Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    ZAMYŠLENÍ NA NAROZENÍ PÁNĚ: TICHO A SLOVO

    Z množství textů, které nám Církev nabízí ve čtyřech formulářích mši svatých na slavnost Narození Páně, se mi dnes vynořila slova o vyprávění – „neutichnu, volat, jásat, řekl, říkal, zpívejte, zvěstujte, zvelebovali, ohlašuje, řekněte, nazývat, chválili, oznámil“. A konečně Slovo. Po tichu Adventu (jak je těžké mít v našich časech takové ticho…) Bůh prolamuje své mlčení i naše ticho a přináší nám spásu. Dokonce chce, abychom mluvili – samozřejmě o spáse. Tak vám povím něco o své spáse. V tichu letošního Adventu mi často přicházeli na mysl konkrétní lidé, kteří se někdy v minulosti ve mně zklamali, nebo jsem jim ublížil. Je jich dost… Nemám možnost za každým jít a prosit o odpuštění. Tak jsem se – zejména v noci, kdy jsem se vzbudil z nějakého velmi živého snu – za ně modlil. Prosil jsem Boha, aby přinesl spásu do těch situací, kdy jsem nebyl upřímný, pravdivý, když jsem si dával masky… A také jsem Bohu děkoval, neboť mnozí přes mou slabost a bídu zakusili Pánovo požehnání. Pán jim dal spásu. Nepochopitelné jsou Boží cesty… Ticho Adventu mi pomáhalo vnímat, jak moc potřebuji znovu a znovu Boží zásah, jeho příchod s mocí nejen dnes, ale do mnoha dnů v mé minulosti. Věřím, že Pán přicházel, uzdravoval, utěšoval a zachraňoval. Ne mě, ale lidi, které mi kladl na srdce v tichu těchto dnů. Dnes znovu slavíme Narození Páně. Přišla k nám spása. Přišlo Slovo, které má moc uzdravit, zachránit, spasit. Co ve tvém životě potřebuje spásu? Vztahy? Nalomené zdraví? Přehnaná péče o tělo? Chudoba? Bohatství nabyté na úkor rodiny, pravdy či zdraví? Hněv či rozčilování? Alkohol? Porno? Lhostejnost? Perfekcionismus? Skrupule? Návykový hřích? Psychická nemoc? Spokojenost s sebou? Nějaká závislost? Nezájem o moudrost? Ať je to cokoliv, dej to Ježíši a oslavuj ho. Bůh je tady. Bůh je s námi. Bůh je naše jediná záchrana. To není fráze, to je fakt. Pravdivější než to, že máš nos mezi očima. Hledej Boha. Kéž ho dnes najdeš v jeslích svého srdce. Kéž zakusíš, jak ti přináší spásu. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    Betlémské světlo od 23. 12. v kostele

      Každoročně skauti rozvezou Betlémské světlo po celé republice. U nás se stalo hezkou tradicí, že jej taky roznesou po městě. Vyrážejí ze své klubovny u Přístaviště a dorazí až před Otrokovickou BESEDU. Pokud nestihnete žádnou jejich zastávku, budete si moci odnést Betlémské světlo z kostela sv. Vojtěcha 23. 12. v průběhu zdobení stromků v kostele od 9:00-10:00, před a po dětské mši v 18:00. Další příležitostí pak bude 24. 12., kdy bude kostel otevřen od 13:00 – 15:00 k prohlídce betléma a po dětské bohoslužbě, která začíná v 15:00.   Trasa roznášení Betlémského světla v Otrokovicích: V letošním roce skauti Betlémské světlo po Česku rozvezli 17. prosince, Otrokovice nevyjímaje. Otrokovičtí skauti pak 22. prosince ponesou Betlémské světlo v průvodu. Ten bude v 16 hodin vycházet ze skautské klubovny a půjde přes ulice Karla Čapka a Erbenova, kolem Společenského domu, se zastávkami u domů pro seniory (B, C). U Voňavého krámku pak bude možnost si ho připálit i když průvod bude pokračovat dál po tř. T. Bati, přes Kolonku, podchodem, kolem sokolovny směrem na náměstí před Otrokovickou BESEDU, kam by měl průvod dorazit před 18. hodinou. Tam bude ještě čas na rozdávání, společné zpívání vánočních koled a dopíjení punče v termoskách. Přidat se můžete kdykoliv v průběhu a budeme rádi, když si s námi zazpíváte i koledy.  Občerstvení s sebou dovoleno.   Zdroj: https://www.facebook.com/SkautOtrokovice/   Betlémské světlo do Vašich domovů

