak i bohoslužby, kterou lidé vzdávají Kristu a skrze něj Otci v Duchu svatém".[4]   1326      Nakonec prostřednictvím eucharistické oběti se již spojujeme s nebeskou liturgií a předjímáme věčný život, kdy Bůh bude všechno ve všem.[5]   1327      Zkrátka eucharistie je nástin a souhrn naší víry: "Náš způsob myšlení je shodný s eucharistií a eucharistie se opět shoduje s naším způsobem myšlení".[6]   Jak se nazývá tato svátost? 1328      Nezpozorovatelné bohatství této svátosti se vyjadřuje různými jmény, která se jí dávají. Každé z nich vyvolává zvláštní rysy. Nazývá se:                 Eucharistie, protože je díkůvzdáním Bohu. Výrazy "eucharistein" (Lk 22,19; 1 Kor 11,24) a "eulogein" (Mt 26,26; Mk 14,22) připomínají židovská požehnání, která  především během jídla  velebí Boží díla: stvoření, vykoupení a posvěcení.   1329      Večeře Páně,[7] protože jde o večeři, kterou měl Ježíš se svými učedníky v předvečer svého utrpení a o závdavek svatební hostiny Beránka[8] v nebeském Jeruzalémě.                 Lámání chleba, protože tento typický obřad židovské večeře použil Ježíš, když požehnal a rozděloval chléb jako "první u stolu",[9] především během Poslední večeře.[10] Podle tohoto gesta ho učedníci poznají po jeho zmrtvýchvstání,[11] a také tímto výrazem budou první křesťané označovat svá eucharistická shromáždění.[12] Tím chtějí vyjádřit, že všichni, kteří jedí (??přijímají) jediný rozlámaný chléb, Krista, vstupují do společenství s ním a vytvářejí s ním jedno tělo.[13]                 Eucharistická shromáždění ["synaxis"], poněvadž eucharistie se slaví ve shromážděních věřících, jež je viditelným výrazem církve.[14]   1330      Památka utrpení a zmrtvýchvstání Páně.                 Nejsvětější oběť, protože zpřítomňuje jedinou oběť Krista Spasitele a zahrnuje také oběť církve; nebo také oběť mše svaté, "oběť chvály" (Žid 13,15),[15] duchovní oběť,[16] oběť čistou[17] a svatou, protože je naplněním všech obětí Starého zákona a převyšuje je.                 Svatá a božská liturgie, protože veškerá liturgie církve má svůj střed a svůj nejhutnější výraz ve slavení této svátosti; a v tomtéž smyslu se také nazývá slavení svatých tajemství. Mluví se také o Nejsvětější svátosti, poněvadž je Svátost svátostí. Tímto výrazem se označují eucharistické způsoby uchovávané ve svatostánku.   1331      Přijímání, protože touto svátostí se spojujeme s Kristem, který nám dává účast na svém Těle a na své Krvi, abychom vytvořili jediné tělo;[18] kromě toho se nazývá svaté věci ("ta hagia; sancta")[19]  je to původní význam výrazu "společenství svatých", o němž hovoří apoštolské vyznání víry  andělský chléb, nebeský chléb, lék nesmrtelnosti,[20] jídlo na cestu (viaticum) ...   1332      Mše svatá, protože liturgie, v níž bylo zpřítomněno tajemství spásy, končí vysláním věřících ("jděte ve jménu Páně"), aby plnili Boží vůli ve svém každodenním životě.     [1] 2. vatikánský koncil, SC 47. [2] 2. vatikánský koncil, LG 11. [3] 2. vatikánský koncil, PO 5. [4] Kongregace pro posvátné obřady, Instr. Eucharisticum mysterium, 6, AAS 59 (1967), 539‑573. [5] Srv. 1 Kor 15,28. [6] Sv. Irenej z Lyonu, Adversus haereses, 4, 18, 5. [7] Srv. 1 Kor 11,20. [8] Srv. Zj 19,9. [9] Srv. Mt 14,19; 15,36; Mk 8,6.19. [10] Srv. Mt 26,26; 1 Kor 11,24. [11] Srv. Lk 24,13‑35. [12] Srv. Sk 2,42.46; 20,7.11. [13] Srv. 1 Kor 10,16‑17. [14] Srv. 1 Kor 11,17‑34. [15] Srv. Ž 116,13.17. [16] Srv. 1 Petr 2,5. [17] Srv. Mal 1,11. [18] Srv. 1 Kor 10,16‑17. [19] Constitutiones Apostolorum, 8, 13, 12; Didaché, 9, 5; 10, 6. [20] Sv. Ignác z Antiochie, Epistula ad Ephesios, 20, 2.