  • VYŠLO DALŠÍ ČÍSLO FARNÍHO OBČASNÍKU

      V neděli vyšel další Farní občasník. Děkuji všem, kdo do něj přispěli.    Fom ke stažení zde: https://farnostotrokovice.cz/blog/app/web/upload/Obrazky22/FOM%202022-06(12)%20web.pdf

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 4. NEDĚLI ADVENTNÍ: HLEDAČI BOHA IV.

    Mocná jména   Mé dnešní hledání Boha je stručné. On sám nám totiž sděluje: „Tady jsem. Jsem s vámi. Jsem záchrana. Jahve. Emanuel. Ježíš.“ Boha lze velmi snadno najít. Je zde. Mám však dojem, že to nebereme vážně. Ano, to všechno je pravda, ale jaksi nemá vliv na náš život. Neboť často to vypadá tak, že pravda je jedna věc, realita druhá. Chceš důkaz? Mluví se o nutnosti šetřit elektrickou energií a o jejích stoupajících cenách. Kdo to bere vážně? Rozsvícené výzdoby, už týdny na mnoha domech blikají světýlka… Pravda je jedna věc a realita druhá. A čekáme, že stát se postará. Ale pokud se nestará podle našich představ, tak se nadává. Jiný důkaz: Svatý Otec František vyzývá, abychom omezili své nákupy dárků a ušetřené peníze věnovali mrznoucím obyvatelům válkou postižené Ukrajiny. Jistě, papež má pravdu. Ale jak vypadají naše nákupní centra? Ať se zříkají jiní…? Myslím si, že přesně stejný přístup máme k pravdám, které nám sdělují jména Jahve, Emanuel, Ježíš. Bůh je, je s námi, on je naše záchrana (spása, uzdravení, vysvobození…), ale spoléháme na sebe, na známosti, na peníze… Smutně vypadá naše čekání na Vánoce. Reklamy se předbíhají v tom, který obchodní řetězec nám zajistí jakési tradiční Vánoce. Ale mohu říci, že nádherně vypadá naše čekání na Narození Pána. Je vždy nové, žádné tradiční, neboť my jako věřící se předbíháme v tom, abychom sobě i svým blízkým zajistili, že Bůh bude u nás bydlet. Pokud ještě nebydlí. Zpověď, vzájemná ohleduplnost, ticho namísto mnoha řečí, ještě týden adventní písně namísto koled, vnímavost na (skutečné) potřeby jiných, obětavost… To je jen pár věcí, které mi přicházejí na mysl při uvažování, jak svým blízkým zajistit radostné a klidné slavení svátku Narození Páně. Bůh je tady. Bůh je s námi. Bůh je naše záchrana. Jahve. Emanuel. Ježíš. Tato jména ať nám znějí v srdcích, když čekáme, že se zjeví Ježíš Kristus, náš Pán. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    Živý betlém bude 25.12. v 15:00 před kostelem sv. Vojtěcha

      Živý betlém se stal tradicí i v naší farnosti. Pokaždé však nám nabídne jiný pohled na události narození Krista s propojením do naší doby. Neodmyslitelnou a očekávanou událostí bývá přiletění anděla, který se snese mezi lidi z kostelní věže.      

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 3. NEDĚLI ADVENTNÍ: HLEDAČI BOHA III.

    Poslední polínko Liturgie této neděle nabízí jednu zvláštnost, která se však velmi málo využívá – místo responsoriálního verše: „Přijď, Pane, a zachraň nás“ se může zpívat: „Aleluja.“ Je to dost velký rozdíl. Namísto volání o pomoc můžeme volat: „Chvalte Pána!“ K čemu nás tím Církev vede? Ke změně smýšlení. Když čteme text z Knihy proroka Izaiáše (35, 1-6b.10), tak si můžeme říci: „Jemu se snadno říká: ‚Řekněte malomyslným: Vzchopte se, nebojte se!“ Snad příslib toho, že jednou – neznámo kdy – se něco změní, stačí k tomu, aby se někdo přestal bát o svou budoucnost? Nejsou to všechno jen řeči?“ Vzniká v nás pochybnost… Možná i Jan Křtitel měl podobné dilema. Slyšel o Ježíši a jeho skutcích, ale skutečně je to ten, který má přijít? Je zde pochybnost… Přesně to samé se děje dnes ve světě kolem nás. Nikdo nám nedá jistotu, že nějaké řešení nějakého problému je už konečné a všechno bude v pořádku. Jen si vezměme ceny energií… Samá pochybnost a obavy… Církev nám dnešním responsoriem ukazuje zcela jinou cestu. Učí nás zcela spoléhat na Boha tím, že stále k němu voláme: „Přijď, Pane, a zachraň nás.“ A úplně stejným spoléháním na Boha je i zpěv: „Aleluja!“, neboť víme, že Bůh nás nikdy, skutečně nikdy neopustí. To neznamená, že situace ve světě se bude vyvíjet podle našich představ. Ale můžeme si být jisti, že Bůh v každé situaci dělá přesně to, co je potřebné pro naši záchranu. Jsme povoláni vnímat Boží řešení. A to je to, čím se můžeme navzájem povzbudit, posílit, upevnit. Takto potřebujeme smýšlet. Co řekneš malomyslným, když začnou nad něčím vzdychat a stěžovat si? Určitě je pozorně a s účastí vyslechni, ale v srdci pros Boha, aby ti dal slova útěchy a povzbuzení. Vzpomeň si na Eliáše, jak tři roky žil u vdovy v Sareptě a „mouky z hrnce neubylo a ze džbánu neubýval olej“ (1 Kr 17, 16)? Možná právě to potřebujeme znovu slyšet. Možná někdo bude celou zimu chodit do kůlny po poslední polínko a ono tam jedno pořád bude… V dnešní liturgii jsou použity jen necelé čtyři verše ze 146. žalmu. Je třeba si ho však vzít celý a najdeme v něm tuto větu: „Nespoléhejte se na knížata ani na lidi vůbec; oni pomoci nemohou“ (v. 3). To je směrovka pro nás. Buďme trpěliví (Jak 5, 7) a uvidíme Boží spásu. Je něco, co nutně potřebuješ pro život, ale máš z toho už jen „poslední polínko“? Buď si jistý, že i když ho použiješ, vždy ho znovu najdeš. Tak jako vdova ze Sarepty. Bůh je tvá, moje, naše záchrana! Přečti si tento text ještě jednou a všimni si, že celý je hledáním Boha… Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    FILMOVÝ APOŠTOLÁT UVÁDÍ FILM HAČIKÓ

    V pondělí 19. 12. v 17:00 v suterénu kostela sv. Vojtěcha pokračuje Filmový apoštolát promítáním filmu s českým dabingem Hačikó.  Film je přístupný a určen především dětem. Vstup volný.   Film natočený podle japonského snímku z roku 1987 Hachiko Monogatari se skutečně stal. Americký herec a hlavní představitel filmu Richard Gere ztvárnil univerzitního profesora, který se ujme opuštěného psa. Brzy mezi nimi vznikne neuvěřitelné a silné pouto… Dojemný příběh je americkou adaptací japonského skutečného příběhu, který vypráví o jednom oddaném psovi jménem Hačikó. Tenhle mimořádný pes doprovází svého pána Parkera Wilsona (Richard Gere), univerzitního profesora, každé ráno na nádraží a odpoledne se tam vrací, aby ho přivítal. Jednoho dne však Parker zemře a na stanici se už nikdy nevrátí. Ovšem Hačikó věrně čeká na stejném místě na svého pána den co den, celých devět let. Legenda o nesmrtelném poutu se traduje v Japonsku dodnes. Legenda o věrné oddanosti psa ke svému pánovi a o tom, jak se i ten nejobyčejnější rituál může stát největším a nejčistším vyznáním lásky.  

  • Tříkrálová sbírka hledá koledníky

    V sobotu 7. ledna se uskuteční Tříkrálová sbírka. Letos může proběhnout bez jakéhokoli omezení. Proto Charita hledá pomocníky z řad dětí, kteří by vytvořili skupinky koledníků, ale i z řad vedoucích, kteří by s koledníky chodili. Pro zájemce jsou k dispozici přihlášky, které je třeba vyplnit a obratem odevzdat. Čím více se vás přihlásí, tím větší šance je, že se koledníci dostanou úplně ke všem. Nabídněte své síly pro dobrou věc. Odměnou vám bude spousta zážitků, a hlavně hřejivý pocit z dobrého skutku.   Staň se králem a začni nový rok dobrým skutkem       PŘIHLÁŠKA KE STAŽENÍ ZDE: Přihláška pro koledníky   JAK SE PŘIHLÁSIT: - Vyzvednutím a odevzdáním vyplněné přihlášky v kostele, v náboženství, na schůzkách TOM - Nebo ji můžete zaslat na: zalcik@otrokovice.charita.cz, tel. 734 684 878  

  •

    P. Roman Vlk - JAK NA TO - Korunka k Božímu milosrdenství

    Seriál - JAK NA TO - přináší návody ke každodennímu prožívání křesťanské víry Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030 DĚKUJEME   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe   Roman Vlk | JAK NA TO | Korunka k Božímu milosrdenství  

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 2. NEDĚLI ADVENTNÍ: HLEDAČI BOHA II.

    V dnešních čteních vnímám dvě roviny. Jedna je rovina příslibů ohledně budoucnosti. Nastane pokoj, bude spravedlnost, nebude více zla. Je to rovina, která nám přináší naději. Je obsažena ve výrocích typu „bude rozhodovat ve prospěch ponížených“, „dechem svých rtů usmrtí bezbožníka“, „nikdo nebude škodit ani pustošit“ (viz Iz 11, 1–10). I žalmista se vyjadřuje podobně: „…vysvobodí ubožáka, který k němu volá, chudého, kterému nikdo nepomáhá… zachrání život ubožákům“ (Ž 72, 12-13). Dnešní texty tak můžeme pokládat za slova útěchy a naděje. Druhá rovina mi ukazuje, že tyto texty nejsou jen o budoucnosti. Jsou také o tom, jak mám dnes žít nejen proto, abych se nezařadil mezi „bezbožníky, které Pán usmrtí dechem svých úst“, ale také proto, aby „pohané vyhledávali Pánův příbytek“ (srov. Iz 11, 10), aby „vlk mohl bydlet s beránkem“. Obrazy z Knihy proroka Izaiáše jsou symbolické a až se nám nechce věřit, že něco takového je možné. Ale pokud si „oblečeme našeho Pána Ježíše Krista“, jak jsme o tom četli minulou neděli, budeme-li „jedni o druhých smýšlet podle Krista Ježíše“ (srov. Řím 15, 5), jak to posloucháme tuto neděli, tak se nám to v našem malém, osobním světě jistě alespoň trochu povede. Nebo vyrovnávání chodníků (pokud jste někdy něco takového dělali, tak to víte), to znamená napravování vztahů či změna smýšlení není práce na hodinu či den, ale někdy na měsíce, ba i roky. Malá motivace. Znáš nějakého bezbožníka? Člověka, který je svým smýšlením či jednáním na cestě do neuhasitelného ohně (Mt 3, 12)? Možná je to tvůj bratr, tvá sestra, tvůj soused, tvůj kolega, tvůj spolužák. Necháš je tak? Určitě ne! Jak je můžeš změnit, zachránit? Tak, že budeš naplno žít s Kristem. Smýšlet jako Ježíš, mluvit jako Ježíš, jednat jako Ježíš. A jak to Ježíš všechno dělal? S láskou. Prosme Božího Ducha o moudrost, abychom věděli, co znamená smýšlet, mluvit a jednat s láskou. Ať to lidem kolem nás přinese takové poznání, které je změní z bezbožníků na hledače Boha. Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/